Čínská centrální banka snížila úroky, do konce roku zváží další podporu
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Peking/Šanghaj 27. září (ČTK) - Čínská centrální banka ode dneška snížila úrokové sazby. Sedmidenní repo sazba klesla o 0,2 procentního bodu na 1,50 procenta, další tři sazby klesly také o 0,2 bodu. V úterý centrální banka oznámila největší opatření na podporu hospodářského růstu od pandemie covidu-19 a uvedla, že sníží sazby, tehdy ale neupřesnila, kdy se tak stane. Cílem opatření je dostat ekonomiku z deflační stagnace a nasměrovat ji zpět k vládnímu cíli pětiprocentního růstu.
Rok sice už výrazně pokročil, ale nový balíček v tomto rozsahu, který by byl brzy implementován, by měl stačit na to, aby zajistil růst v souladu s cílem kolem pěti procent...
Cílem snížení sazeb je "další posílení proticyklického přizpůsobení měnové politiky a podpora stabilního hospodářského růstu", uvedla centrální banka. Guvernér Pchan Kung-šeng také předznamenal, že centrální banka zváží případné další snížení sazeb do konce roku.
Zavedení dalších opatření na podporu ekonomiky ve čtvrtek oznámilo také politbyro ústředního výboru vládnoucí komunistické strany, a to na zasedání o hospodářské situaci. Politbyro v čele s prezidentem Si Ťin-pchingem se mimo jiné zavázalo vydávat státní dluhopisy a využívat je k lepší realizaci "hnací role vládních investic".
Centrální banka také v úterý oznámila snížení průměrné úrokové sazby u stávajících hypoték o půl procentního bodu a snížení požadavku na minimální akontaci úvěru na 15 procent u všech typů obytných nemovitostí. Očekává se, že tento krok uvolní do bankovního systému hotovost v objemu jednoho bilionu jüanů (3,2 bilionu Kč).
"Rok sice už výrazně pokročil, ale nový balíček v tomto rozsahu, který by byl brzy implementován, by měl stačit na to, aby zajistil růst v souladu s cílem kolem pěti procent," poznamenal hlavní ekonom Capital Economics pro Asii Mark Williams. Opatření by podle něj mohla růst zvýšit až o 0,4 procentního bodu.
Ekonomové americké investiční banky Goldman Sachs v dnešní poznámce uvedli, že slábnoucí růst zřejmě "narazil na práh bolesti" čínských politiků a institucí.
Čínský trh s nemovitostmi je od vrcholu v roce 2021 v silném útlumu. Peking v reakci na to dosud zrušil řadu omezení pro nákup nemovitostí a prudce snížil hypoteční sazby a požadavky na akontaci.
Zatím se ale nepodařilo zvýšit poptávku ani zastavit prudký propad cen realit. Krize na trhu s nemovitostmi těžce doléhá na ekonomiku a ochromuje důvěru spotřebitelů vzhledem k tomu, že 70 procent úspor domácností je uloženo v nemovitostech.
Opatření centrální banky i politbyra tak představují další pokus obnovit důvěru v druhou největší ekonomiku světa. Řada neuspokojivých statistických údajů z poslední doby vyvolala obavy z dlouhodobého zpomalení růstu.
boz spr - sdílejte článek
Následuje: Rok před řádnými volbami jsou německé vládní strany v hluboké krizi
Berlín 27. září (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Rok před termínem řádných voleb do Spolkového sněmu jsou německé vládní strany v hluboké krizi. Ze sociální demokracie se ozývají hlasy, podle kterých by měl na kancléře v příštích volbách kandidovat někdo jiný než Olaf Scholz. Zelení přišli po neúspěších v zemských volbách o své vedení. A předseda nejmenší strany vládní koalice, liberálních svobodných demokratů (FDP), po fiasku v nedělních zemských volbách v Braniborsku naznačil, že FDP by mohla z koalice odejít. Opoziční strany jsou naopak na vzestupu. Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) slaví volební úspěchy a konzervativní unii CDU/CSU slibují průzkumy příští rok přesvědčivé volební vítězství. Prezident Frank-Walter Steinmeier na konci srpna stanovil termín příštích voleb do Spolkového sněmu na 28. září. V Německu ale v posledních dnech mnozí komentátoři pochybují, zda Scholzova "semaforová" vláda, jak se jí přezdívá kvůli tradičním barvám zúčastněných stran, tak dlouho vydrží. V průzkumech z posledních týdnů oblíbenost kabinetu strmě klesá. V sondáži pro veřejnoprávní stanici ARD z počátku září pozitivně hodnotilo jeho práci jen 16 procent dotázaných. Klesla i oblíbenost samotného kancléře, a to na 18 procent. Nejhorší hodnocení jeho předchůdkyně Angely Merkelové z CDU, která vládla 16 let, bylo přitom 40 procent. Její předchůdce a Scholzův spolustraník Gerhard Schröder za sedm let vlády měl v minimu 24 procent. Voliči Scholzově vládě často vyčítají neustálé mediální přestřelky. Na počátku září jistý vychovatel z Berlína kancléřovi v debatě s občany řekl, že mu připadá, jako by ve vládě byly děti. "Jeden řekne to, druhý ono a všechno se to posílá na veřejnost," uvedl. "Upřímně: máte pravdu," zněla Scholzova překvapivá odpověď. Zatěžkávací zkouškou byla pro vládu v Berlíně v posledních dnech trojice voleb ve východoněmeckých spolkových zemích: Durynsku, Sasku a Braniborsku. V Durynsku vyhrála poprvé v zemských volbách AfD, kterou místní kontrarozvědka považuje za stranu s prokazatelně krajně pravicovými snahami. SPD tu dosáhla s 6,1 procenta hlasů na nejhorší výsledek v zemských volbách od vzniku spolkové republiky v roce 1949. Zelení ani FDP se vůbec nedostali do parlamentu, FDP dokonce získala jen 1,1 procenta hlasů. Podobným fiaskem skončilo hlasování pro vládní strany i v Sasku, kde SPD dostala 7,3 procenta a zelení se dostali do sněmu jen těsně s 5,1 procenta. FDP dostala tak málo hlasů, že ji volební výsledky zahrnují jen pod kolonku "ostatní". V nedělních volbách v Braniborsku, které je od roku 1990 baštou sociální demokracie, sice tato strana vyhrála, AfD ale porazila jen těsně a vyostřenou kampaní posledních dnů SPD přispěla k tomu, že její potenciální spojenci ze strany Zelených se do sněmu nedostali. FDP dostala jen 0,8 procenta hlasů. (pokračování...)
Berlín 27. září (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Rok před termínem řádných voleb do Spolkového sněmu jsou německé vládní strany v hluboké krizi. Ze sociální demokracie se ozývají hlasy, podle kterých by měl na kancléře v příštích volbách kandidovat někdo jiný než Olaf Scholz. Zelení přišli po neúspěších v zemských volbách o své vedení. A předseda nejmenší strany vládní koalice, liberálních svobodných demokratů (FDP), po fiasku v nedělních zemských volbách v Braniborsku naznačil, že FDP by mohla z koalice odejít. Opoziční strany jsou naopak na vzestupu. Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) slaví volební úspěchy a konzervativní unii CDU/CSU slibují průzkumy příští rok přesvědčivé volební vítězství. Prezident Frank-Walter Steinmeier na konci srpna stanovil termín příštích voleb do Spolkového sněmu na 28. září. V Německu ale v posledních dnech mnozí komentátoři pochybují, zda Scholzova "semaforová" vláda, jak se jí přezdívá kvůli tradičním barvám zúčastněných stran, tak dlouho vydrží. V průzkumech z posledních týdnů oblíbenost kabinetu strmě klesá. V sondáži pro veřejnoprávní stanici ARD z počátku září pozitivně hodnotilo jeho práci jen 16 procent dotázaných. Klesla i oblíbenost samotného kancléře, a to na 18 procent. Nejhorší hodnocení jeho předchůdkyně Angely Merkelové z CDU, která vládla 16 let, bylo přitom 40 procent. Její předchůdce a Scholzův spolustraník Gerhard Schröder za sedm let vlády měl v minimu 24 procent. Voliči Scholzově vládě často vyčítají neustálé mediální přestřelky. Na počátku září jistý vychovatel z Berlína kancléřovi v debatě s občany řekl, že mu připadá, jako by ve vládě byly děti. "Jeden řekne to, druhý ono a všechno se to posílá na veřejnost," uvedl. "Upřímně: máte pravdu," zněla Scholzova překvapivá odpověď. Zatěžkávací zkouškou byla pro vládu v Berlíně v posledních dnech trojice voleb ve východoněmeckých spolkových zemích: Durynsku, Sasku a Braniborsku. V Durynsku vyhrála poprvé v zemských volbách AfD, kterou místní kontrarozvědka považuje za stranu s prokazatelně krajně pravicovými snahami. SPD tu dosáhla s 6,1 procenta hlasů na nejhorší výsledek v zemských volbách od vzniku spolkové republiky v roce 1949. Zelení ani FDP se vůbec nedostali do parlamentu, FDP dokonce získala jen 1,1 procenta hlasů. Podobným fiaskem skončilo hlasování pro vládní strany i v Sasku, kde SPD dostala 7,3 procenta a zelení se dostali do sněmu jen těsně s 5,1 procenta. FDP dostala tak málo hlasů, že ji volební výsledky zahrnují jen pod kolonku "ostatní". V nedělních volbách v Braniborsku, které je od roku 1990 baštou sociální demokracie, sice tato strana vyhrála, AfD ale porazila jen těsně a vyostřenou kampaní posledních dnů SPD přispěla k tomu, že její potenciální spojenci ze strany Zelených se do sněmu nedostali. FDP dostala jen 0,8 procenta hlasů. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Čínská centrální banka snížila úroky, do konce roku zváží další podporu' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2024092702767|511607. Vydána 27.09.2024 9:54:03. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Čínská centrální banka snížila úroky, do konce roku zváží další podporu' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2024092702767|511607. Vydána 27.09.2024 9:54:03. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
