Reálné mzdy v ČR znovu klesly, podle analytiků jsou na úrovni roku 2017
Praha 5. března (ČTK) - Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 6,3 procenta na 46.013 korun. Při zohlednění inflace ale reálně klesla o 1,2 procenta, informoval dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Reálné mzdy se snižují devět čtvrtletí v řadě, což je v historii Česka ojedinělé. Podle analytiků oslovených ČTK se dostaly na úroveň roku 2017 a i když od letošního roku začnou znovu růst, předpandemické úrovně dosáhnou nejdřív v roce 2026.
Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o šest procent na 39.685 korun. U mužů dosáhl 42.340 korun, u žen byl 36.842 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20.073 a 74.654 korunami.
Za celý loňský rok činila průměrná mzda 43.341 korun, meziročně vzrostla o 7,5 procenta. Spotřebitelské ceny se ale loni zvýšily o 10,7 procenta, reálně se proto mzda snížila o 2,9 procenta. Reálné mzdy tak klesly druhý rok v řadě, v roce 2022 to bylo o 8,5 procenta.
"Reálné mzdy se v meziročním vyjádření snížily již v devátém čtvrtletí za sebou a pro zaměstnance se jednalo o nejchudší čtvrtý kvartál od roku 2017," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek doplnil, že za dva roky se reálná mzda snížila o 11 procent.
Růst nominálních mezd bude podle analytiků pokračovat, což se vzhledem k poklesu inflace projeví od prvního letošního čtvrtletí i ve zvýšení reálných mezd. "V letošním roce počítáme se zmírněním přírůstku nominálních mezd na šest procent. Vzhledem ke zkrocení inflace by ale takový růst měl zvednout úroveň reálných mezd o 3,5 procenta. Jednalo by se o nejlepší výsledek od roku 2019, který pomůže domácnostem solidně nabrat kupní sílu a spotřebními výdaji podpořit růst ekonomiky," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Expertka PwC Andrea Linhartová Palánová ale upozorňuje, že firmy se mohou snažit o zmírnění tempa růstu nominálních mezd. Dufek také připomněl, že vzhledem k zavedení nemocenského pojištění a snížení prahu pro vyšší daňovou sazbu si lidé v čistých příjme nepolepší tolik, jak by napovídal vývoj hrubé mzdy.
Nejvyšší průměrnou mzdu měli ve čtvrtém čtvrtletí zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala téměř na 79.200 korun, s odstupem následuje peněžnictví a pojišťovnictví s úrovní kolem 70.300 korun. Nejnižší mzda zůstala v ubytování, stravování a pohostinství, a to kolem 26.700 korun.
Z hlediska krajů rostly loni ve čtvrtém čtvrtletí mzdy nominálně v rozmezí od 5,4 do 7,5 procenta, reálně po započtení inflace ale všude klesly. Nejblíž k zachování kupní síly měl Ústecký kraj, kde se mzdy nominálně zvýšily o 7,5 procenta a reálně klesly o 0,1 procenta, následoval Karlovarský kraj, kde mzdy nominálně rostly o 7,4 procenta a reálně klesly o 0,2 procenta. Nejnižší nominální mzdový růst o 5,4 procenta zaznamenala Praha, což znamenalo reálný pokles mezd o dvě procenta. Ostatní kraje se většinou pohybovaly v blízkosti republikového průměru.
Podle absolutní úrovně výdělků nicméně zůstala metropole stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tam byla 55.039 korun. Následoval Středočeský kraj s 46.535 korunami a Jihomoravský kraj s 45.569 korunami. Naopak nejnižší mzdy, v průměru 40.559 korun, mají zaměstnanci v Karlovarském kraji. V Karlovarském kraji je velký počet zaměstnanců ve službách, zejména v pohostinství, kde jsou mzdy dlouhodobě nižší proti republikovému průměru.
str rot
Míra inflace v Turecku pokračuje v růstu, v únoru přesáhla 67 procent
Ankara 4. března (ČTK) - Meziroční růst spotřebitelských cen v Turecku v únoru zrychlil na 67,07 procenta z lednové hodnoty 64,86 procenta. Oznámil to dnes turecký statistický úřad. Meziroční míra inflace v Turecku tak vzrostla už čtvrtý měsíc za sebou a dostala se na nejvyšší úroveň za 15 měsíců. Analytici v anketě agentury Bloomberg únorovou inflaci odhadovali na 66 procent.
Meziměsíční růst spotřebitelských cen pak v únoru zpomalil na 4,53 procenta z lednových 6,70 procenta. Jeho tempo nicméně zůstalo výrazně nad úrovněmi z loňského čtvrtého čtvrtletí.
Turecká centrální banka v únoru podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na 45 procentech. Zastavila tak několik měsíců trvající sérii prudkého zvyšování úroků, kterým reagovala na vysokou inflaci. Zároveň signalizovala, že základní úrok zůstane na současné úrovni, dokud nenastane výrazný a trvalý pokles měsíční inflace.
Instituci nyní vede Fatih Karahan, dosavadní guvernérka Hafize Gaye Erkanová na začátku února rezignovala. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan jmenoval Karahana guvernérem centrální banky s účinností od 3. února. Erkanová, která byla od loňského června první ženou v čele turecké centrální banky, rezignaci oznámila o den dříve. Odstoupila poté, co se v tureckých médiích objevila tvrzení o nepotismu, tedy obsazování lukrativních pozic příbuznými či přáteli. Erkanová tato tvrzení odmítla jako nepravdivá.
Když se Erkanová loni v létě ujala role guvernérky, byla základní úroková sazba na 8,50 procenta. Centrální banka ji pak v rychlém sledu zvyšovala, letos v lednu se tak základní úrok dostal na 45 procent.
Základní úrok začala centrální banka zvyšovat díky tomu, že prezident Erdogan změnil postoj a zanechal své nekonvenční politiky, kdy brojil proti vysokým sazbám. Jeho někdejší přístup je podle většiny ekonomů zodpovědný za to, že se do Turecka vrátila měnová krize, která prudce zvýšila životní náklady. Mnoho domácností tak mělo problém obstarat si základní zboží.
pmh spr
