Norsko objevilo největší evropské ložisko kovů vzácných zemin
Oslo 11. června (ČTK) - Těžařská společnost Rare Earths Norway objevila největší prokázané ložisko vysoce ceněných kovů vzácných zemin v Evropě. To může znamenat přelomový okamžik pro Norsko i pro celý region, uvedl dnes server zpravodajské televize CNBC. Kovy vzácných zemin jsou nezbytné pro mnoho technologicky vyspělých výrobních procesů, používají se třeba ve výrobě elektromobilů nebo vojenského vybavení. Jejich největším světovým producentem je Čína.
Evropa je závislá na dovozu těchto kovů. Očekává se, že poptávka po nich se v příštích letech bude zvyšovat kvůli růstu počtu elektromobilů a obnovitelných zdrojů energie.
Společnost Rare Earths Norway uvedla, že v komplexu Fen na jihovýchodě země, více než 200 kilometrů jihozápadně od Osla, je 8,8 milionu tun celkových oxidů vzácných zemin (TREO) s přiměřenou perspektivou ekonomické těžby. Z toho 1,5 milionu tun souvisí s magnety, které lze využít v elektromobilech a větrných turbínách.
Tento objev zastiňuje i obrovské ložisko nalezené v loňském roce v sousedním Švédsku.
Cílem EU je, aby do roku 2030 bylo možné v regionu vytěžit alespoň deset procent kovů vzácných zemin, které unie potřebuje. Rare Earths Norway doufá, že k tomuto cíli přispěje.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) uvedla, že současná nabídka těchto kovů nedosahuje úrovně potřebné k transformaci energetického sektoru. Důvodem je poměrně vysoká geografická koncentrace produkce mnoha prvků důležitých pro energetickou transformaci. Odhaduje se, že Čína se na celosvětové těžbě kovů vzácných zemin podílí 70 procenty a na jejich zpracování 90 procenty.
Rare Earths Norway očekává, že průzkumné práce v komplexu budou pokračovat. Na příští měsíc jsou naplánovány další vrty. Firma dodala, že pracuje na tom, aby první etapa rozvoje těžby byla dokončena do roku 2030.
Do skupiny kovů vzácných zemin patří 17 nerostů. Jsou to převážně prvky ve spodní části Mendělejevovy tabulky, mezi které patří třeba neodym, praseodym, europium či terbium. Některé z nich se používají například při výrobě obrazovek, kde fungují jako luminofory. Jiné hrají nezastupitelnou roli při výrobě laserů, magnetů, bateriových článků pro hybridní a elektrické vozy nebo při výrobě systémů k produkci energie z obnovitelných zdrojů.
irl spr
Těžaři mají podle organizace WGC problémy s udržením růstu těžby zlata
Londýn 10. června (ČTK) - Těžební průmysl má problémy s udržením růstu produkce zlata, protože ložiska tohoto žlutého kovu je stále těžší najít. Uvedl to zpravodajský server CNBS s odvoláním na údaje Světové rady pro zlato (WGC). Loni se těžba zlatých dolů zvýšila jen o 0,5 procenta, zatímco v roce 2022 vzrostla o 1,35 procenta.
V roce 2021 stoupla těžba o 2,7 procenta, ale v roce 2020 zaznamenala první pokles za deset let, snížila se o jedno procento.
'V prvním čtvrtletí 2024 jsme viděli rekordní meziroční růst důlní produkce, o čtyři procenta. Ale širší obrázek o těžbě je podle mého názoru takový, že se fakticky zastavila kolem roku 2016, 2018 a od té doby jsme nezaznamenali žádný růst,' uvedl stratég WGC John Reade. 'Myslím, že převažující příběh je takový: po deseti letech rychlého růstu zhruba od roku 2008 se těžební průmysl potýká s problémy při vykazování trvalého růstu produkce,' dodal. Nová ložiska je podle něj stále obtížnější najít, protože mnoho perspektivních oblastí již bylo prozkoumáno.
Těžba zlata ve velkém měřítku je kapitálově náročná, neboť vyžaduje značný průzkum a rozvoj. Příprava dolu k těžbě trvá podle WGC v průměru deset až dvacet let. Pravděpodobnost, že objevené ložisko nakonec postoupí do fáze vzniku dolu, je i během průzkumu nízká. Pouze zhruba deset procent globálních nálezů zlata obsahuje dostatek kovu, aby se vyplatilo zahájit těžbu.
Dosud bylo vytěženo zhruba 187.000 tun zlata. Většina ho pochází z Číny, Jihoafrické republiky a Austrálie. Zásoby zlata, které lze vytěžit, se podle údajů americké USGS odhadují přibližně na 57.000 tun.
Kromě procesu objevování ztěžuje těžbu také to, že je stále obtížnější získat povolení od státu a jejich vyřízení vyžaduje stále více času. Zajištění licencí a povolení potřebných k tomu, aby těžební společnosti mohly zahájit činnost, může trvat několik let. Mnoho těžebních projektů je navíc plánováno v odlehlých oblastech, které vyžadují infrastrukturu, jako jsou silnice, elektřina a voda, což dále zvyšuje náklady na vznik dolů a financování operací, dodal Reade.
Ceny zlata v posledních měsících vystoupaly na rekordní hodnoty, za podpory silné poptávky vedené Čínou. V současnosti se cena pohybuje kolem 2300 USD (52.700 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu).
irl ank
