WSJ: Indonésie se snaží přidat k rodině asijských hospodářských tygrů
Jakarta 17. února (ČTK/The Wall Street Journal) - Indonésie se jako čtvrtá nejlidnatější země světa dlouhodobě pohybuje pod hranicí svých možností. Potřebuje zbohatnout dřív, než její populace zestárne. A čas se krátí, píše americký deník The Wall street Journal (WSJ).
Firmy, které se snaží vyvážet z Číny, tuto zemi v jihovýchodní Asii dosud opomíjely. Společnost Apple si nedávno vybrala Indii, kde vyrábí miliony mobilních telefonů iPhone. Firma Nike se usadila ve Vietnamu, který je jedničkou ve výrobě tenisek. Indonésie se sice stala největším světovým dodavatelem niklu, který se využívá při výrobě elektromobilů, ke stavbě dlouho očekávané továrny firmy Tesla ale nedošlo.
V zemi s 280 miliony obyvatel se po nedávných volbách může změnit politické směřování. V minulém desetiletí držel nad ekonomikou pevnou ruku prezident Joko Widodo. Indonésie vykazovala průměrný hospodářský růst kolem pěti procent, vyjma období pandemie nemoci covid-19. Podobný hospodářský boom založený na exportu, který vystřelil země jako Jižní Korea nebo Tchaj-wan mezi asijské hospodářské tygry, ovšem Indonésie nezažila.
Nově zvolený prezident, který se ujme úřadu v říjnu, bude stát před úkolem podnítit rychlejší růst ekonomiky a vymanit Indonésii z pasti středních příjmů dříve, než jí vyprší čas. Více než dvě třetiny indonéské populace jsou totiž právě teď v produktivním věku. A očekává se, že tento stav potrvá minimálně do roku 2030. Aby toho dokázala využít, musí Indonésie vytvořit spoustu dobrých pracovních příležitostí. Jinak zástupy mladých lidí zestárnou dříve, než se podaří zbohatnout a dohnat životní úroveň vyspělých států.
Ekonomové Indonésii dlouho považovali za zemi s obrovskými možnostmi. Velký počet mladých lidí je dobrým základem pro možný průlom ve výrobě, tisíce ostrovů jsou turistickým rájem, úrodná tropická půda by z Indonésie mohla udělat exportní zemědělskou velmoc a země má obrovské nerostné zdroje.
Indonéský stát už zažil jistý úspěch na každé z těchto front. Industrializace v 80. letech odstartovala narůstající význam země jako celosvětového dodavatele základního zboží, jako je nábytek, oblečení, hračky a obuv. Ostrov Bali je hlavním turistickým lákadlem, palmový olej platí za zásadní vývozní artikl a v zemi se nacházejí největší zásoby niklu na světě.
Výrobní průmysl byl na vrcholu v roce 2002, pak ale zaznamenal útlum v souvislosti s bouřlivou domácí politickou situací a vzestupem Číny jako výrobního giganta. Téměř 60 procent pracujících Indonésanů se pohybuje v šedé zóně ekonomiky, například rozvážejí jídlo nebo řídí taxi, což do státního rozpočtu přispívá jen velmi málo.
"Musíme umět využít v náš prospěch to, že máme mnoho mladých lidí v produktivním věku. Jen pětiprocentní růst je málo,” říká nezávislý politický analytik Kevin O'Rourke, který sídlí v Jakartě. Zda Indonésie bude schopna využít všechen svůj potenciál a svou příležitost nepromarní, není vůbec jisté.
Očekávaný vítěz prezidentských voleb Prabowo Subianto se zavázal pokračovat v plánu současného prezidenta Joka Widoda orientovat se na výrobu elektromobilů a tvrdí, že by Indonésie měla vyrábět i letadla a ještě více vlaků. “Nechceme, aby naše děti byly navždy levnou pracovní silou,” řekl Subianto, který je podle neoficiálních výsledků vítězem prezidentských voleb.
Investor do spotřebního zboží a nemovitostí John Riady před více než deseti lety prohlásil, že jeho země je "největší neviditelnou věcí na světě". Když na přelomu tisíciletí Riady studoval na univerzitě v USA, mnoho lidí nemělo o Indonésii ani ponětí. Od té doby se podle něj vnímání této ostrovní země zlepšilo, ale ne tolik, jak by mělo.
"V poměru k potenciálu, jaký naše země má, je stále relativně nedoceněná," myslí si Riady.
cht spr
Ruská centrální banka zastavila zvyšování úroků, základní sazba činí 16 procent
Moskva 16. února (ČTK) - Ruská centrální banka dnes ponechala základní úrokovou sazbu na 16 procentech. Současné inflační tlaky se podle ní ve srovnání s podzimními měsíci zmírnily, stále však zůstávají vysoké. Domácí poptávka také stále převyšuje základní kapacity, uvedla ve svém sdělení banka. Ta od loňského léta základní sazbu pětkrát za sebou zvýšila.
'Návrat inflace k cíli v roce 2024 a její další stabilizace poblíž čtyř procent předpokládá, že přísné měnové podmínky v ekonomice budou zachovány po dlouhou dobu,' uvedla centrální banka. Míra inflace se podle její prognózy letos sníží na čtyři až 4,5 procenta, zatímco v období od prosince do ledna očištěný meziroční růst cen zpomalil na 6,6 procenta z 11,5 procenta v podzimních měsících.
Rozhodnutí bylo v souladu s průzkumem agentury Reuters mezi analytiky. Ti také očekávají, že sazby začnou ještě letos klesat. Až do roku 2025 však podle nich zůstanou nad deseti procenty.
'Zvažovali jsme dvě rozhodnutí - sazbu ponechat, anebo ji zvýšit. Argumenty uvedeme ve shrnutí jednání, které zveřejníme za týden. Nakonec se ale vytvořila shoda kolem rozhodnutí sazbu ponechat,' řekla na tiskové konferenci guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová.
Banka ve svém prohlášení zvýšila prognózu průměrného rozpětí hlavní sazby na 13,5 procenta až 15,5 procenta z dosavadního pásma 12,5 procenta až 14,5 procenta. To naznačuje, že snížení nákladů na půjčky potrvá déle, než se předpokládalo.
Ruský prezident Vladimir Putin podle agentury TASS doufá, že vysoké úrokové sazby jsou jen dočasným opatřením centrální banky a že se budou společně s inflací snižovat. Podle Nabiullinové prostor ke snížení sazeb existuje, ale stane se tak postupně a plynule. 'S kolegy jsme diskutovali o tom, kdy by mohlo nastat první snížení hlavní sazby. Rozpětí názorů bylo poměrně široké, ale většina se domnívá, že to bude spíše ve druhé polovině letošního roku,' řekla guvernérka.
Cyklus zpřísňování měnové politiky zahájila ruská centrální banka loni v létě, kdy se k inflačním tlakům způsobeným napjatým trhem práce, silnou spotřebitelskou poptávkou a deficitem státního rozpočtu přidal klesající rubl. Od loňského července zvýšila banka základní úrok o 8,5 procentního bodu, včetně neplánovaného mimořádného zvýšení v srpnu, kdy po propadu rublu vyzval ke zpřísnění měnové politiky i Kreml. V poslední době však centrální banka signalizovala, že úroky už zvyšovat nebude.
Centrální banka dnes také mírně zlepšila prognózu růstu ekonomiky na letošní rok na jedno až dvě procenta z 0,5 až 1,5 procenta. Mezinárodní měnový fond (MMF) očekává, že ruská ekonomika letos vykáže růst o 2,6 procenta, ale varoval, že ji čekají těžké časy. Analytici upozorňují, že ekonomický růst země je do značné míry závislý na státem financované výrobě zbraní a munice a maskuje problémy, které brání zlepšení životní úrovně obyvatel.
'Je velice optimistické zlepšovat odhad hrubého domácího produktu (HDP) za takto přísné měnové politiky,' uvedl Jevgenij Kogan z moskevské Vysoké ekonomické školy. 'Neuvidíme žádné další zvyšování úroků, plánují však držet sazbu na 16 procentech po dlouhou dobu,' dodal.
Nabiullinová také na tiskové konferenci prohlásila, že případná konfiskace ruských aktiv západními vládami by byla silně negativním signálem pro další centrální banky a postupně by podkopala mezinárodní finance. Dodala, že Rusko bude hájit své zájmy.
Po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem předloňského února centrální banka zvýšila základní sazbu na 20 procent, aby podpořila kurz rublu, omezila inflační tlaky a brzdila odliv zahraničního kapitálu ze země. Později základní úrok postupně snížila až na 7,5 procenta.
Centrální banka letos v lednu uvedla, že přestane zveřejňovat podrobné informace, které se týkají její měnové politiky. Oznámení o změnách základní úrokové sazby tak mají být nově pouze stručná. Zatímco loni centrální banka po každém zvýšení úrokových sazeb bezprostředně zveřejnila vysvětlení, proč se pro něj rozhodla, nyní je bude publikovat 'šestý pracovní den po rozhodnutí v této věci'.
Banka také rozhodla, že tiskové zprávy o základní úrokové sazbě budou kratší. Po klíčových zasedáních bankovní rady ale bude instituce nadále zveřejňovat svou střednědobou makroekonomickou prognózu.
pmh irl spr
