ČNB bude při dalším snižování sazeb zohledňovat kurz koruny

Praha 16. února (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) bude při dalším snižování úrokových sazeb zohledňovat i vývoj kurzu koruny. Při výrazném oslabení měny by mohla pokles sazeb přibrzdit nebo i zastavit. Vyplývá to ze záznamu z posledního jednání bankovní rady o nastavení sazeb v minulém týdnu. ČNB před týdnem snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta, což podpořilo šest ze sedmi členů. Viceguvernér Jan Frait navrhoval pokles o 0,75 procentního bodu, uvádí záznam. ČNB minulý týden zrychlila tempo uvolňování měnové politiky, první prosincové snížení sazeb bylo o čtvrt procentního bodu. Únorové rozhodnutí přitom padlo ještě před zveřejněním údaje o lednové inflaci, který hraje významnou roli pro výši inflace v celém roce. Koruna v reakci na snížení sazeb oslabila, další oslabení následovalo po zveřejnění lednové inflace, jejíž hodnota 2,3 procenta byla nižší, než očekával trh. Guvernér ČNB Aleš Michl podle záznamu uvedl, že rychlost případného dalšího snižování sazeb bude záviset i na vyhodnocení pohybu kurzu koruny. Členové bankovní rady Jan Kubíček a Jan Procházka uvedli, že pokud by koruna byla výrazně slabší než prognóza ČNB, byl by to argument pro přibrzdění nebo i zastavení poklesu sazeb. Prognóza počítá s průměrným letošním kurzem koruny 24,60 CZK/EUR, když v první polovině roku by měla koruna oslabovat a ve ve druhé posilovat. Ve čtvrtek koruna ukončila obchodování na 25,39 CZK/EUR. Analytik Komerční banky Martin Gürtler dnes upozornil, že oslabení koruny sice pomáhá uvolňovat měnovou politiku, zároveň ale může působit ve směru vyšší inflace. Měnový kurz proto podle něj bude hrát významnou roli při nastavení tempa snižování úrokových sazeb. "S ohledem na vysoký stav devizových rezerv nelze ani vyloučit kurzovou intervenci, například pouze tím, že ČNB navýší objem tzv. odprodejů výnosů z devizových rezerv," uvedl. Bankovní rada také jednala o budoucí rovnovážné úrovni úrokových sazeb. Členové rady předpokládají, že bude na vyšší úrovni než před pandemií covidu-19. Podle Michla k tomu přispívá i deficitní hospodaření veřejného sektoru, Frait jako důvod zmínil i možnou vyšší rizikovou prémii, protože zahraniční investoři mohou českou ekonomiku vnímat méně příznivě. Podle Gürtlera přetrvává nejistota ohledně toho, kam až sazby mohou klesnout. "Zatímco prognóza ČNB očekává repo sazbu v příštím roce již kolem 2,5 procenta, bankovní rada opakuje, že její politicky neutrální úroveň vidí spíše nad třemi procenty," uvedl. Před pandemií covidu-19 se základní úroková sazba pohybovala mezi jedním a dvěma procenty, za pandemie ji ČNB snížila pod jedno procento. Bankovní rada očekává odeznívání inflace, na svém jednání ale upozornila i na přetrvávající proinflační faktory. Považuje za ně setrvačnost růstu cen služeb nebo nadměrnou úvěrovou aktivitu na realitním trhu. Michl upozornil že při poklesu inflace nelze spoléhat na vývoj cen kolísavých složek měnového koše, jako jsou potraviny. str ptd mha