Zavedení globální minimální firemní daně změní investiční toky, uvedla OECD
Paříž 9. ledna (ČTK) - Letošní zavedení globální minimální daně z příjmu právnických osob změní tok zahraničních investic nadnárodních společností, protože odstraní výhody z účtování zisků v daňových rájích. Uvedla to ve své zprávě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Globální minimální sazba daně byla poprvé dohodnuta 140 zeměmi v roce 2021. V platnost vstoupí v letošním roce a již 36 států zavedlo zákony stanovující dolní hranici zdanění právnických osob na úrovni 15 procent.
Globální minimální daň se vztahuje na skupiny s ročním obratem vyšším než 750 milionů eur (18,4 miliardy Kč). Cílem minimální daně je odradit velké nadnárodní společnosti od účtování zisků v zemích s nízkými daněmi, jako je Irsko a další zahraniční daňové ráje.
OECD dohodu vedla od vyjednávání až po její zavedení. Podle ní se po zavedení globálního minima sníží průměrný rozdíl mezi sazbami v daňových rájích a ostatních zemích na polovinu, ze 14 procentních bodů na sedm. Výsledkem bude, že nadnárodní společnosti se při investování v zahraničí budou pravděpodobně stále více řídit takovými věcmi, jako vzdělání pracovní síly a infrastruktura, než tím, které místo může snížit jejich celkový daňový účet.
"Globální minimální daň snižuje pobídky k přesouvání zisků a tím zlepšuje alokaci kapitálu, když zvyšuje důležitost nedaňových faktorů," uvedl zástupce vedoucího daňového oddělení OECD David Bradbury.
V současné době se dohaduje, že přibližně 36 procent zisků podniků je zdaněno sazbou nižší než 15 procent. Po zavedení globální minimální sazby bude pod touto hranicí pouze sedm procent zisků, dodala OECD.
Celosvětově OECD očekává, že vlády získají na dani z příjmu právnických osob ročně navíc 155 miliard až 192 miliard USD (3,5 bilionu až 4,3 bilionu Kč). To představuje nárůst o 6,5 procenta až 8,1 procenta. OECD však snížila svůj odhad z předchozích 220 miliard USD, napsala agentura Reuters.
irl jd
Světová banka čeká letos zpomalení globálního růstu na 2,4 procenta
Washington 9. ledna (ČTK) - Globální ekonomický růst v letošním roce třetím rokem za sebou zpomalí, což prodlouží chudobu a zvýší zadlužení mnoha rozvojových zemí. Uvedla to Světová banka (SB) ve své nejnovější zprávě Global Economic Prospects. Hrubý domácí produkt (HDP) se má v letošním roce zvýšit o 2,4 procenta po loňském růstu o 2,6 procenta.
Bez započtení pandemického poklesu v roce 2020 bude letošní růst nejslabší od globální finanční krize v roce 2009. V roce 2025 by měl růst mírně zrychlit na 2,7 procenta. Ještě loni však SB čekala v roce 2025 zvýšení HDP o tři procenta.
V roce 2022 globální ekonomika vzrostla o tři procenta. V roce 2021, kdy ekonomika oživila v souvislosti s ukončením pandemie, stoupla o 6,2 procenta.
SB upozornila, že první polovina dekády, která začala v roce 2020, se nyní jeví jako nejhorší polovina desetiletí za posledních 30 let. Toto období negativně poznamenala pandemie nemoci covid-19, válka na Ukrajině a prudké zrychlení inflace a růst úrokových sazeb. Růst v období let 2020 až 2024 bude slabší než v období kolem globální finanční krize z let 2008 a 2009, asijské finanční krize na konci 90. let minulého století a v době útlumu na počátku tisíciletí.
Cílem SB je ukončit extrémní chudobu do roku 2030. Nyní se však zdá být tento cíl nedosažitelný, protože hospodářskou aktivitu brzdí geopolitické konflikty.
"Pokud nedojde k výrazné korekci, budou 20. léta 21. století desetiletím promarněných příležitostí," uvedl hlavní ekonom SB Indermit Gill. Dodal, že v blízké budoucnosti zůstane růst slabý, což způsobí, že mnoho rozvojových zemí, zvláště těch nejchudších, uvízne pasti kvůli paralyzující úrovni zadlužení a nedostatečnému přístupu k potravinám pro téměř každého třetího člověka.
Americká ekonomika podle SB loni vzrostla o 2,5 procenta, což je o 1,4 procentního bodu více, než čekala banka loni v červnu. V letošním roce však má růst HDP zpomalit na 1,6 procenta, protože restriktivní měnová politika omezuje aktivitu. Odhad je však dvojnásobný ve srovnání s červnovou prognózou.
Situace v eurozóně je horší. Loni tam HDP kvůli vysokým cenám energií stoupl jen o 0,4 procenta a letos má zrychlit na 0,7 procenta. Kvůli přísnějším úvěrovým podmínkám však SB svůj letošní výhled pro eurozónu zhoršila o 0,6 procentního bodu.
Ekonomika Číny má letos vzrůst o 4,5 procenta, což je nejpomalejší tempo za tři desetiletí vyjma let 2020 a 2022, které negativně poznamenala pandemie. SB svůj výhled snížila o 0,1 procentního bodu kvůli slabším výdajům spotřebitelů v souvislosti s otřesy na realitním trhu. Příští rok má růst dále zpomalit na 4,3 procenta.
Rozvíjející se a rozvojové ekonomiky jako skupina mají letos vzrůst o 3,9 procenta po růstu o čtyři procenta v roce 2023. Toto tempo nestačí k tomu, aby se rostoucí populace těchto zemí vymanila z chudoby. Podle SB do konce letošního roku budou lidé v zhruba jedné ze čtyř rozvojových zemí a ve 40 procentech zemí s nízkými příjmy chudší, než byli v roce 2019, tedy před pandemií.
irl jd
