Ruská centrální banka zastavila zvyšování úroků, základní sazba činí 16 procent
Moskva 16. února (ČTK) - Ruská centrální banka dnes ponechala základní úrokovou sazbu na 16 procentech. Současné inflační tlaky se podle ní ve srovnání s podzimními měsíci zmírnily, stále však zůstávají vysoké. Domácí poptávka také stále převyšuje základní kapacity, uvedla ve svém sdělení banka. Ta od loňského léta základní sazbu pětkrát za sebou zvýšila.
'Návrat inflace k cíli v roce 2024 a její další stabilizace poblíž čtyř procent předpokládá, že přísné měnové podmínky v ekonomice budou zachovány po dlouhou dobu,' uvedla centrální banka. Míra inflace se podle její prognózy letos sníží na čtyři až 4,5 procenta, zatímco v období od prosince do ledna očištěný meziroční růst cen zpomalil na 6,6 procenta z 11,5 procenta v podzimních měsících.
Rozhodnutí bylo v souladu s průzkumem agentury Reuters mezi analytiky. Ti také očekávají, že sazby začnou ještě letos klesat. Až do roku 2025 však podle nich zůstanou nad deseti procenty.
'Zvažovali jsme dvě rozhodnutí - sazbu ponechat, anebo ji zvýšit. Argumenty uvedeme ve shrnutí jednání, které zveřejníme za týden. Nakonec se ale vytvořila shoda kolem rozhodnutí sazbu ponechat,' řekla na tiskové konferenci guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová.
Banka ve svém prohlášení zvýšila prognózu průměrného rozpětí hlavní sazby na 13,5 procenta až 15,5 procenta z dosavadního pásma 12,5 procenta až 14,5 procenta. To naznačuje, že snížení nákladů na půjčky potrvá déle, než se předpokládalo.
Ruský prezident Vladimir Putin podle agentury TASS doufá, že vysoké úrokové sazby jsou jen dočasným opatřením centrální banky a že se budou společně s inflací snižovat. Podle Nabiullinové prostor ke snížení sazeb existuje, ale stane se tak postupně a plynule. 'S kolegy jsme diskutovali o tom, kdy by mohlo nastat první snížení hlavní sazby. Rozpětí názorů bylo poměrně široké, ale většina se domnívá, že to bude spíše ve druhé polovině letošního roku,' řekla guvernérka.
Cyklus zpřísňování měnové politiky zahájila ruská centrální banka loni v létě, kdy se k inflačním tlakům způsobeným napjatým trhem práce, silnou spotřebitelskou poptávkou a deficitem státního rozpočtu přidal klesající rubl. Od loňského července zvýšila banka základní úrok o 8,5 procentního bodu, včetně neplánovaného mimořádného zvýšení v srpnu, kdy po propadu rublu vyzval ke zpřísnění měnové politiky i Kreml. V poslední době však centrální banka signalizovala, že úroky už zvyšovat nebude.
Centrální banka dnes také mírně zlepšila prognózu růstu ekonomiky na letošní rok na jedno až dvě procenta z 0,5 až 1,5 procenta. Mezinárodní měnový fond (MMF) očekává, že ruská ekonomika letos vykáže růst o 2,6 procenta, ale varoval, že ji čekají těžké časy. Analytici upozorňují, že ekonomický růst země je do značné míry závislý na státem financované výrobě zbraní a munice a maskuje problémy, které brání zlepšení životní úrovně obyvatel.
'Je velice optimistické zlepšovat odhad hrubého domácího produktu (HDP) za takto přísné měnové politiky,' uvedl Jevgenij Kogan z moskevské Vysoké ekonomické školy. 'Neuvidíme žádné další zvyšování úroků, plánují však držet sazbu na 16 procentech po dlouhou dobu,' dodal.
Nabiullinová také na tiskové konferenci prohlásila, že případná konfiskace ruských aktiv západními vládami by byla silně negativním signálem pro další centrální banky a postupně by podkopala mezinárodní finance. Dodala, že Rusko bude hájit své zájmy.
Po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem předloňského února centrální banka zvýšila základní sazbu na 20 procent, aby podpořila kurz rublu, omezila inflační tlaky a brzdila odliv zahraničního kapitálu ze země. Později základní úrok postupně snížila až na 7,5 procenta.
Centrální banka letos v lednu uvedla, že přestane zveřejňovat podrobné informace, které se týkají její měnové politiky. Oznámení o změnách základní úrokové sazby tak mají být nově pouze stručná. Zatímco loni centrální banka po každém zvýšení úrokových sazeb bezprostředně zveřejnila vysvětlení, proč se pro něj rozhodla, nyní je bude publikovat 'šestý pracovní den po rozhodnutí v této věci'.
Banka také rozhodla, že tiskové zprávy o základní úrokové sazbě budou kratší. Po klíčových zasedáních bankovní rady ale bude instituce nadále zveřejňovat svou střednědobou makroekonomickou prognózu.
pmh irl spr
Analytici: Cena zlata letos směřuje k rekordům, důvodem jsou deficity rozpočtů
Praha 16. února (ČTK) - Cena zlata v letošním roce podle analytiků směřuje k novým rekordům. Důvodem jsou deficity státních rozpočtů, které zůstávají od covidu nepřiměřeně vysoké. A pokud centrální banky začnou snižovat úrokové sazby, jde o impulz pro další silný růst ceny zlata, shodli se analytici ve svých komentářích pro ČTK. Zlato dosáhlo na konci loňského roku nejvyšší ceny v historii, když se na burze prodávalo za 2135 dolarů za troyskou unci. Poté mírně kleslo na 2006 dolarů, kde byla jeho cena i dnes odpoledne.
'V momentě, kdy centrální banky začnou uvolňovat měnovou politiku, je zlato připraveno vytvořit nová historická maxima. Zlato zakončilo rok 2023 na úrovni 2072 dolarů za troyskou unci, což byl meziroční nárůst o 13 procent. Tím porazilo v roce 2023 inflaci nejen v dolarech, ale téměř ve všech světových měnách,' uvedl analytik Golden Gate Pavel Ryba. Předpokládá, že letos cena zlata překoná hranici 2400 dolarů za unci.
V roce 2002 zlato stálo méně než 300 dolarů za unci. 'Důvody, proč by zlato mělo dále růst, jsou stále stejné již více než 20 let. Podkopávání hodnoty papírových peněz vládami prostřednictvím měnové politiky, rozpočtové politiky, nebo obou politik současně,“ doplnil ředitel investičního fondu Bohemian Empire Štěpán Pírko.
Je téměř jisté, že letos americká centrální banka sníží své úrokové sazby, upozornil analytik Comfort Finance Group Vladimír Pikora. Nižší úrokové sazby prospívají zlatu. Očekává proto, že v letošním roce půjde zlato nahoru. Překonání hladiny 2200 dolarů za unci je podle něj jen otázkou času.
'Vzhledem k závažné situaci v USA, kde rychle narůstá zadlužení, hrozí, že opět přijdou masivní odkupy dluhopisů americkou centrální bankou Fed. Tento vývoj by mohl vyústit v oslabení dolaru, což motivuje mnohé centrální banky, aby nakupovaly zlato. Podle průzkumu Světové rady pro zlato by v letošním roce mělo 24 procent všech centrálních bank zvýšit své zlaté rezervy,“ připomněl ekonom Štěpán Křeček.
Trhy podle Světové rady pro zlato většinově předpokládají v roce 2024 'měkké přistání' v USA, tedy pokles inflace bez výrazného zvýšení míry nezaměstnanosti a vypuknutí recese. To by mělo pozitivně ovlivnit i globální ekonomiku. To pro zlato historicky znamená ne příliš atraktivní období, které vede k mírně negativním nebo stagnujícím výnosům.
Rada však upozornila, že 'měkké přistání' nelze s jistotou předpokládat. Historicky se tohoto scénáře podařilo dosáhnout pouze dvakrát z devíti cyklů snižování sazeb během posledních pěti desetiletí, ostatních sedm pokusů skončilo recesí. Protože pokud zůstanou úrokové sazby vyšší déle, tlak na finanční trhy a reálnou ekonomiku obecně narůstá, dodala.
'Navíc každý cyklus je jiný. Tento bude v prostředí zvýšeného geopolitického napětí v klíčovém volebním roce spolu s pokračujícím nákupem centrální banky poskytovat další podporu zlatu,“ uvedla rada. Pravděpodobnost recese není podle ní zanedbatelná. Z hlediska řízení rizik to poskytuje silnou podporu pro udržení strategické alokace zlata v portfoliu, uzavřela.
fd mha
