Fed snížil základní úrokovou sazbu o půl bodu do pásma 4,75 až 5,00 procenta

Washington 18. září (ČTK) - Americká centrální banka (Fed) po dvoudenním zasedání svého měnového výboru snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do rozpětí 4,75 až 5,00 procenta. Oznámila to v dnešní tiskové zprávě. Je to první snížení úroků v USA za více než čtyři roky a Fed počítá s dalším snížením sazeb ještě v letošním roce. "Výbor získal větší jistotu, že inflace se trvale pohybuje směrem ke dvouprocentnímu cíli, a soudí, že rizika pro dosažení jeho cílů v oblasti zaměstnanosti a inflace jsou zhruba v rovnováze," uvádí se ve sdělení centrální banky. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka se více než kdy předtím přiblížila k vyhlášení vítězství nad inflací. "Víme, že nastal čas rekalibrovat naši politiku (úrokových sazeb) na něco, co je vhodnější vzhledem k pokroku v oblasti inflace," řekl Powell. "Neříkáme 'mise splněna', ale musím říci, že jsme povzbuzeni pokrokem, kterého jsme dosáhli," podotkl. Americká ekonomika si podle něj vede dobře a dnešní rozhodnutí má za cíl ji v tomto stavu udržet. Fed očekává, že by do konce letošního roku mohl snížit úroky ještě o půl procentního bodu. V příštím roce by pak úroky mohly klesnout o jeden procentní bod a v roce 2026 o dalšího půl procentního bodu. Skončily by tak v pásmu 2,75 až 3,00 procenta. Centrální banka nicméně dodala, že bude připravena měnovou politiku upravit, pokud se objeví rizika, která by mohla bránit dosažení jejích cílů. Nadále bude věnovat pozornost stabilním cenám a maximální zaměstnanosti. Analytici snížení úroků očekávali. Nebyli však jednotní v názoru, jak velký bude rozsah snížení. Valná většina trhu počítala se snížením o čtvrt procentního bodu, v reakci na zprávu o inflaci za srpen však vzrostly sázky na pokles až o půl procentního bodu. Fed zveřejnil také nový odhad vývoje inflace, zaměstnanosti a hrubého domácího produktu (HDP). Meziroční tempo růstu indexu výdajů na osobní spotřebu, což je pro Fed preferovaný ukazatel inflace, se podle bankéřů do konce letošního roku sníží na 2,3 procenta a do konce příštího roku na 2,1 procenta. Míra nezaměstnanosti by do konce letošního roku měla stoupnout na 4,4 procenta z nynějších 4,2 procenta a na této úrovni zůstane celý příští rok, domnívá se centrální banka. Hrubý domácí produkt se podle ní v letošním roce zvýší o 2,1 procenta a v roce příštím o dvě procenta. Se stejným růstem počítal Fed i v předchozí, červnové prognóze. Centrální banka v letech 2022 a 2023 výrazně zvyšovala sazby v reakci na prudký růst inflace, která se zhruba před dvěma lety dostala nejvýše za 40 let. Naposledy centrální banka změnila úroky loni v červenci, kdy je zvýšila na nejvyšší hodnotu od roku 2001, od té doby se úroky neměnily. Snížení úrokových sazeb by mělo časem snížit náklady na půjčky, hypotéky, úvěry na automobily a kreditní karty, a podpořit tak zvýšení výdajů Američanů a ekonomický růst. Majitelé domů budou moci refinancovat hypotéky za nižší sazby, čímž ušetří na měsíčních splátkách. Podniky si také mohou více půjčovat a investovat. irl spr jd - sdílejte článek