Dluh vládních institucí v loňském 3. čtvrtletí stoupl na 3,214 bilionu Kč
Praha 5. ledna (ČTK) - Dluh vládních institucí v loňském třetím čtvrtletí meziročně stoupl o 230,8 miliardy korun na 3,214 bilionu Kč. Míra jejich zadlužení klesla z 45,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 44,5 procenta. V mezičtvrtletním srovnání byl dluh vyšší o 63,4 miliardy Kč a míra zadlužení se zvýšila o dvě desetiny procentního bodu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Vládní instituce ve třetím čtvrtletí hospodařily se schodkem 38,8 miliardy Kč, tedy o 17,3 miliardy nižším než o rok dříve. "Meziročně na straně příjmů nejvíce rostly přijaté daně z důchodů a na straně výdajů vyplacené sociální dávky," uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.
Statistici současně upozornili, že mezičtvrtletní nárůst dluhu vládních institucí se významně lišil od výsledku hospodaření. Vládní instituce si vypůjčily o 24,6 miliardy více, než byl jejich výsledek hospodaření, což se projevilo nárůstem hodnoty držených aktiv, zejména vkladů, konstatoval ČSÚ.
Hospodaření ústředních vládních institucí zůstalo ve sledovaném období v deficitu, který činil 51,9 miliardy Kč, meziročně ale klesl o 16,1 miliardy. Přebytek hospodaření místních vládních institucí se meziročně zlepšil o 3,8 miliardy na 11 miliard Kč a hospodaření fondů sociálního zabezpečení skončilo v přebytku 2,1 miliardy korun, uvedl ČSÚ.
Celkové příjmy vládních institucí v loňském třetím kvartále stouply meziročně o 9,1 procenta, dostaly se tak na 41,1 procenta HDP. Nárůst příjmů kladně ovlivnily přijaté daně z důchodů a přijaté sociální příspěvky. Výdaje vládních institucí byly meziročně vyšší o 6,2 procenta, dosáhly tedy 43,2 procenta HDP. Podle statistiků nejvíce stouply výdaje na sociální dávky a náhrady zaměstnancům.
ktp ptd - sdílejte článek
Následuje: The Economist: Muž, který má zastavit Donalda Trumpa, je 81letý a nepopulární
Washington 5. ledna (ČTK/The Economist) - Americkou politiku paralyzují rozpory velké jako Grand Canyon. Demokraté se vztekají nad tím, jak bude znovuzvolení Donalda Trumpa záhubou demokracie v jejich zemi, a přesto při výběru listopadového protikandidáta strana vypadá, jako že se spokojí s kandidaturou 81letého muže s nejhorší mírou popularity ze všech prezidentů moderní doby v dané fázi prezidentství. Jak se to stalo, klade otázku týdeník The Economist. Součet podílů Američanů, kteří Bidena jako prezidenta schvalují, a těch, kteří nikoliv, je nyní na minus 16 procentních bodech. Naproti tomu Trump vede v průzkumech ve swing states (státech klíčových pro výsledek prezidentských voleb, pozn. ČTK) a je co by kamenem dohodil od druhého prezidentského volebního vítězství. To je alarmující vyhlídka i pro ty, kteří Trumpa nevnímají jako potenciálního diktátora. Značná část demokratů by byla raději, kdyby Biden vůbec nekandidoval. Ale místo toho, aby ho buď vyzvali v (primárních) volbách, nebo dali hlavy dohromady a jeho kampaň podpořili, jen sklesle mručí nad tím, v jaké šlamastyce jsou. Příčina Bidenovy nepopularity není žádným tajemstvím; zčásti ji způsobila bující inflace, zčásti jeho věk. Většina Američanů zná někoho, komu je přes 80 let a jeho věk se začíná projevovat, a vědí že nehledě na kvalitu jejich charakteru by takovým lidem neměly být svěřeny čtyři roky v nejobtížnější práci na světě. V roce 2023 Biden mohl a měl oznámit, že zůstane prezidentem jen pro jedno volební období. Vzpomínalo by se na něj jako na vzor osoby ve veřejné službě a protijed na Trumpovo bezmezné ego. Vlivní demokraté si to uvědomují - koneckonců, řada demokratů si po překvapivě dobrém výsledku své strany v předloňských volbách myslela, že se Biden stáhne. Také Economist jako první před rokem psal, že Biden by se o úřad už znovu ucházet neměl. Bohužel, Biden a jeho strana měli několik důvodů, proč chtěli, aby bojoval ještě v jedné kampani, a žádný z nich nebyl dobrý. Bidenův cit pro povinnost zakalila jeho marnivost. Svoji první prezidentskou kampaň vedl už v roce 1987 a od té doby musel na tom, aby v Oválné pracovně usedl, hodně pracovat. Nechal se svést myšlenkou, že ho jeho země potřebuje, protože je osvědčenou zbraní proti Trumpovi. Podobné to bylo u jeho spolupracovníků - touhu sloužit zemi zakalila jejich ctižádost. Je v povaze prezidentských administrativ, že mnoho nejbližších poradců se už nikdy nedostane tak blízko moci. Samozřejmě že nechtějí, aby se jejich muž vzdal Bílého domu na úkor vylepšování prezidentské knihovny. Demokratičtí vůdci byli zbabělí a samolibí. Stejně jako mnoho ustrašených republikánů, kteří neměli rádi Trumpa a považovali jej za nebezpečného, ale nenašli v sobě sílu, aby zvedli ruku pro jeho impeachment nebo aspoň kritiku, také oddaní demokraté neměli vůli jednat na základě svých obav z Bidenovy pošetilosti. Pokud tak jednali ze strachu o své kariéry, bylo to zbabělé. Pokud tak jednali, protože si mysleli, že Trump je jejich největší nepřítel, bylo to samolibé. Zatímco Bidenova popularita dále klesala, Trumpových 91 bodů trestních obvinění jej pouze učinilo silnějším. Bylo by nasnadě říct, že nejlepším řešením by bylo, aby Biden prostě odstoupil z kampaně. (pokračování...)
Washington 5. ledna (ČTK/The Economist) - Americkou politiku paralyzují rozpory velké jako Grand Canyon. Demokraté se vztekají nad tím, jak bude znovuzvolení Donalda Trumpa záhubou demokracie v jejich zemi, a přesto při výběru listopadového protikandidáta strana vypadá, jako že se spokojí s kandidaturou 81letého muže s nejhorší mírou popularity ze všech prezidentů moderní doby v dané fázi prezidentství. Jak se to stalo, klade otázku týdeník The Economist. Součet podílů Američanů, kteří Bidena jako prezidenta schvalují, a těch, kteří nikoliv, je nyní na minus 16 procentních bodech. Naproti tomu Trump vede v průzkumech ve swing states (státech klíčových pro výsledek prezidentských voleb, pozn. ČTK) a je co by kamenem dohodil od druhého prezidentského volebního vítězství. To je alarmující vyhlídka i pro ty, kteří Trumpa nevnímají jako potenciálního diktátora. Značná část demokratů by byla raději, kdyby Biden vůbec nekandidoval. Ale místo toho, aby ho buď vyzvali v (primárních) volbách, nebo dali hlavy dohromady a jeho kampaň podpořili, jen sklesle mručí nad tím, v jaké šlamastyce jsou. Příčina Bidenovy nepopularity není žádným tajemstvím; zčásti ji způsobila bující inflace, zčásti jeho věk. Většina Američanů zná někoho, komu je přes 80 let a jeho věk se začíná projevovat, a vědí že nehledě na kvalitu jejich charakteru by takovým lidem neměly být svěřeny čtyři roky v nejobtížnější práci na světě. V roce 2023 Biden mohl a měl oznámit, že zůstane prezidentem jen pro jedno volební období. Vzpomínalo by se na něj jako na vzor osoby ve veřejné službě a protijed na Trumpovo bezmezné ego. Vlivní demokraté si to uvědomují - koneckonců, řada demokratů si po překvapivě dobrém výsledku své strany v předloňských volbách myslela, že se Biden stáhne. Také Economist jako první před rokem psal, že Biden by se o úřad už znovu ucházet neměl. Bohužel, Biden a jeho strana měli několik důvodů, proč chtěli, aby bojoval ještě v jedné kampani, a žádný z nich nebyl dobrý. Bidenův cit pro povinnost zakalila jeho marnivost. Svoji první prezidentskou kampaň vedl už v roce 1987 a od té doby musel na tom, aby v Oválné pracovně usedl, hodně pracovat. Nechal se svést myšlenkou, že ho jeho země potřebuje, protože je osvědčenou zbraní proti Trumpovi. Podobné to bylo u jeho spolupracovníků - touhu sloužit zemi zakalila jejich ctižádost. Je v povaze prezidentských administrativ, že mnoho nejbližších poradců se už nikdy nedostane tak blízko moci. Samozřejmě že nechtějí, aby se jejich muž vzdal Bílého domu na úkor vylepšování prezidentské knihovny. Demokratičtí vůdci byli zbabělí a samolibí. Stejně jako mnoho ustrašených republikánů, kteří neměli rádi Trumpa a považovali jej za nebezpečného, ale nenašli v sobě sílu, aby zvedli ruku pro jeho impeachment nebo aspoň kritiku, také oddaní demokraté neměli vůli jednat na základě svých obav z Bidenovy pošetilosti. Pokud tak jednali ze strachu o své kariéry, bylo to zbabělé. Pokud tak jednali, protože si mysleli, že Trump je jejich největší nepřítel, bylo to samolibé. Zatímco Bidenova popularita dále klesala, Trumpových 91 bodů trestních obvinění jej pouze učinilo silnějším. Bylo by nasnadě říct, že nejlepším řešením by bylo, aby Biden prostě odstoupil z kampaně. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Dluh vládních institucí v loňském 3. čtvrtletí stoupl na 3,214 bilionu Kč' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2024010502198|508450. Vydána 05.01.2024 9:39:40. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Český statistický úřad (ČSÚ)
zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely a poskytuje statistické informace státním orgánům, orgánům územní samosprávy, veřejnosti a do zahraničí. Zajišťuje vzájemnou srovnatelnost statistických informací ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Dluh vládních institucí v loňském 3. čtvrtletí stoupl na 3,214 bilionu Kč' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2024010502198|508450. Vydána 05.01.2024 9:39:40. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Český statistický úřad (ČSÚ)
zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely a poskytuje statistické informace státním orgánům, orgánům územní samosprávy, veřejnosti a do zahraničí. Zajišťuje vzájemnou srovnatelnost statistických informací ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku.