ČNB snížila úrokové sazby, podle Michla inflační tlaky odeznívají
Praha 21. prosince (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Rozhodnutí bylo jednomyslné. Guvernér ČNB Aleš Michl při zdůvodnění kroku řekl, že nákladové i poptávkové inflační tlaky v české ekonomice odeznívají. Varoval ale, že pokud inflace nebude setrvale ustupovat, může ČNB kdykoli proces snižování sazeb zastavit. Analytici pokles úrokové sazby očekávali. Krok ČNB podle nich přispěje k dalšímu snižování hypotečních sazeb.
Základní úroková sazba se změnila poprvé od června 2022 a poprvé od chvíle, kdy se stal Michl guvernérem. Skončilo tak nejdelší období beze změn úrokových sazeb od roku 2017. Tehdy skončila téměř pětiletá fáze, kdy základní úroková sazba byla beze změny na 0,05 procenta. Od roku 2017 bankovní rada měnila sazby přinejmenším jednou ročně.
Michl uvedl, že na začátku příštího roku ČNB očekává pokles inflace ke třem procentům. "Nastal tedy čas opatrně vykročit k pozvolnému snižování úrokových sazeb," řekl guvernér. Rychlost dalšího snižování podle něj bude záviset na to, zda je trend opadávání inflace setrvalý. "Proces snižování sazeb může být kdykoli přerušen a zastaven na restriktivních úrovních, nebude-li se inflace snižovat v souladu s naší predikcím" zdůraznil.
ČNB si je podle něj jista, že inflace míří dolů, svými dalšími kroky chce zajistit, že se bude pohybovat kolem dvou procent, nikoli kolem tří. "Musíme zůstat jestřáby, abychom doručili naší zemi inflaci nikoli tři, ale dvě, případně malinko pod dvěma procenty," řekl. Upozornil, že i přes nynější snížení se budou úrokové sazby v nadcházejících čtvrtletích nacházet výš, než by předpokládala makroekonomická prognóza ČNB. Zároveň do budoucna nevyloučil větší snižování sazeb než po čtvrt procentním bodu, pokud bude jasné, že inflace klesá k cíli.
"Je to (rozhodnutí ČNB) další signál toho, že se příští rok očekává skutečně výrazně nižší inflace. Inflace klesá a fungují opatření, která jsme (vláda a ČNB) udělali. Myslím, že občané mohou počítat s tím, že příští rok už bude výrazně lepší a dočkáme se ekonomického oživení, nízké inflace a růstu reálné mzdy. To jsou všechno dobré zprávy," uvedl k rozhodnutí bankovní rady premiér Petr Fiala (ODS) při pracovní návštěvě v Olomouckém kraji.
Podle analytiků bylo rozhodnutí ČNB očekávané s ohledem na aktuální vývoj ekonomiky. Česká koruna přesto bezprostředně po vyhlášení rozhodnutí zareagovala oslabením přibližně o pět haléřů na hodnotu 24,58 Kč za euro. Vzápětí však tento pohyb korigovala a posílila k 24,54 Kč/EUR, uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
Podle odborníků krok ČNB přispěje k dalšímu snižování hypotečních sazeb. Některé banky se již před koncem roku rozhodly snižovat nabízené úrokové sazby a nalákat tak klienty na hypotéky již nyní, uvedla hypoteční specialistka společnosti FinGO Jana Vaisová.
Z největších bank pokles sazeb oznámily Moneta Money Bank, Komerční banka, Air Bank či Raiffeisenbank, další o tomto kroku uvažují. "Sledujeme situaci na trhu a není vyloučeno, že zareagujeme, v tuto chvíli však naše úrokové sazby zůstávají beze změny," řekl ČTK mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování klesla podle Hypomonitoru České bankovní asociace v listopadu z říjnových 5,71 procenta na 5,67 procenta, a byla tak nejníže od července 2022.
str mol
Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 42,5 procenta
Ankara 21. prosince (ČTK) - Turecká centrální banka dnes podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 2,5 procentního bodu na 42,5 procenta. Pokračuje tak ve zpřísňování měnové politiky ve snaze dostat pod kontrolu inflaci. Turecko má nyní zdaleka nejvyšší inflaci v Evropě, výrazně vyšší než v jiných evropských zemích má také úroky. Měnový výbor centrální banky nicméně naznačil, že zvyšování úroků se již chýlí ke konci.
"Vzhledem k předpokladu, že přísnost měnové politiky je už velmi blízko úrovni nutné k nastolení dezinflačního kurzu, zpomalil výbor tempo zpřísňování měnové politiky," uvedla centrální banka v tiskové zprávě. Na listopadovém zasedání banka základní úrokovou sazbu zvýšila o pět procentních bodů.
Centrální banka očekává, že nynější cyklus zpřísňování měnové politiky završí "co nejdříve". Hodlá však zachovat přísnou měnovou politiku, dokud to bude zapotřebí k zajištění udržitelné cenové stability.
Analytik Bartosz Sawicki ze společnosti Conotoxia podle agentury AP předpověděl, že centrální banka pravděpodobně završí zpřísňování měnové politiky už příští měsíc, a to zvýšením základní úrokové sazby na 45 procent.
Míra inflace v Turecku se podle údajů statistického úřadu v listopadu zvýšila na 61,98 procenta z říjnových 61,36 procenta. "Aktuální úroveň domácí poptávky, neustupující inflace ve službách a geopolitická rizika udržují inflační tlaky při životě," uvedla dnes centrální banka. "Nejnovější indikátory na druhou stranu naznačují, že poptávka se dál zmírňuje, neboť zpřísňování měnové politiky se odráží ve finančních podmínkách," dodala.
Centrální banka předpokládá, že inflace se v květnu příštího roku vyšplhá na 70 až 75 procent. Do konce příštího roku počítá s jejím poklesem zhruba na 36 procent, uvedla agentura Reuters.
Dnešní zvýšení základní úrokové sazby je už sedmé od června, kdy se vedení centrální banky ujala guvernérka Hafize Gaye Erkanová a kdy turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ustoupil od svého dlouholetého odporu ke zvyšování úroků. V době nástupu nové guvernérky do funkce základní úroková sazba v Turecku činila 8,50 procenta. Erdogan v minulosti odvolal z centrální banky tři její guvernéry, kteří odmítali jeho tlak na snižování úrokových sazeb.
pmh spr
