Moody's: Nejvíce firem v ruském vlastnictví v EU je zaregistrováno v Česku
Varšava/Praha 22. srpna (ČTK) - V červenci působilo v zemích Evropské unie zhruba 45.000 firem, ve kterých měli více než 40procentní podíl přímo či nepřímo ruské společnosti nebo lidé s dvojím občanstvím. Z toho 12.400 jich bylo zaregistrováno v České republice, což je nejvíce ze všech zemí sedmadvacítky. Následuje Bulharsko s 9500, Německo s 4200, Lotyšsko s 3300 a Itálie s 2500 takovými podniky. S odkazem na údaje ratingové agentury Moody's to napsal server polského deníku Rzeczpospolita.
Moody's upozorňuje, že banky a finanční instituce v těchto zemích musejí věnovat zvláštní pozornost transakcím, které tyto firmy provádějí, a hlásit je příslušným orgánům. Podle rozhodnutí Evropské komise (EK) musejí úvěrové a finanční instituce v EU od letošního července splňovat nové požadavky na hlášení finančních transakcí ruských občanů.
Opatření je součástí dvanáctého balíčku sankcí EU vůči Rusku. Cílem je lépe posuzovat možné porušování sankcí a zmapovat zdroje příjmů Ruska. Členské státy EU mají za úkol nahlášené informace vyhodnocovat a zjišťovat případné porušování nebo obcházení sankcí. Západní státy zavedly proti Rusku sankce za jeho invazi na Ukrajinu z února 2022.
České ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) na dotaz ČTK uvedlo, že situaci kvůli ekonomické bezpečnosti dlouhodobě monitoruje. "V případech, kdy dochází k transakcím, ze kterých by mohlo plynout bezpečnostní riziko pro ČR, MPO investice prověřuje," sdělil vedoucí tiskového oddělení ministerstva Marek Vošahlík.
Například banky mají povinnost úřadům nahlašovat všechny převody z unie do třetích zemí, pokud přesáhnou 100.000 eur (2,5 milionu Kč) a provádějí je společnosti, v nichž ruské právnické a fyzické osoby drží více než 40 procent kapitálu. Jde o všechny typy převodů prováděných příslušnými společnostmi s ruským vlastníkem, které opouštějí jurisdikci EU, respektive členských států. Opatření se týká všech typů transakcí bez ohledu na měnu.
Pracovní skupina poradců pro zahraniční vztahy RELEX, což je orgán, který spadá pod Radu EU, v červenci upravila kritéria pro určení vlastnictví a kontroly společností s ruským kapitálem. Dříve se mělo za to, že sankcionovaná osoba má kontrolu nad firmou, pokud ovládá více než polovinu jejího kapitálu. Teď stačí, aby vlastnila 40 procent kapitálu společnosti. Podobné pravidlo má Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) amerického ministerstva financí, píše polský list.
Pozorovatelé se domnívají, že EU pravidla zpřísnila, protože někteří vlastníci firem se jim přizpůsobili. Evropská komise přezkoumá fungování nových opatření letos v prosinci.
str dto vjn spr
Schodek rozpočtu bude příští rok nejvýš 231 mld. Kč, stát nezruší windfall tax
Praha 22. srpna (ČTK) - Schodek státního rozpočtu bude příští rok nanejvýš 231 miliard korun. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle kterého vyšší hodnotu znemožňuje zákon. Letošní plánovaný schodek 252 miliard korun se podle něj podaří dodržet. Součástí rozpočtových příjmů bude i v příštím roce daň z neočekávaných zisků (windfall tax). Stanjura řekl, že nenavrhne její zkrácení o rok, přestože o tom uvažoval, protože příjmy státu z mimořádných opatření do konce letošního roku nepokryjí výdaje spojené s energetickou krizí. Ministerstvo financí dnes také zveřejnilo makroekonomickou prognózu, která letos počítá s hospodářským růstem 1,1 procenta, příští rok by měl zrychlit na 2,7 procenta.
Podle Stanjury maximální výši schodku stanovuje zákon o rozpočtové odpovědnosti a rozpočtových pravidlech, překročení 231 miliard je proto vyloučeno. Členové vlády i koaliční strany si to podle něj uvědomují. Stanjura zároveň uvedl, že by uvítal i nižší schodek. "Mně by se samozřejmě líbilo, kdybychom měli v koalici shodu, že ten limit nevyčerpáme a že schodek bude nižší, ale ta shoda neexistuje," řekl. Předpokládá proto, že návrh rozpočtu, který ministerstvo financí vládě předloží, bude blízko maximálního limitu. Ministerstvo financí musí vládě předložit návrh státního rozpočtu do konce srpna, vláda musí návrh schválit do konce září.
Ministr financí dnes také uvedl, že předpokládá dodržení naplánovaného rozpočtového schodku 252 miliard korun pro letošní rok. Zároveň ale zdůraznil, že kdyby vláda vyhověla všem požadavkům na zvýšení výdajů v letošním roce, schodek by se dodržet nepodařilo. K jednání s odbory o možném zvýšení platů ve státní sféře uvedl, že celkový objem mzdových prostředků zvyšovat nelze.
Stanjura rovněž řekl, že vládě nenavrhne zkrácení platnosti windfall tax o rok. podle něj bude na konci letoška příjem z mimořádných opatření zhruba o 25 miliard korun nižší, než byly výdaje státu spojené s řešením energetické krize. Loni stát vybral na windfall tax 39,1 miliardy korun, dalších 18,5 miliardy korun přinesl odvod z nadměrných příjmů. Letos do konce července byl výnos windfall tax 18,2 miliardy korun a Stanjura dnes řekl, že očekává za celý rok inkaso 33 až 34 miliard korun.
Analytici zachování windfall tax, jejímž největším plátcem je energetická společnost ČEZ, i v posledním roce její platnosti kritizují. Analytik Capitalinked Radim Dohnal to označil za největší chybu vlády od jejího vzniku. "Podle mých výpočtů na veškeré náklady sanace energetické krize postačila inkasa daní již k druhému čtvrtletí 2024, dále v této mimořádné dani pro mimořádné situace nebylo nutné pokračovat. Pokračování daně poškodí investiční kapacitu ČEZ, minoritní akcionáře, podnikatelské a investiční prostředí v ČR, demotivuje od investic do energetiky," řekl ČTK.
Ministerstvo financí dnes také zveřejnilo novou ekonomickou prognózu. Zhoršilo v ní letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 1,1 procenta proti dubnu, kdy čekalo 1,4 procenta. "Hlavním důvodem snížení odhadu pro letošní rok je revize dat, kterou provedl Český statistický úřad. Je vyšší základna za rok 2023, než se očekávalo. Loni pokles ekonomiky nebyl 0,3 procenta, ale pouze 0,1 procenta," řekl Stanjura.
V příštím roce by se česká ekonomika měla dočkat výraznějšího oživení, když HDP poroste o 2,7 procenta, uvedlo ministerstvo. Růst podle prognózy potáhne zejména spotřeba domácností. Příští rok by také po přechodu na nové programovací období evropských fondů měla oživit investiční aktivita.
Ministerstvo zároveň zlepšilo letošní odhad inflace. V průměru by měla dosáhnout 2,4 procenta, zatímco v dubnu očekávalo 2,7 procenta. Příští rok by mělo tempo růstu spotřebitelských cen dál zvolnit na průměrných 2,3 procenta.
str rot
