Analýza: ČR patří v Evropě k zemím s nejvyšším nárůstem počtu plateb kartou
Praha 21. prosince (ČTK) - Česko patří v Evropě k zemím s nejvyšším nárůstem počtu plateb kartou na obyvatele. Letos bude s 235 platbami kartou ročně na obyvatele v evropském průměru, před deseti lety se s 36 platbami řadilo k zemím s nejmenším počtem plateb. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK dnes poskytla společnost Boston Consulting Group.
V roce 2030 na každého Čecha připadne průměrně 560 plateb ročně, a ČR se tak dostane mezi desítku zemí v Evropě s nejvíce transakcemi na obyvatele. V uplynulých deseti letech počet plateb v Česku rostl v Evropě šestým nejrychlejším tempem a v dalších sedmi letech, tedy do roku 2030, bude tento růst pátý nejrychlejší. Nejrychlejší růst zaznamená Rumunsko, Bulharsko či Malta, které dnes patří mezi země s nejmenším počtem plateb kartou, a potom Polsko, které je na podobné úrovni jako ČR.
"Česko patří mezi země, ve kterých lidé rychle přijímají nové platební metody. K rychlému rozšíření plateb kartou u nás došlo mimo jiné díky tomu, že jsme brzy přijali metodu bezkontaktních plateb a následně i technologie placení pomocí chytrých telefonů a dalších zařízení," uvedl partner pražské kanceláře Boston Consulting Group Vít Pumprla.
Česko v platbách kartou předehnalo nejen Slovensko, ale také Německo a Rakousko, které jsou v tomto ohledu poměrně konzervativní. Pouze v Polsku přibylo plateb kartou mírně rychleji než v ČR. Na špici v Evropě je Lucembursko a severské země jako Norsko, Dánsko či Švédsko, kde byly platby kartou velmi rozšířené už před deseti lety.
Naopak v Německu nebo Rakousku přibylo plateb kartou ve srovnání s ostatními zeměmi málo a tento trend bude pokračovat i v dalších letech. Německo by se tak v roce 2030 mělo dostat na chvost z pohledu počtu plateb na obyvatele. Zatímco v Lucembursku a Irsku půjde o více než 800 plateb a v Polsku či Norsku okolo 700, Německo se s necelými 200 platbami na obyvatele ani za sedm let nedostane na úroveň, kde je nyní ČR. Ta by se s 560 platbami na obyvatele měla dostat ze současného 16. místa na desátou příčku.
Důvodem může být mimo jiné specifický bankovní systém v obou zemích a obecně vysoká obliba hotovostních plateb. "Němci i Rakušané patří v rámci Evropy k největším zastáncům plateb v hotovosti. Zatímco v Česku je možné téměř všude platit bezkontaktně, v Německu u řady obchodníků není možné vůbec platit kartou, a to přes to, že tyto platební metody zaznamenaly od začátku pandemie covid-19 růst. Zároveň jsou zde v oblibě místní spořitelny a družstevní záložny. Trh je celkově hodně fragmentovaný, což znesnadňuje rychlé rozšíření plateb kartou," upozornil Pumprla.
V dalších letech se však vedle plateb kartou podle studie bude zvyšovat také přijímání alternativních platebních metod, především v oblasti P2P, tedy přímých plateb mezi lidmi. Je proto možné, že při příchodu nízkonákladových a pohodlných platebních metod bude i růst počtu plateb kartou o něco nižší. Nová konkurence přitom přijde v době, kdy zpomaluje celosvětový růst příjmů z platebního styku.
fd ktp
Zhruba 100.000 lidí bude muset v lednu podat přiznání k dani z nemovitosti
Praha 19. prosince (ČTK) - Zhruba 100.000 daňových poplatníků bude muset do konce ledna podat daňové přiznání k dani z nemovitosti kvůli změnám, které zavádí vládní konsolidační balíček. Dnes na to upozornila Finanční správa. Povinnost se bude týkat stavebních pozemků, některých garáží nebo místností v obytném domě pronajímaných turistům. Naopak změny koeficientů daně z nemovitosti, které konsolidační balíček také přináší, Finanční správa sama zohlední při vyměření daně a přiznání kvůli nim není nutné podávat.
"Pokud jde o změny sazeb či místních koeficientů obcí, finanční úřady samy stanoví novou výši daně, kterou na konci dubna či v průběhu května sdělí poplatníkovi. Stejně tak při stanovení daně zohledníme řadu dalších změn, které novela přinesla. Přesto zhruba 100.000 poplatníků bude muset podat do konce ledna daňové přiznání. Zpozornět by měli zejména majitelé garáží, pozemků nebo rekreačních staveb, protože nově se bude zdanění řídit podle údajů v katastru nemovitostí, a nikoliv podle skutečného účelu používání," uvedla v tiskové zprávě generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová.
U garáží se povinnost podat daňové přiznání bude týkat těch, které jsou jako garáž zapsány v katastru nemovitostí, ale majitelé je jako garáž nevyužívali a dosud je uváděli jako příslušenství k domu nebo jako ostatní zdanitelnou stavbu. Přiznání budou muset podat také majitelé pozemků, kteří získali stavební povolení nebo už na pozemku staví. Nově se přitom nebude zohledňovat, zda už na pozemku stojí nějaká jiná stavba.
Nově bude také povinnost podat přiznání a zaplatit vyšší daň, pokud je v obytném domě místnost používaná k pronájmu turistům a zároveň se těmto turistům poskytují dodatečné služby, jako například snídaně, úklid či převlékání lůžkovin. Daňové přiznání bude také muset podat uživatel nemovitosti, s výjimkou obytných nemovitostí, u níž není v katastru zapsán vlastník. Povinnost podat daňové přiznání se bude nově týkat také zpevněných ploch pozemků, jako jsou plochy pro parkování traktorů na orné půdě.
"Jsme si vědomi komplikovaných pravidel pro stanovení této daně, kterou každoročně platí přes 4,2 milionu lidí a firem, i rozsahu více než 40 změn, jež přináší novela zákona. Proto letos významně posílíme informační servis pro občany," uvedla Hornochová. V lednu podle ní budou v úředních hodinách finančních úřadů k dispozici konzultační telefonické linky, kde lidem poradí specialisté. Ve druhé polovině ledna také pracovníci finančních úřadů vyjedou do obcí, kde byly úřady zrušeny, a pomohou lidem s vyplněním přiznání na místě.
Základní koeficient daně z nemovitosti se od ledna na základě konsolidačního balíčku zvýší na 1,8násobek. Kromě toho obce mohou jako každý rok upravit své místní koeficienty. Nově mohou obce využít koeficient i v rozmezí 0,5 až jedna, mohou tedy svým rozhodnutím výslednou daň snížit. Výnos daně z nemovitosti jde výhradně obcím.
str ptd
