Míra inflace v Polsku v prosinci překvapivě zvolnila na 6,1 procenta
Varšava 5. ledna (ČTK) - Míra inflace v Polsku v prosinci zvolnila na 6,1 procenta z listopadové hodnoty 6,6 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl polský statistický úřad. Pro ekonomy je to překvapení, domnívali se totiž, že inflace zůstane bez větších změn. Zaskočil je hlavně slabý růst cen potravin. Zároveň ale upozorňují, že vývoj v dalších měsících je nejistý.
Část analytiků předpokládala, že míra inflace v prosinci o desetinu bodu vzroste, část expertů naopak očekávala, že inflace o desetinu bodu zvolní. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,1 procenta, což je výrazné zpomalení proti listopadu, kdy vzrostly o 0,7 procenta. I zde se čekal výraznější růst, většinou o 0,2 až 0,3 procenta. Zpřesněná data statistický úřad zveřejní 15. ledna.
Na dlouhodobém rekordu se inflace v Polsku ocitla v únoru loňského roku, kdy se dostala na 18,4 procenta. Od té doby vytrvale klesá.
"Ty výsledky nás pozitivně překvapily v tom, že úroveň inflace se dostala pod očekávání, a to jak naše, tak trhu," řekl podle agentury PAP analytik banky ING BSK Adam Antoniak. "Zarážející je relativně nízký růst cen potravin - meziměsíčně pouze o 0,2 procenta," dodal.
Antoniak upozornil, že pozitivním aspektem je i klesající jádrová inflace, která nezahrnuje ceny čerstvých potravin a energií. "Celkově to je dobrá zpráva pro konec loňského roku a dobrý start do prvního čtvrtletí," uzavřel.
"Očekáváme další doznívání inflačních tlaků v polské ekonomice," řekl ekonom Marcin Klucznik z Polského ekonomického institutu (PIE). "Poklesu inflace na začátku roku 2024 ještě pomůže srovnávací základna," dodal.
"Meziroční pokles indexu spotřebitelských cen v prosinci na 6,1 procenta jasně napovídá, jaký bude vývoj inflace v následujících měsících," řekla analytička finančního ústavu Bank Pocztowy Monika Kurteková. "Inflace se může v únoru ocitnout meziročně pod čtyřmi procenty a v březnu se dostat k horní hranici pásma odchylky od cíle centrální banky, který činí 3,5 procenta," dodala.
Podmínkou tohoto scénáře je ale zachování nižších sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) u některých potravinářských výrobků a předpoklad, že vláda prodlouží platnost stropu cen energií pro domácnosti.
Polsko, spolu s ostatními zeměmi Visegrádské skupiny (V4), mělo v posledním roce výrazně vyšší inflaci než průměr Evropské unie. Skupinu V4 tvoří vedle Polska ještě Česká republika, Slovensko a Maďarsko. Pouze Slovensko je zároveň členem eurozóny, tedy užšího klubu zemí, které používají společnou měnu.
spr
Stát loni vybral na daních 1,39 bilionu korun, meziročně o 17 pct. víc
Praha 5. ledna (ČTK) - Stát loni vybral na daních 1,39 bilionu korun, proti roku 2022 se inkaso zvýšilo o 17 procent. Nejrychleji rostl výběr daně z příjmu právnických osob, výrazně se zvýšilo i inkaso daně z příjmu fyzických osob. K vyššímu výběru daně přispěla mimořádná daňová opatření, tedy daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Meziročně se naopak snížilo inkaso spotřební daně nebo silniční daně. Vyplývá to z dat, která zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o plnění státního rozpočtu za loňský rok.
Hlavním daňovým příjmem státu je dlouhodobě daň z přidané hodnoty (DPH). Loni se na ní vybralo 567,2 miliardy korun. Její inkaso ale rostlo pomaleji než celkový výběr daní, meziročně se zvýšilo o 5,8 procenta. Proti vlivu inflace, která přispívá k růstu daňových příjmů, zde podle analytiků působilo omezení spotřebitelské poptávky právě kvůli rychlému růstu cen.
Nejrychleji rostl výběr daně z příjmů právnických osob. Proti roku 2022 se zvýšil o 33,1 procenta na 313,3 miliardy korun. Kromě toho odvedly energetické a petrochemické firmy a velké banky do rozpočtu windfall tax v objemu 39,1 miliardy korun. Od energetických společností stát vybral dalších 18,5 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Inkaso mimořádných daňových opatření ale nenaplnilo očekávání, při sestavování rozpočtu na loňský rok ministerstvo financí předpokládalo, že se na nich vybere celkem 100 miliard korun.
Rychle rostlo také inkaso daně z příjmu fyzických osob. Meziročně se zvýšilo o 20,4 procenta na 235,3 miliardy korun. Meziročně se zvýšil také výběr hazardní daně, vzrostl o 11,3 procenta na 18,3 miliardy korun.
Inkaso spotřební daně kleslo o 3,1 procenta na 155,6 miliardy korun. Podle ministerstva financí byla důvodem zejména změna preferencí spotřebitelů tabákových výrobků. Výrazný meziroční pokles zaznamenalo inkaso silniční daně, bylo nižší o 71,2 miliardy korun a dosáhlo 0,5 miliardy korun. Zde se projevilo rozhodnutí z druhé poloviny roku 2022, které omezilo počet plátců této daně. Inkaso daně z nemovitosti zůstalo na úrovni roku 2022, vybralo se na ní 12,5 miliardy korun.
Státní rozpočet získal loni z daňových příjmů bez pojistného na sociální zabezpečení 937,4 miliardy korun, meziročně o 18,7 procenta víc. Rozpočet skončil se schodkem 288,5 miliardy korun, což bylo o 71,5 miliardy méně než v roce 2022. Schodek byl ale čtvrtý nejhlubší v historii Česka.
Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje loni připadalo 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí, naopak loňské mimořádné daně jsou stoprocentním příjmem státního rozpočtu.
Celostátní daňové příjmy v letech 2022 a 2023 (v mld. Kč) - výběr:
Daňové příjmy (bez pojistného na sociální zabezpečení) DPH Daň z příjmu právnických osob Daň z příjmu fyzických osob vybíraná srážkou Daň z příjmu fyzických osob placená plátci Daň z příjmu fyzických osob placená poplatníky Spotřební daně
2022 1185,2 536,2 235,4 32 149,6 14 160,7
2023 1386,3 567,2 313,3 43,7 176,7 15 155,6
Zdroj: Ministerstvo financí
str rot
