Hypoindex: Průměrná sazba hypoték počátkem ledna klesla na 5,96 procenta
Praha 9. ledna (ČTK) - Průměrná sazba hypoték na počátku ledna klesla z prosincových 6,02 procenta na 5,96 procenta. Pod šestiprocentní hranici se dostala po roce a půl. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě údajů k pátému pracovnímu dni každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
"Úrokové sazby hypoték i nadále klesají jen pozvolně, a to i po prosincovém snížení hodnoty základní úrokové sazby ze strany České národní banky. V prvním měsíci letošního roku se nabídková sazba bank Swiss Life Hypoindex snížila o šest bazických bodů. Je tedy vidět, že ani snížení základní úrokové sazby ze strany ČNB nepřesvědčí banky k razantnějšímu zlevnění hypoték," uvedl analytik Swiss Life Select Jiří Sýkora.
Měsíční splátka hypotečního úvěru na 3,5 milionu korun sjednaného do 80 procent odhadní ceny nemovitosti při splatnosti 25 let a průměrné nabídkové sazbě 5,96 procenta v lednu klesla o 117 korun na 22.472 korun. Proti lednu loňského roku se měsíční splátka snížila o více než 800 korun. Ve srovnání s červnem 2022, kdy byla průměrná nabídková sazba 5,71 procenta, a naposledy pod šestiprocentní hranicí, je však stále téměř 550 korun vyšší.
Nejvýraznější snížení úrokových sazeb zaznamenaly hypotéky pro mladé do 36 let, které mohou banky poskytovat i nad 80 procenta zástavní hodnoty nemovitosti (LTV). Hypotéky fixované na tři a pět zlevnily o 0,21 procentního bodu na šest procent, respektive 5,93 procenta. Úrokové sazby hypoték s fixací na deset let klesly o 0,2 bodu na 6,19 procenta a s fixací na jeden rok o 0,16 bodu na 5,79 procenta.
Pokles u hypoték poskytovaných do 80 procent zástavní hodnoty nemovitosti byl mírnější. Hypotéky s jednoletou a desetiletou fixací zlevnily o pět bodů na 6,31 procenta, respektive šest procent. Sazby hypoték fixovaných na tři a pět let klesly o šest bodů na 5,81 procenta, respektive 5,74 procenta. Nejlevnější na trhu tak i nadále zůstávají hypotéky s pětiletou fixací a LTV do 80 procent.
Bankovní rada ČNB na prosincovém zasedání rozhodla o snížení základní úrokové sazby na 6,75 procenta. Banky na čtvrtprocentní pokles dvoutýdenní repo sazby prakticky nereagovaly a hypotéky zlevnily jen nepatrně. Podle Sýkory může jít o reakci bank na neuspokojivé nastavení náhrady účelně vynaložených nákladů na předčasné splacení úvěru, pokles sazeb bude přesto pokračovat. "Banky od počátku prosazovaly maximálně dvě procenta ze splacené částky, nicméně zákonodárci rozhodli, že tato hodnota bude pouze procento," dodal Sýkora.
"Banky se obávají plošného zlevňování. To by podle nich totiž mohlo spustit přechody klientů z banky do banky," řekla dnes ČTK specialistka společnosti FinGO Jana Vaisová. Sankce za předčasné refinancování či předčasné splacení hypotéky si totiž mohou banky účtovat až od září 2024.
Cena zdrojů pro hypoteční úvěry klesá už několikátý měsíc po sobě, upozornil konzultant společnosti 4fin David Krůta. Banky tento pokles zatím ale nereflektovaly do svých sazeb. I přes snížení sazeb ČNB nečeká velký pokles hypotečních sazeb. Banky budou podle něj hlavně sledovat, jak snižuje sazby konkurence, a tím bude celkový pokles velmi pozvolný.
fd rdo mha - sdílejte článek
Následuje: BBC: Jak Ukrajinci mizí v ruských věznicích
Moskva 9. ledna (ČTK/BBC) - Ve vězeňských táborech a vazebních věznicích Ruska a také na okupovaných územích Ukrajiny jsou tisíce ukrajinských civilistů. Zadrželi je v takzvaných filtračních táborech, anebo přímo na ulicích kvůli tomu, že se údajně stavěli na odpor "speciální vojenské operaci", jak Moskva nazývá válku proti Ukrajině. Zavřeli je bez obvinění, bez vyšetřování, bez soudu a termínu propuštění na svobodu. Proto je nemožné vypátrat je úřední cestou. Na rozdíl od válečných zajatců neexistují žádné mechanismy vedoucí k jejich osvobození, upozornila britská stanice BBC. "Už jsem zapomněl, jaké to bylo. Život mám rozdělený na dvě půlky," říká Volodymyr Buzynov. Když vypukla válka na Ukrajině, Volodymyr se s bratrem Mykytou (24), jejich matkou a Mykytovou dívkou Katerynou přestěhovali do vsi Mychajlo-Kocjubynske v Černihivské oblasti. Doufali, že tam přežijí ostřelování. Ale na konci února začaly nájezdy kolon ruských vojáků a v březnu už byli v centru vesnice. Ruští vojáci pak 4. března začali pátrat, kdo předává ukrajinskému dělostřelectvu souřadnice jejich kolon. "Zašli i k nám," říká Volodymyr. K rodině, která se skrývá před ostřelováním ve sklepě, vtrhlo více než deset vojáků. Když ostřelování skončilo, přišel "staršina", který rodině odebral mobily a šel je prověřit. Brzy se vrátil: Volodymyra, Mykytu a jejich matku vyvedli na ulici. "Křičeli na nás, říkali, že jsme předávali souřadnice. Ukazovali nějaké screenshoty s geolokací," říká Volodymyr. Spolu s Mykytou tvrdili, že nic nepředávali, ale nikdo jim nevěřil. Vojáci je rozdělili. "Mykytu odvedli za stromy. Pak jsme slyšeli imitaci popravy. Jak postavili všechny, koho chytili, ke zdi a křičeli: 'Připravit! Zamířit!' Jen nekřičeli: 'Pal!' Pak k Mykytovi přivedli Káťu, srazili ji na kolena a přiložili k hlavě samopal. Říkali, že když se nepřizná, tak ji hned odpraví. Mykyta se mohl k něčemu přiznat, aby pustili Káťu. Proto ji pustili a nám řekli, že se ke všemu přiznal a že mu hrozí až 15 let," vylíčil Volodymyr. Všechny zajaté Ukrajince naložili do auta a odvezli. Nějakou dobu je věznili ve sklepení ve vsi, ale pak nadobro zmizeli. Civilisté jsou nejvíce zranitelnou skupinou lidí během války, kterou jedna strana stále nazývá "speciální vojenskou operací". Právě kladením odporu proti operaci Rusko odůvodňuje zadržování civilistů. Po vpádu na Ukrajinu ruské úřady nedělaly rozdíl mezi válečnými zajatci a civilisty, jichž se zmocnili. Ruské ministerstvo obrany v odpovědi na dotazy ohledně civilistů zdůrazňovalo, že s nimi zachází "v souladu se ženevskou úmluvou" o válečných zajatcích. Ženevská úmluva nic neříká o možnosti zajmout civilisty, ale zakazuje brát rukojmí. Vše, co se týká zajatců, se v úmluvě výlučně vztahuje na vojáky. Civilisté podle norem mezinárodního práva lze zadržovat "v souladu se zákony a normami okupační strany" a se zárukou, že se dočkají spravedlivého soudu. "Pokud jde o zadržení, měl by existovat článek trestního zákona či občanského zákoníku o kladení odporu speciální vojenské operaci, které by bylo přestupkem či trestným činem. Lidé by pak měli své postavení a jako ochránci lidských práv bychom jim mohli poslat obhájce. Ale na to nám odpovídají, že 'kdepak, my je z ničeho neobviňujeme a nepodezíráme, prostě byli zadrženi za odpor vůči speciální vojenské operaci'," říká právnička Polina Muryginová, zakladatelka projektu Every Human Being, který pátrá po civilistech v ruských věznicích. Podle ruských zákonů lze zadržovat člověka před rozhodnutím soudu jen 48 hodin, a to podle přesně stanovených pravidel. V létě 2023 tuto dobu prodloužili na 30 dní pro zadržené v podmínkách válečného státu výnosem prezidenta Vladimira Putina ve čtyřech okupovaných oblastech Ukrajiny, ale jen pokud je zadržený podezřelý ze spáchání vážného zločinu či porušení zákazů a omezení souvisejících s válečným stavem. (pokračování...)
Moskva 9. ledna (ČTK/BBC) - Ve vězeňských táborech a vazebních věznicích Ruska a také na okupovaných územích Ukrajiny jsou tisíce ukrajinských civilistů. Zadrželi je v takzvaných filtračních táborech, anebo přímo na ulicích kvůli tomu, že se údajně stavěli na odpor "speciální vojenské operaci", jak Moskva nazývá válku proti Ukrajině. Zavřeli je bez obvinění, bez vyšetřování, bez soudu a termínu propuštění na svobodu. Proto je nemožné vypátrat je úřední cestou. Na rozdíl od válečných zajatců neexistují žádné mechanismy vedoucí k jejich osvobození, upozornila britská stanice BBC. "Už jsem zapomněl, jaké to bylo. Život mám rozdělený na dvě půlky," říká Volodymyr Buzynov. Když vypukla válka na Ukrajině, Volodymyr se s bratrem Mykytou (24), jejich matkou a Mykytovou dívkou Katerynou přestěhovali do vsi Mychajlo-Kocjubynske v Černihivské oblasti. Doufali, že tam přežijí ostřelování. Ale na konci února začaly nájezdy kolon ruských vojáků a v březnu už byli v centru vesnice. Ruští vojáci pak 4. března začali pátrat, kdo předává ukrajinskému dělostřelectvu souřadnice jejich kolon. "Zašli i k nám," říká Volodymyr. K rodině, která se skrývá před ostřelováním ve sklepě, vtrhlo více než deset vojáků. Když ostřelování skončilo, přišel "staršina", který rodině odebral mobily a šel je prověřit. Brzy se vrátil: Volodymyra, Mykytu a jejich matku vyvedli na ulici. "Křičeli na nás, říkali, že jsme předávali souřadnice. Ukazovali nějaké screenshoty s geolokací," říká Volodymyr. Spolu s Mykytou tvrdili, že nic nepředávali, ale nikdo jim nevěřil. Vojáci je rozdělili. "Mykytu odvedli za stromy. Pak jsme slyšeli imitaci popravy. Jak postavili všechny, koho chytili, ke zdi a křičeli: 'Připravit! Zamířit!' Jen nekřičeli: 'Pal!' Pak k Mykytovi přivedli Káťu, srazili ji na kolena a přiložili k hlavě samopal. Říkali, že když se nepřizná, tak ji hned odpraví. Mykyta se mohl k něčemu přiznat, aby pustili Káťu. Proto ji pustili a nám řekli, že se ke všemu přiznal a že mu hrozí až 15 let," vylíčil Volodymyr. Všechny zajaté Ukrajince naložili do auta a odvezli. Nějakou dobu je věznili ve sklepení ve vsi, ale pak nadobro zmizeli. Civilisté jsou nejvíce zranitelnou skupinou lidí během války, kterou jedna strana stále nazývá "speciální vojenskou operací". Právě kladením odporu proti operaci Rusko odůvodňuje zadržování civilistů. Po vpádu na Ukrajinu ruské úřady nedělaly rozdíl mezi válečnými zajatci a civilisty, jichž se zmocnili. Ruské ministerstvo obrany v odpovědi na dotazy ohledně civilistů zdůrazňovalo, že s nimi zachází "v souladu se ženevskou úmluvou" o válečných zajatcích. Ženevská úmluva nic neříká o možnosti zajmout civilisty, ale zakazuje brát rukojmí. Vše, co se týká zajatců, se v úmluvě výlučně vztahuje na vojáky. Civilisté podle norem mezinárodního práva lze zadržovat "v souladu se zákony a normami okupační strany" a se zárukou, že se dočkají spravedlivého soudu. "Pokud jde o zadržení, měl by existovat článek trestního zákona či občanského zákoníku o kladení odporu speciální vojenské operaci, které by bylo přestupkem či trestným činem. Lidé by pak měli své postavení a jako ochránci lidských práv bychom jim mohli poslat obhájce. Ale na to nám odpovídají, že 'kdepak, my je z ničeho neobviňujeme a nepodezíráme, prostě byli zadrženi za odpor vůči speciální vojenské operaci'," říká právnička Polina Muryginová, zakladatelka projektu Every Human Being, který pátrá po civilistech v ruských věznicích. Podle ruských zákonů lze zadržovat člověka před rozhodnutím soudu jen 48 hodin, a to podle přesně stanovených pravidel. V létě 2023 tuto dobu prodloužili na 30 dní pro zadržené v podmínkách válečného státu výnosem prezidenta Vladimira Putina ve čtyřech okupovaných oblastech Ukrajiny, ale jen pokud je zadržený podezřelý ze spáchání vážného zločinu či porušení zákazů a omezení souvisejících s válečným stavem. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Hypoindex: Průměrná sazba hypoték počátkem ledna klesla na 5,96 procenta' je zařazena do kategorií Finance (fin). ID zprávy: T2024010902449|508501. Vydána 09.01.2024 10:03:15. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Hypoindex: Průměrná sazba hypoték počátkem ledna klesla na 5,96 procenta' je zařazena do kategorií Finance (fin). ID zprávy: T2024010902449|508501. Vydána 09.01.2024 10:03:15. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
