Studie: Firmy ztratily schopnost přicházet se skutečnými inovacemi
Praha 28. července (ČTK) - Firmy po celém světě ztratily svoji schopnost přicházet se skutečnými inovacemi, které podporují jejich růst. Přestože se počet firemních inovací zvyšuje, jde často o takzvané zombie inovace. Ty vznikají jen kvůli tomu, aby byl splněný plán, ale nepřináší firmám žádné výrazné benefity. Vyplývá to z výsledků 18. ročníku studie o nejvíce inovativních firmách světa, kterou vydala poradenská společnost Boston Consulting Group (BCG).
Důvodem tohoto stavu je podle studie především to, že firmy se od roku 2020 musely soustředit na řešení mnoha akutních problémů a zapomněly přitom na definování své dlouhodobé obchodní strategie a dlouhodobých cílů. Nevědí tak, kterým směrem se mají v inovacích vydat, a proto se soustředí především na krátkodobé projekty s omezeným dopadem na jejich budoucí výkonnost.
Studie každoročně zjišťuje, kolik procent firem řadí inovace mezi své tři hlavní priority a od roku 2022 pomocí speciální metodiky také to, jak jsou firmy na inovace připravené. Letos inovace řadí mezi hlavní priority 83 procent firem, což je nejvíce v historii zkoumání. Pouhá tři procenta firem jsou ale připravená tyto inovace efektivně proměnit v hmatatelný užitek, vyplývá ze studie. Ještě v roce 2022 přitom šlo o pětinu firem.
"Aby společnosti mohly přicházet s novými nápady, které naruší zaběhnuté pořádky nebo náš pohled na určitou část trhu, potřebují nejprve jasnou vizi a obchodní strategii. Inovace by měly podporovat tuto vizi a směřovat k tomu, jak pomůžou ve střednědobém a dlouhodobém horizontu naplnit hlavní cíle firmy. Bez jasného cíle není ani jasného výsledku a firmy nevědí, jak mají nové nápady využít ve svém byznysu, nebo zjistí, že jejich zavádění přináší jen omezené výsledky," uvedl partner BCG Jiří Švejcar.
To vyplývá i z průzkumu BCG, podle kterého firmy označují jako hlavní výzvu pro své inovace právě nejasnou nebo moc širokou firemní strategii. Více než polovina firem uvedla, že jde v této oblasti pro ně jde o jednu ze tří největších překážek. Následovaly vysoké náklady na kapitál a nedostatek talentů. Pouze každá osmá firma uvedla, že má propojené obchodní a inovační strategie tak, že to přináší skutečný dopad. Přesto se pouze třetina firem plánuje věnovat obnově své inovační strategie, ukázala studie.
To, k jakým úspěchům vede jasná vize a strategie a na ně navázané inovační úsilí, lze podle ní ukázat například na společnosti Nvidia, která je pro rok 2024 nejvíce inovativní firmou roku. Firma, která je dnes nejhodnotnější společností na světě, v roce 2012 přesunula své hlavní inovační úsilí od sektoru počítačových her na oblast čipů pro umělou inteligenci. Podobný příběh nabízí také příběh společností Novo Nordisk a Lilly, které už v 90. letech začaly zkoumat možnosti využití nových léků proti cukrovce k léčbě obezity, připomněla BCG.
fd rdo
Finanční správa loni vymohla daňové nedoplatky za 16,7 mld. Kč, meziročně více
Praha 26. července (ČTK) - Finanční správa v loňském roce vymohla daňové nedoplatky za 16,7 miliardy korun. Ve srovnání s předchozím rokem to představuje nárůst o 22,7 procenta, částka byla nejvyšší v posledních pěti letech. Vyplývá to ze zprávy o činnosti Finanční a Celní správy, kterou zveřejnilo ministerstvo financí. Podle dokumentu se loni také snížil objem zadržených nadměrných odpočtů daně z přidané hodnoty (DPH), což jsou nároky na vrácení peněz od finančního úřadu.
Celkem loni Finanční správa vymáhala nedoplatky 27,2 miliardy korun, což znamenalo meziroční nárůst o 17,7 procenta. Zvýšení objemu vymáhaných částek podle zprávy o činnosti souvisí s vymáhanými částkami na DPH, které připadají pouze na několik daňových subjektů. Finanční správa může vymáhat nedoplatky daňovou exekucí, prostřednictvím soudního exekutora, uplatnit ho v insolvenčním řízení nebo ho přihlásit do veřejné dražby.
Loni se také snížil objem zadržených nadměrných odpočtů DPH, dosáhl 576,7 milionu korun po 672,8 milionu korun v roce 2022. Nadměrný odpočet je fakticky nárok na vrácení peněz od finančního úřadu. Zjednodušeně jde o rozdíl mezi daní z přidané hodnoty toho, co podnikatel prodal, a toho, co podnikatel jako registrovaný pláce DPH nakoupil. Vzniká například tak, že v daném zdaňovacím období firma nakoupila více zboží a služeb, než ho prodala.
Objem zadržených nadměrných odpočtů DPH se od roku 2021 výrazně snížil, v předchozích letech byl násobně vyšší. Přispěla k tomu novela daňového řádu, díky níž mohou podnikatelé disponovat se svými penězi dříve než v minulosti. Před změnou zákona nebyly výjimkou ani případy, že podnikatelé čekali několik let, než jim správce daně nadměrný odpočet vrátil.
U nadměrného odpočtu DPH plátce musí prokazovat důvody jeho vzniku a oprávněnost. Pro plátce DPH takové řízení znamená zátěž spočívající v zadržování peněz, která může podle kritiků v mezním případě vést k likvidaci firmy. V případě ověření jeho správnosti potom náleží plátcům DPH finanční kompenzace v podobě úroku. Loni na těchto úrocích Finanční správa vyplatila 54,5 milionu korun, o 9,1 milionu korun méně než v předchozím roce.
str rdo
