ČSÚ a ČNB: Čisté jmění českých domácností loni bylo 3,77 milionu korun
Praha 15. prosince (ČTK) - Čisté jmění českých domácností loni v průměru bylo 3,77 milionu korun, meziročně se zvýšilo zhruba o 380.000 korun. Jeho výše byla dána především vlastnictvím nemovitosti, ve které bydlí. U lidí žijících v nájmu bylo průměrné čisté jmění 658.500 korun. Vyplývá to z průzkumu České národní banky (ČNB) a Českého statistického úřadu (ČSÚ). Čisté jmění představuje hodnotu majetku domácností sníženou o výši dluhů.
Medián čistého jmění, tedy hodnota, na kterou dosáhla polovina domácností, byl loni 2,71 milionu korun. Podle ČSÚ to znamená, že v Česku je výrazně menší část bohatších domácností.
"Čisté jmění českých domácností je dáno především vlastnictvím bytu nebo domu," uvedla vedoucí oddělení sociálních šetření ČSÚ Táňa Dvornáková. Domácnosti žijící v nájmu měly čisté jmění průměrně 658.500 korun, domácnosti ve vlastnickém bydlení zatíženém hypotékou 4,7 milionu korun a domácnosti ve vlastnickém bydlení bez hypotéky 4,83 milionu korun.
Na výši čistého jmění má vliv počet osob, které v domácnosti žijí. Zatímco u jednočlenných domácností byl průměr 2,55 milionu korun, u dvoučlenných 4,07 milionu korun, u tříčlenných 4,12 milionu korun, u čtyřčlenných 4,93 milionu korun a u pětičlenných 5,16 milionu korun.
Nejvyšší čisté jmění měly podle šetření domácnosti žijící v obcích s více než 50.000 obyvateli. Naopak nejnižší bylo čisté jmění domácnosti, které žijí v obcích, které mají mezi 10.000 a 50.000 obyvateli. Podle ČSÚ to souvisí se sídelní strukturou, protože velká část obcí s 10.000 až 50.000 obyvateli leží ve strukturálně postižených regionech, kde převažuje bytový fond s nižší hodnotou.
V mezinárodním srovnání patří Česko k zemím, kde mají domácnosti nižší hodnotu čistého jmění. "Z dat publikovaných Evropskou centrální bankou za referenční rok 2021 je patrné, že medián čistého jmění českých domácností dosáhl 97.300 eur a průměr 138.900 eur, čímž se dané hodnoty řadí mezi Slovensko a Portugalsko," uvedl ředitel odboru ekonomického výzkumu sekce měnové ČNB Jan Brůha. Nejvyšší medián čistého jmění měly domácnosti v Lucembursku, nejnižší v Lotyšsku.
str rdo
Podnikatelská aktivita v eurozóně se v prosinci překvapivě znovu snížila
Brusel 15. prosince (ČTK) - Podnikatelská aktivita v eurozóně se v prosinci překvapivě znovu snížila. Ukázaly to dnes předběžné výsledky průzkumu agentury SP Global. Ekonomika zemí platících eurem se tak téměř jistě nachází v recesi, napsala agentura Reuters.
Souhrnný index nákupních manažerů (PMI), který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách a který je považován za spolehlivý indikátor celkové ekonomické situace, klesl na 47 bodů z listopadových 47,6 bodu. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že se index naopak zvýší, a to na 48 bodů. Pod hranicí 50 bodů, která odděluje růst od poklesu, se index nachází už sedm měsíců.
"Údaje vytvářejí skličující obrázek, protože ekonomika eurozóny nevykazuje žádné zřetelné známky oživení. Naopak - už šest měsíců v řadě klesá," uvedl analytik finančního ústavu Hamburg Commercial Bank (HCOB) Cyrus de la Rubia. "Pravděpodobnost, že eurozóna bude od třetího čtvrtletí v recesi, zůstává pozoruhodně vysoká," dodal.
Index PMI pro odvětví služeb, které je v eurozóně dominantní, klesl ze 48,7 bodu na 48,1 bodu. Anketa Reuters uváděla, že naopak vzroste, a to na 49 bodů. Poptávka po službách se znovu snížila, protože zadlužení spotřebitelé trpí pod tíhou vysokých úrokových sazeb.
Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek ponechala základní úrokovou sazbu na 4,50 procenta. Zároveň uvedla, že výpůjční náklady na rekordních hodnotách ještě nějakou dobu zůstanou. Nedávný průzkum agentury Reuters mezi analytiky ukázal, že ECB se snižováním úroků začne až ve druhém čtvrtletí příštího roku.
Další špatný měsíc má za sebou i výrobní sektor. Index PMI pro zpracovatelský průmysl totiž zůstal na listopadové úrovni 44,2, bodu, anketa Reuters ho přitom odhadovala na 44,6 bodu. Už 18. měsíc nedosahuje hodnoty 50 bodů.
Statistický úřad Eurostat minulý týden oznámil, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se ve třetím čtvrtletí snížil o 0,1 procenta, zatímco ve druhém kvartálu o 0,1 procenta vzrostl. Stejně se podle Eurostatu vyvíjel HDP v Německu, které je největší ekonomikou eurozóny a je na něm závislá řada českých firem.
vjn spr
