ČNB: Bankám v prvním pololetí stoupl čistý zisk o osm procent na 59,9 mld. Kč
Praha 23. září (ČTK) - Bankám a spořitelnám v Česku v prvním pololetí letošního roku stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 4,25 miliardy Kč, tedy o osm procent, na 59,94 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma bank ke konci června činila 10,621 bilionu korun, což je meziroční nárůst o 640 miliard korun.
Zisk z finanční a provozní činnosti bankám vzrostl v prvních šesti měsících roku meziročně o 2,2 miliardy na 125,1 miliardy korun. Úrokové výnosy se jim zvýšily o 11,4 miliardy na 280,9 miliardy korun, výnosy z poplatků a provizí jim vzrostly o 3,9 miliardy na 30,9 miliardy korun.
Banky v prvním pololetí těžily převážně z rostoucí aktivity na úvěrovém trhu, řekl ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. Podpůrným faktorem byl podle něj i větší zájem o investiční produkty, ze kterých bankám plynuly poplatky. Na druhou stranu je brzdou ziskovosti zrušení úročení povinných minimálních rezerv ČNB.
Pokračoval proces ztenčování úrokových marží bank, doplnil analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Snižování sazeb ČNB podle něj prozatím nedokázalo rozpumpovat poptávku po úvěrech, produkce nových úvěrů rostla pomalejším než očekávaným tempem. Na druhou stranu pozitivní zprávou jsou stále nízké náklady rizika, které potvrzují dobrou kvalitu úvěrových portfolií zdejších peněžních ústavů, podotkl.
Z největších bank čistý zisk skupiny ČSOB v prvním pololetí stoupl meziročně o dvě procenta na 9,5 miliardy korun, České spořitelně o třetinu na 12,4 miliardy korun. Raiffeisenbank se zvýšil o 28,1 procenta na 3,04 miliardy Kč a Monetě o 9,1 procenta na 2,7 miliardy Kč. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala čistý zisk 221 milionů eur (5,6 miliardy Kč), stejně jako před rokem. Čistý zisk Komerční banky klesl meziročně o 21,5 procenta na 6,34 miliardy Kč.
Tato šestice největších bank platí z loňského nadměrného zisku daň, takzvanou windfall tax. Stát na této dani od bank vybral asi 700 milionů korun, zatímco předpoklad byl asi 33 miliard Kč. Tuto daň budou platit i za letošní a příští rok. Cverna očekává při odvodech na windfall tax podobný výsledek jako za loňský rok, tedy to, že se daň bank prakticky nedotkne.
fd rot
Analytici čekají další snížení úroků ČNB, pravděpodobně na 4,25 procenta
Praha 22. září (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) zřejmě ve středu sníží základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Shoduje se na tom většina analytiků oslovených ČTK, přestože podle části z nich by podmínky v ekonomice umožňovaly i rychlejší uvolňování měnové politiky. O čtvrt procentního bodu snížila bankovní rada základní úrokovou sazbu i v srpnu, předtím čtyřikrát učinila dvojnásobný krok.
"Na zářijovém zasedání bankovní rady očekávám diskuzi mezi snížením základní úrokové sazby o 0,25, nebo 0,5 procentního bodu. Tuzemské úroky zůstávají relativně vysoké a inflační situace nevypadá, že by takovou přísnost stále vyžadovala. Spotřeba domácností, objemy úvěrů ani celková ekonomická aktivita nenabíhají do takových obrátek, aby hrozilo obnovení nákupní, potažmo zdražovací horečky. Naopak, česká ekonomika zůstává v evropském srovnání utlumená a uvítala by dodatečnou podporu," míní hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Očekává přitom, že v bankovní radě zvítězí opatrnost, takže se úroková sazba sníží na 4,25 procenta.
Opětovné zrychlení uvolňování měnové politiky a snížení úrokové sazby na čtyři procenta předpokládá analytik Capitalinked Radim Dohnal. "Inflace v ČR a eurozóně vypadá už několik měsíců jako zvládnutá, stabilizovaná. Podobně pozitivně vyznívají mzdově inflační očekávání na základě složitého konsenzu vláda - odbory pro růst platů ve veřejné sféře. Strukturální saldo veřejných financí se podstatně zlepšilo. To jsou všechno dobré zprávy, nadto podporující uvolnění měnové politiky. Z Německa a dalších zemí Eurozóny skoro každý den přichází špatné zprávy o stavu a výhledu průmyslu. To je špatná zpráva, ale podporující snížení sazeb ČNB," uvedl.
Generální ředitel společnosti Fingood Vít Endler také poukazuje na to, že slabému výkonu české ekonomiky by odpovídalo rychlejší snížení úrokových sazeb. "Řada průmyslových odvětví v čele s autoprůmyslem má potíže, ty se navíc prohlubují i na celoevropské úrovni. Firemní úvěry jsou drahé, firmy tak odkládají své investice a další růst. Výstavba nových bytů dále klesá, stavební trh brzdí vysoké úrokové sazby," upozornil. Předpokládá ale, že bankovní rada bude ve svém postupu opatrná a sazby sníží o čtvrt procentního bodu.
Stejný krok považuje za pravděpodobný i analytik ČSOB Dominik Rusinko. Připomněl, že inflace se drží v blízkosti dvouprocentního cíle ČNB a růst mezd ve druhém čtvrtletí byl slabší, než předpokládala prognóza centrální banky. Snížení úrokových sazeb v USA a v eurozóně navíc podle něj zmenšuje riziko oslabení koruny kvůli poklesu úroků v Česku. Ve zbytku roku předpokládá Rusinko další snižování základní úrokové sazby až na 3,75 procenta.
Hypoteční specialistka FinGo Jana Vaisová rovněž předpokládá snížení sazeb o čtvrt procentního bodu, otázkou ale podle ní zůstává, jak na to zareagují banky při nastavení cen hypoték. "Stále ani jedna z velkých bank nereagovala na srpnové snížení sazby. Stále tedy čekáme na tu první banku, která nastaví konkurenční prostředí. Banky si ale stále drží své marže a je otázkou, zda vůbec do konce roku zlevní," uvedla.
str ptd
