Ruská centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrok na 16 procent
Moskva 15. prosince (ČTK) - Ruská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 16 procent. Inflační tlaky podle jejího dnešního sdělení zůstávají vysoké. Rozhodnutí je v souladu s očekáváním analytiků, kteří předpokládali, že inflační tlaky umocněné nedostatkem pracovních sil, vysokým objemem úvěrů a slabým rublem donutí centrální banku prodloužit nynější zpřísňování měnové politiky. Guvernérka banky Elvira Nabiullinová na tiskové konferenci naznačila, že cyklus zpřísňování měnové politiky se blíží ke konci.
Centrální banka zahájila nynější cyklus zpřísňování měnové politiky v červenci, základní sazba se od té doby už více než zdvojnásobila. "Proinflační rizika zůstávají ve střednědobém horizontu značná," poznamenala banka. Varovala, že stabilizace inflace poblíž jejího čtyřprocentního cíle bude vyžadovat vysoké sazby po dlouhou dobu. Rizikem pro inflaci jsou podle ní i vyšší vládní výdaje, než se očekávalo.
Nabiullinová uvedla, že zvýšení o jeden procentní bod a ponechání sazeb byly v podstatě jediné zvažované možnosti, ale objevily se rovněž ojedinělé návrhy na výraznější zvýšení. Dodala, že podle základního scénáře je banka blízko konce zvyšování sazeb, ale v mnoha ohledech bude vše záviset na situaci.
Analytici se v názoru na budoucí kroky centrální banky rozcházejí. "Stále si myslíme, že přijde další zpřísňování, protože inflační tlaky dál narůstají," uvedl ekonom společnosti Capital Economics Liam Peach. Hlavní sazba se podle něj do konce příštího roku zvýší na 17 procent. Analytik banky JP Morgan Anatolij Šal se domnívá, že dnešní zvýšení úroků bylo pravděpodobně poslední v rámci současného cyklu zpřísňování měnové politiky. Do konce příštího roku naopak očekává snížení sazby na úroveň kolem deseti procent.
Centrální banka rovněž uvedla, že inflace se letos bude pohybovat blízko horní hranice očekávaného rozpětí 7,0 až 7,5 procenta. Růst hrubého domácího produktu (HDP) pak zřejmě překoná říjnovou prognózu a přesáhne tři procenta.
Po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem loňského února centrální banka zvýšila základní sazbu na 20 procent, aby podpořila kurz rublu a omezila inflační tlaky. Později však základní úrok postupně snížila až na 7,5 procenta.
irl spr
ČSÚ a ČNB: Čisté jmění českých domácností loni bylo 3,77 milionu korun
Praha 15. prosince (ČTK) - Čisté jmění českých domácností loni v průměru bylo 3,77 milionu korun, meziročně se zvýšilo zhruba o 380.000 korun. Jeho výše byla dána především vlastnictvím nemovitosti, ve které bydlí. U lidí žijících v nájmu bylo průměrné čisté jmění 658.500 korun. Vyplývá to z průzkumu České národní banky (ČNB) a Českého statistického úřadu (ČSÚ). Čisté jmění představuje hodnotu majetku domácností sníženou o výši dluhů.
Medián čistého jmění, tedy hodnota, na kterou dosáhla polovina domácností, byl loni 2,71 milionu korun. Podle ČSÚ to znamená, že v Česku je výrazně menší část bohatších domácností.
"Čisté jmění českých domácností je dáno především vlastnictvím bytu nebo domu," uvedla vedoucí oddělení sociálních šetření ČSÚ Táňa Dvornáková. Domácnosti žijící v nájmu měly čisté jmění průměrně 658.500 korun, domácnosti ve vlastnickém bydlení zatíženém hypotékou 4,7 milionu korun a domácnosti ve vlastnickém bydlení bez hypotéky 4,83 milionu korun.
Na výši čistého jmění má vliv počet osob, které v domácnosti žijí. Zatímco u jednočlenných domácností byl průměr 2,55 milionu korun, u dvoučlenných 4,07 milionu korun, u tříčlenných 4,12 milionu korun, u čtyřčlenných 4,93 milionu korun a u pětičlenných 5,16 milionu korun.
Nejvyšší čisté jmění měly podle šetření domácnosti žijící v obcích s více než 50.000 obyvateli. Naopak nejnižší bylo čisté jmění domácnosti, které žijí v obcích, které mají mezi 10.000 a 50.000 obyvateli. Podle ČSÚ to souvisí se sídelní strukturou, protože velká část obcí s 10.000 až 50.000 obyvateli leží ve strukturálně postižených regionech, kde převažuje bytový fond s nižší hodnotou.
V mezinárodním srovnání patří Česko k zemím, kde mají domácnosti nižší hodnotu čistého jmění. "Z dat publikovaných Evropskou centrální bankou za referenční rok 2021 je patrné, že medián čistého jmění českých domácností dosáhl 97.300 eur a průměr 138.900 eur, čímž se dané hodnoty řadí mezi Slovensko a Portugalsko," uvedl ředitel odboru ekonomického výzkumu sekce měnové ČNB Jan Brůha. Nejvyšší medián čistého jmění měly domácnosti v Lucembursku, nejnižší v Lotyšsku.
str rdo
