Inflace v červenci v ČR zrychlila na 2,2 pct, v Evropě tak byla 15. nejnižší
Praha 12. srpna (ČTK) - Spotřebitelské ceny v Česku v červenci meziročně stouply o 2,2 procenta, tedy o dvě desetiny bodu více než v červnu. Za zrychlením inflace stálo hlavně pomalejší zlevňování potravin. Meziměsíčně byly ceny zboží a služeb zejména kvůli dražším dovoleným o 0,7 procenta vyšší, uvedl dnes Český statistický úřad. Meziroční inflace tak skončila mírně nad očekáváním trhu i nad prognózou České národní banky (ČNB), z jejího pohledu tak může být podle oslovených analytiků argumentem pro obezřetnost při dalším snižování úrokových sazeb.
V evropském žebříčku si Česko v první polovině prázdnin pohoršilo na 15. nejnižší inflaci ze 41 zemí, které sleduje investiční platforma Portu. V červnu byla inflace v ČR 11. nejnižší. Ze sousedních států na tom v červenci bylo lépe jen Slovensko s inflací 2,1 procenta. V eurozóně jako celku činila 2,6 procenta.
Ceny zboží ve sledovaném měsíci v ČR meziročně úhrnem vzrostly o 0,6 procenta a služeb o 4,9 procenta. Podle statistiků na meziroční růst cen mělo největší vliv bydlení, kde zdražilo nájemné o 6,8 procenta, vodné o 10,9 procenta, stočné o 13,4 procenta, elektřina o 8,9 procenta a teplo a teplá voda o pět procent. Mezi potravinami, jejichž ceny ovlivnily zrychlení inflace, zdražilo máslo o 15,2 procenta, čokoládové výrobky o 16 procent a nealkoholické nápoje o 3,4 procenta. Dražší byly i lihoviny, pivo a tabákové výrobky. Naopak o více než 15 procent zlevnila mouka a vejce a o 5,8 procenta drůbeží maso. Pokles byl ale ve všech případech pomalejší než v červnu.
Mírné zvýšení inflace dnes uvítala koruna. Podle analytika Banky Creditas Petra Dufka posílila pod úroveň 25,20 koruny za euro, a zvýšila tak pravděpodobnost, že ČNB bude při dalším snižování sazeb postupovat velmi obezřetně.
Analytik Cyrrusu Vít Hradil uvedl, že z pohledu ČNB dnešní data potvrzují správnost jejího nedávného snížení sazeb. "Aktuální tempo snižování základní sazby o 0,25 procentního bodu se tedy jeví jako adekvátní reakce," podotkl. Podle ekonoma BHS Štěpána Křečka se vzhledem ke zkrocené inflaci a nejnižší nezaměstnanosti ze všech zemí EU otevírá v Česku prostor pro dynamický růst reálných mezd. "Ten může navyšovat spotřebu domácností, a tím zásadně přispět k rychlejšímu růstu české ekonomiky," konstatoval Křeček.
Proti očekáváním analytiků i proti prognóze ČNB byla červencová meziroční inflace o 0,2 bodu vyšší. Náměstek ředitel sekce měnové ČNB Jakub Matějů uvedl, že k tomu přispěla silnější dynamika regulovaných cen a nižší než předpokládaný pokles cen potravin, nápojů a tabáku. Za meziměsíčním růstem spotřebitelských cen stálo hlavně zdražení cen dovolených s komplexními službami, které podle Matějů v červnu výrazně zaostaly za obvyklým sezonním vývojem a v červenci to částečně kompenzovaly.
Ve zbytku letošního roku se bude inflace podle letní prognózy ČNB pohybovat na dohled dvouprocentního cíle, uzavřel Matějů. Oslovení analytici za celý rok očekávají růst cen okolo 2,5 procenta.
ktp snm
ČSÚ: Míra úspor českých domácností loni nepatrně klesla na 19,6 procenta
Praha 12. srpna (ČTK) - Míra úspor českých domácností v roce 2023 vzhledem k jejich výdajové opatrnosti dosáhla 19,6 procenta, o rok dříve činila 19,8 procenta. Prudce stoupla v roce 2021 následkem pandemie covidu-19 na 18,8 procenta z obvyklé úrovně mezi 11 a 12 procenty v roce 2020. Statistiky dnes novinářům představil Český statistický úřad.
Z finančních účtů domácností vyplývá, že v roce 2020 se zvýšil objem oběživa a vkladů náležících domácnostem o 440,1 miliardy korun. Na tento mimořádný nárůst navázaly další přírůstky, objem oběživa a vkladů tak za období 2020 až 2023 celkem vzrostl o 1,129 bilionu korun a dosáhl loni 4,47 bilionu korun.
Čisté jmění domácností se i kvůli prudkému růstu cen nemovitostí za období let 2020 až 2023 výrazně zvýšilo, a to na 8,89 bilionu korun. Hodnota nefinančních aktiv za poslední čtyři roky vzrostla o 5,45 bilionu korun, hodnota obydlí z toho tvořila naprostou většinu, 3,728 bilionu korun. Hodnota finančních aktiv se zvýšila o 3,872 bilionu korun. Z toho navýšení oběživa a vkladů činilo 1,129 bilionu, navýšení účastí a podílů v investičních fondech 2,496 bilionu korun. Ve srovnání s těmito čísly byl nárůst finančních závazků mírný, za období 2020 až 2023 se zvýšil o 433,5 miliardy korun.
Silný nástup poptávky domácností v roce 2021 umocnil podle úřadu také výrazný objem naspořených peněz z období, kdy byly maloobchod a služby omezeny. Přebytečná hotovost, pro kterou v období let 2020 a 2021 chyběla možnost výraznějšího úročení, domácnosti směřovaly také do investic do nemovitostí.
Hlavní podíl na růstu disponibilního důchodu měly v posledních letech mzdy a platy, jejichž nominální dynamika se udržuje na vysoké úrovni, ačkoli v letech 2022 a 2023 nestačila dorovnat prudký cenový růst. Kromě netypického roku 2020, kdy byly mzdy pracovníků ovlivněných uzávěrou v průmyslu kompenzovány v rámci sociální příspěvků, jsou důvodem zejména dva efekty. Jde o zvýšení a následnou pravidelnou valorizaci penzí a zrušení superhrubé mzdy, které od roku 2021 snížilo objem vybraných běžných daní, upozornil ČSÚ.
fd jzf
