Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 42,5 procenta
Ankara 21. prosince (ČTK) - Turecká centrální banka dnes podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 2,5 procentního bodu na 42,5 procenta. Pokračuje tak ve zpřísňování měnové politiky ve snaze dostat pod kontrolu inflaci. Turecko má nyní zdaleka nejvyšší inflaci v Evropě, výrazně vyšší než v jiných evropských zemích má také úroky. Měnový výbor centrální banky nicméně naznačil, že zvyšování úroků se již chýlí ke konci.
"Vzhledem k předpokladu, že přísnost měnové politiky je už velmi blízko úrovni nutné k nastolení dezinflačního kurzu, zpomalil výbor tempo zpřísňování měnové politiky," uvedla centrální banka v tiskové zprávě. Na listopadovém zasedání banka základní úrokovou sazbu zvýšila o pět procentních bodů.
Centrální banka očekává, že nynější cyklus zpřísňování měnové politiky završí "co nejdříve". Hodlá však zachovat přísnou měnovou politiku, dokud to bude zapotřebí k zajištění udržitelné cenové stability.
Analytik Bartosz Sawicki ze společnosti Conotoxia podle agentury AP předpověděl, že centrální banka pravděpodobně završí zpřísňování měnové politiky už příští měsíc, a to zvýšením základní úrokové sazby na 45 procent.
Míra inflace v Turecku se podle údajů statistického úřadu v listopadu zvýšila na 61,98 procenta z říjnových 61,36 procenta. "Aktuální úroveň domácí poptávky, neustupující inflace ve službách a geopolitická rizika udržují inflační tlaky při životě," uvedla dnes centrální banka. "Nejnovější indikátory na druhou stranu naznačují, že poptávka se dál zmírňuje, neboť zpřísňování měnové politiky se odráží ve finančních podmínkách," dodala.
Centrální banka předpokládá, že inflace se v květnu příštího roku vyšplhá na 70 až 75 procent. Do konce příštího roku počítá s jejím poklesem zhruba na 36 procent, uvedla agentura Reuters.
Dnešní zvýšení základní úrokové sazby je už sedmé od června, kdy se vedení centrální banky ujala guvernérka Hafize Gaye Erkanová a kdy turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ustoupil od svého dlouholetého odporu ke zvyšování úroků. V době nástupu nové guvernérky do funkce základní úroková sazba v Turecku činila 8,50 procenta. Erdogan v minulosti odvolal z centrální banky tři její guvernéry, kteří odmítali jeho tlak na snižování úrokových sazeb.
pmh spr
Analýza: ČR patří v Evropě k zemím s nejvyšším nárůstem počtu plateb kartou
Praha 21. prosince (ČTK) - Česko patří v Evropě k zemím s nejvyšším nárůstem počtu plateb kartou na obyvatele. Letos bude s 235 platbami kartou ročně na obyvatele v evropském průměru, před deseti lety se s 36 platbami řadilo k zemím s nejmenším počtem plateb. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK dnes poskytla společnost Boston Consulting Group.
V roce 2030 na každého Čecha připadne průměrně 560 plateb ročně, a ČR se tak dostane mezi desítku zemí v Evropě s nejvíce transakcemi na obyvatele. V uplynulých deseti letech počet plateb v Česku rostl v Evropě šestým nejrychlejším tempem a v dalších sedmi letech, tedy do roku 2030, bude tento růst pátý nejrychlejší. Nejrychlejší růst zaznamená Rumunsko, Bulharsko či Malta, které dnes patří mezi země s nejmenším počtem plateb kartou, a potom Polsko, které je na podobné úrovni jako ČR.
"Česko patří mezi země, ve kterých lidé rychle přijímají nové platební metody. K rychlému rozšíření plateb kartou u nás došlo mimo jiné díky tomu, že jsme brzy přijali metodu bezkontaktních plateb a následně i technologie placení pomocí chytrých telefonů a dalších zařízení," uvedl partner pražské kanceláře Boston Consulting Group Vít Pumprla.
Česko v platbách kartou předehnalo nejen Slovensko, ale také Německo a Rakousko, které jsou v tomto ohledu poměrně konzervativní. Pouze v Polsku přibylo plateb kartou mírně rychleji než v ČR. Na špici v Evropě je Lucembursko a severské země jako Norsko, Dánsko či Švédsko, kde byly platby kartou velmi rozšířené už před deseti lety.
Naopak v Německu nebo Rakousku přibylo plateb kartou ve srovnání s ostatními zeměmi málo a tento trend bude pokračovat i v dalších letech. Německo by se tak v roce 2030 mělo dostat na chvost z pohledu počtu plateb na obyvatele. Zatímco v Lucembursku a Irsku půjde o více než 800 plateb a v Polsku či Norsku okolo 700, Německo se s necelými 200 platbami na obyvatele ani za sedm let nedostane na úroveň, kde je nyní ČR. Ta by se s 560 platbami na obyvatele měla dostat ze současného 16. místa na desátou příčku.
Důvodem může být mimo jiné specifický bankovní systém v obou zemích a obecně vysoká obliba hotovostních plateb. "Němci i Rakušané patří v rámci Evropy k největším zastáncům plateb v hotovosti. Zatímco v Česku je možné téměř všude platit bezkontaktně, v Německu u řady obchodníků není možné vůbec platit kartou, a to přes to, že tyto platební metody zaznamenaly od začátku pandemie covid-19 růst. Zároveň jsou zde v oblibě místní spořitelny a družstevní záložny. Trh je celkově hodně fragmentovaný, což znesnadňuje rychlé rozšíření plateb kartou," upozornil Pumprla.
V dalších letech se však vedle plateb kartou podle studie bude zvyšovat také přijímání alternativních platebních metod, především v oblasti P2P, tedy přímých plateb mezi lidmi. Je proto možné, že při příchodu nízkonákladových a pohodlných platebních metod bude i růst počtu plateb kartou o něco nižší. Nová konkurence přitom přijde v době, kdy zpomaluje celosvětový růst příjmů z platebního styku.
fd ktp
