333 eur

ČNB: V tuzemsku loni opět ubylo směnáren, situace se díky kontrolám zlepšila

Praha 15. června (ČTK) - V tuzemsku dlouhodobě ubývá směnáren. Ke konci loňského roku působilo v Česku 841 subjektů s oprávněním nabízet směnárenské služby, což bylo meziročně o 14 méně. Uvedla to Česká národní banka v každoroční zprávě o výkonu dohledu nad finančním trhem. Směnárenský trh se podle ČNB díky jejímu dozoru v posledních letech zkultivoval a zlepšilo se hlavně informování zákazníků. Ještě v roce 2017 na českém trhu působilo přes tisíc směnáren a v roce 2010 jich ČNB dohlížela na zhruba 1460. Centrální banka uvádí, že díky jejím častějším kontrolám se v uplynulých letech výrazně zlepšila situace v odborné péči a především ve vztahu k poskytování informací zákazníkům. Věnovala se proto hlavně tomu, jak směnárny plní opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu, takzvané AML/CFT. Loni ČNB obdržela 30 podání od veřejnosti a většina z nich upozorňovala na nevýhodné směnné kurzy nebo na to, že zákazník nedostal doklad nebo předsmluvní informace. ČNB ale podotýká, že výši kurzu nereguluje žádný právní předpis. V reakci na stížnosti veřejnosti banka uskutečnila devět šetření včetně tří na místě. Na jejich základě pak přistoupila k dalším krokům. Kvůli porušení zákona o směnárenské činnosti zahájila ČNB jedno sankční řízení. V jednom případě přišla směnárna o povolení k činnosti směnárníka a dostala pokutu 50.000 korun. Dále ČNB zahájila čtyři sankční řízení pro porušení zákona proti praní špinavých peněz. Podle tohoto zákona nabylo právní moci šest rozhodnutí a ve všech šesti případech uložila banka pokutu. Celková výše těchto pokut dosáhla 1,3 milionu korun. ČNB loni obdržela i několik podnětů od policie a Finančního analytického úřadu kvůli podezření na zapojení směnárníků do aktivit spojených s praním špinavých peněz. 'ČNB tyto informace v maximální míře a v mezích svých dohledových pravomocí využila při prováděných kontrolách. Na rozdíl od uvedených institucí však nedisponuje operativními ani vyšetřovacími prostředky k odpovídající adekvátní verifikaci vznesených podezření,' stojí ve zprávě. Banka uvádí, že nedílnou součástí kontrol je takzvaný mystery shopping neboli fiktivní transakce. Jejich prostřednictvím ověřuje naplňování opatření proti praní špinavých peněz a plnění informační povinnosti vůči zákazníkům. nlm ktp

Analýza: Aktivní podpora zdraví zaměstnanců může přinést státu 75 mld Kč

Praha 15. června (ČTK) - Aktivní podpora zdraví zaměstnanců by mohla veřejným financím přinést navíc 75 miliard korun a firmám zisk vyšší o 60 miliard korun. Vyplývá to z analýzy dopadů pracovnělékařských služeb pro Academy of Healthcare Management (AHCM). Každý den čerpá nemocenskou v průměru 266.000 lidí. Ministerstvo zdravotnictví (MZd) připravuje novelu, která firmám umožní si péči o zdraví zaměstnanců odečíst z daní. "Novela výrazně podpoří investice firem do zdraví zaměstnanců. Mimo jiné navrhuje rozšířit definici pracovnělékařských služeb i o programy podpory zdraví," uvedl v tiskové zprávě ke konferenci AHCM vrchní ředitel sekce ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum. "To v praxi bude znamenat, že firmy se opět budou moci dát tyto investice do péče o zdraví svých zaměstnanců do daňového základu," sdělil. Třetina lidí nechodí na preventivní prohlídky ke svému praktickému lékaři. "Zaměstnavatelé mají velké možnosti, jak motivovat vlastní zaměstnance různými formami, aby na ty prohlídky třeba přímo ve firmě nebo v blízkém okolí pravidelně chodili," uvedl předseda správní rady AHCM Oldřich Šubrt. Při plošném zavedením programu podpory zdraví v českých firmách by se do práce mohlo vrátit asi 32.000 lidí. Předejít by se podle dostupných dat dalo až třetině pracovních neschopností. Může jít o preventivní kroky, jako je očkování proti chřipce, ale také o péči fyzioterapeuta nebo psychologa. Z analýzy a zahraničních zkušeností podle hlavního analytika AHCM Oldřicha Šubrta mladšího vyplývá, že pokud má firma vlastní program podpory zdraví pro své zaměstnance, může být dvakrát až třikrát efektivnější. "Během pěti let se jí investice do zdraví svých zaměstnanců zhodnotí o 230 procent," vysvětlil. Jako příklad uvedl firmu působící ve zpracovatelském průmyslu s 1000 zaměstnanců. Díky programu podpory zdraví podle něj může snížit nemocnost o 16 procent, což ročně přinese firmě skoro pět milionů korun a státu 10,5 milionu korun. "Právě snížení nemocnosti zaměstnanců o 16 procent by vrátilo do práce 32.000 zaměstnanců denně a stimulovalo by ekonomiku k nárůstu HDP o 0,64 procenta. Prodloužení naděje dožití ve zdraví by pak stimulovalo HDP k dalšímu růstu o 1,8 procenta," doplnil. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla v roce 2022 průměrná doba pracovní neschopnosti 26,3 dne, nahlášeno jich bylo téměř 3500. Nejčastější příčinou jsou nemoci dýchací soustavy, asi 11 procent tvoří nemoci pohybové a kosterní soustavy, zhruba dvě procenta nemoci srdeční a duševní. van ptd

- Analýza: Fotbalové Euro pomůže zejména evropským aerolinkám, hotelům a pivovarům
- Moskevská burza kvůli sankcím zastavila obchodování v dolarech a eurech
- Banky poskytly v květnu hypotéky za 23,7 mld. Kč, meziročně o 92 pct. víc

NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.