Maďarská centrální banka snížila základní úrok o 75 bodů na 10,75 procenta
Budapešť 19. prosince 2023 (ČTK) - Maďarská centrální banka dnes podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů na 10,75 procenta. Informovala o tom dnes v tiskové zprávě. Další snížení úroků jí umožňuje mimo jiné rychlý ústup inflace, která se dostala pod osm procent, ačkoliv ještě v polovině letošního roku byla v blízkosti 20 procent.
Maďarská centrální banka snižuje základní úrokovou sazbu od října, už v květnu ale začala snižovat svou jednodenní depozitní sazbu. Předloni v červnu se stala první centrální bankou v Evropské unii, která začala od vypuknutí pandemie covidu-19 zvyšovat náklady na úvěry. Krátce po ní zahájila zvyšování úroků také Česká národní banka (ČNB).
Základní sazbu tak maďarská centrální banka snížila už potřetí v řadě. Pokud se bere v úvahu i jednodenní depozitní sazba, jde už o osmé snížení úroků za sebou. Centrální banka přitom odolává tlaku vlády, aby sazby snižovala rychleji, a pomohla tak ekonomice. Její vyhlídky se totiž před začátkem příštího roku zhoršují, uvedla agentura Reuters.
"Na světových trzích se rozvíjí trend výrazného uvolňování měnové politiky, což v posledním týdnu změnilo rétoriku hlavních centrálních bank," řekl ekonom finančního ústavu Commerzbank Tatha Ghose. "Pokud by (maďarská centrální banka) základní úrok držela nad devíti procenty například až do konce prvního čtvrtletí 2024, znamenalo by to slušnou reálnou úrokovou sazbu, což by mělo podpořit forint," dodal.
Forint, který loni v říjnu kvůli vysoké inflaci klesl na rekordní minimum vůči euru, od začátku letošního roku zpevnil zhruba o čtyři procenta. Část zisků od snížení sazeb z minulého měsíce už ale odevzdal, slábly ale i měny dalších středoevropských zemí.
Vláda premiéra Viktora Orbána začala na centrální banku vyvíjet tlak, aby ji donutila snižovat sazby ještě výrazněji. Maďarská ekonomika podle analytiků vykáže v letošním roce pokles o 0,6 procenta, na příští rok už ale počítají s růstem. Ten v současné době odhadují na 2,8 procenta. Obě hodnoty jsou výrazně horší, než s jakými Orbán počítal. Ministr financí Mihály Varga v listopadu varoval, že hospodářský útlum zhoršuje vyhlídky na příští rok, kdy Orbána čekají komunální i evropské volby.
Navzdory tomu, že celková inflace pravděpodobně do konce letošního roku zvolní k sedmi procentům, centrální banka zatím volání po výraznějším snižování sazeb odolává. Tvrdí, že takzvaná dezinflace, tedy zmírňování tempa inflace, musí pokračovat i v příštím roce. Ekonomové přitom očekávají, že růst cen bude i v příštím roce v Maďarsku vyšší, než je stanovený cíl. Ten má centrální banka u inflace na třech procentech.
Centrální banky na východním křídle EU v posledních měsících poměrně citelně snižují náklady na úvěry, nejvíce v Polsku a v Maďarsku. ČNB od loňského června drží svou základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, analytici však očekávají, že tento týden ji sníží. Rozsah tohoto snížení většinou odhadují na 25 bazických bodů, tedy na 6,75 procenta. Šlo by o první snížení základní sazby za více než tři roky.
spr - sdílejte článek
Následuje: MV od ledna zpřístupní závaznou podobu předpisů v projektu e-Sbírka
Praha 19. prosince (ČTK) - Garantovanou a právně závaznou elektronickou podobu Sbírky zákonů zpřístupní bezplatně veřejnosti od ledna projekt e-Sbírka. Postupně ho doplní i e-Legislativa jako systém pro tvorbu právních předpisů. Celková cena projektu činí 719 milionů korun, zhruba 473 milionů z toho bylo z evropských peněz, sdělili dnes novinářům v Praze zástupci ministerstva vnitra. Projekt se zpozdil, po podpisu smlouvy s vítězi veřejných zakázek v roce 2018 se počítalo se startem v lednu 2021. Systémy, souhrnně označované jako eSeL, mají podle ministerstva vnitra zajistit dostupnost, přehlednost a srozumitelnost platného práva každému občanovi, ale také zpřehlednit a zefektivnit tvorbu předpisů od počátku legislativního procesu. Zahrnou asi 44.600 právních předpisů, půjde o všechny platné i neplatné normy od 4. dubna 1945 a vybrané předpisy od roku 1918. Naopak obsahovat nebudou normy z období protektorátu či Rakouska-Uherska. Ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy ministerstva vnitra David Sláma dnes řekl, že obce a kraje by mohly díky systému ušetřit kolem 100 milionů korun ročně. "Ruší se povinnost obecních a krajských úřadů zajistit pro veřejnost přístupnost Sbírky zákonů v tištěné podobě," uvedl. Projekt eSeL tvoří elektronická sbírka zákonů a mezinárodních smluv e-Sbírka a elektronický nástroj pro tvorbu legislativy e-Legislativa. Dostupné budou na webu zakony.gov.cz. V e-Sbírce bude možné nalézt aktuálně platné právo, ale také přehled práva, které platilo v minulosti. (pokračování...)
Praha 19. prosince (ČTK) - Garantovanou a právně závaznou elektronickou podobu Sbírky zákonů zpřístupní bezplatně veřejnosti od ledna projekt e-Sbírka. Postupně ho doplní i e-Legislativa jako systém pro tvorbu právních předpisů. Celková cena projektu činí 719 milionů korun, zhruba 473 milionů z toho bylo z evropských peněz, sdělili dnes novinářům v Praze zástupci ministerstva vnitra. Projekt se zpozdil, po podpisu smlouvy s vítězi veřejných zakázek v roce 2018 se počítalo se startem v lednu 2021. Systémy, souhrnně označované jako eSeL, mají podle ministerstva vnitra zajistit dostupnost, přehlednost a srozumitelnost platného práva každému občanovi, ale také zpřehlednit a zefektivnit tvorbu předpisů od počátku legislativního procesu. Zahrnou asi 44.600 právních předpisů, půjde o všechny platné i neplatné normy od 4. dubna 1945 a vybrané předpisy od roku 1918. Naopak obsahovat nebudou normy z období protektorátu či Rakouska-Uherska. Ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy ministerstva vnitra David Sláma dnes řekl, že obce a kraje by mohly díky systému ušetřit kolem 100 milionů korun ročně. "Ruší se povinnost obecních a krajských úřadů zajistit pro veřejnost přístupnost Sbírky zákonů v tištěné podobě," uvedl. Projekt eSeL tvoří elektronická sbírka zákonů a mezinárodních smluv e-Sbírka a elektronický nástroj pro tvorbu legislativy e-Legislativa. Dostupné budou na webu zakony.gov.cz. V e-Sbírce bude možné nalézt aktuálně platné právo, ale také přehled práva, které platilo v minulosti. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Maďarská centrální banka snížila základní úrok o 75 bodů na 10,75 procenta' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2023121904585|508253. Vydána 19.12.2023 15:20:25. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Maďarská centrální banka snížila základní úrok o 75 bodů na 10,75 procenta' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2023121904585|508253. Vydána 19.12.2023 15:20:25. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.