Analytici: Dopad hospodářské stagnace na nezaměstnanost je minimální
Praha 8. prosince (ČTK) - Dopad hospodářské stagnace na nezaměstnanost v Česku je zatím minimální. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Podle nich firmy sice čelí problémům, ale obávají se obtíží s opětovným náborem propuštěných v případě ekonomického zotavení. Podle dnešních údajů Úřadu práce ČR nezaměstnanost v Česku v listopadu byla 3,5 procenta, proti říjnu se nezměnila. V dalších měsících odborníci čekají její růst, bude to však kvůli sezonním faktorům.
"Jakkoliv česká ekonomika letos směřuje k celoročnímu poklesu HDP, tak hlad po pracovní síle stále trvá, i když by byl asi přirozenější postupný nárůst nezaměstnanosti," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. "Je zde riziko, že slabý výkon české ekonomiky povede na přelomu roku přece jen k viditelnějšímu nárůstu míry nezaměstnanosti, ve výhledu na rok 2024 ale i tak hovoříme o celoročním průměru pod úrovní čtyř procent. Na tuzemském trhu práce se tedy z pohledu vývoje nezaměstnanosti zatím žádné drama nerýsuje," dodal.
Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka k nízké nezaměstnanosti i přes hospodářskou stagnaci přispívá i mzdová zdrženlivost zaměstnanců. "Růst nominálních mezd za první tři čtvrtletí letošního roku o 7,9 procenta je sice nejvyšší od roku 2019, ale obratem je třeba dodat, že díky vysoké inflaci reálně mzdy klesají již osm čtvrtletí v řadě. Zaměstnanci přitom masivně nepožadují dorovnání mezd o inflaci," uvedl.
Generální ředitel společnosti Randstad ČR Martin Jánský uvedl, že se v listopadu na trhu práce potkaly dva protichůdné trendy. "Na jedné straně čelí ekonomika problémům, které se projevují v pokračujícím poklesu HDP, nižších objemech zakázek, menší kupní síle a slabší spotřebě domácností. Závěr roku je navíc obdobím, kdy končí řada smluv uzavřených na dobu určitou, stejně jako smlouvy s dohodáři. Na druhé straně před Vánocemi tradičně roste poptávka v odvětvích, jako jsou retail, e-commerce, logistika nebo skladovnictví," uvedl ke stagnující nezaměstnanosti.
"V nejbližších měsících bude podíl nezaměstnaných růst k hranici čtyř procent. Tento vývoj je ale dán sezonními vlivy, kdy během zimy tradičně dochází k rušení některých pozic, zejména kvůli vlivu počasí," uvedl analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš. Vzhledem ke slabší ekonomice podle něj může následně nezaměstnanost klesat pomaleji, než je podle sezonních faktorů obvyklé, dramaticky vysoká ale nebude.
Expertka PwC na lidské zdroje Andrea Linhartová Palánová upozornila, že dlouhodobě nízká nezaměstnanost českou ekonomiku spíš brzdí, protože neumožňuje zdravou konkurenci. "Řešením nicméně není hromadné propouštění, ale spíše pokračující modernizace a digitalizace a s tím související vznik nových pracovních pozic, na které bude možné převádět zaměstnance ze stávajících povolání," uvedla.
str ktp
Analýza: Výdaje rozpočtu 2024 při zohlednění inflace odpovídají roku 2019
Praha 7. prosince (ČTK) - Plánované výdaje státního rozpočtu v příštím roce budou v reálném vyjádření, tedy při zohlednění inflace, na podobné úrovni jako v roce 2019 před pandemií covidu-19. Růst rozpočtových příjmů ve stejném období ale za inflací výrazně zaostal, uvádí analýza, kterou publikoval Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI. Materiál zároveň upozorňuje, že rychleji než inflace rostly jen některé výdajové skupiny rozpočtu, ostatní se v reálném vyjádření snížily.
Schválený rozpočet na rok 2024 počítá s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Schodek by měl být 252 miliard korun, proti plánovanému letošnímu deficitu je o 43 miliard korun nižší.
Příjmy státního rozpočtu se od roku 2019 zvýšily o 28,9 procenta, zatímco úhrnná inflace ve stejném období byla 40,6 procenta. Reálná hodnota příjmů se tak výrazně snížila, konstatuje analýza. "To je dáno především výrazným snížením daně z příjmů fyzických osob v rámci zrušení superhrubé mzdy od roku 2021," uvádí materiál.
Naproti tomu výdaje ve sledovaném období vzrostly o 43 procent, inflaci tedy překonaly pouze mírně. Vývoj jednotlivých kapitol ale nebyl rovnoměrný. Největší nárůst je u obsluhy státního dluhu, jejíž náklady vzrostly o 138 procent. Výrazně nad inflaci rostly také výdaje ministerstva obrany, které se zvýšily o 121 procent, a odvody za státní pojištěnce, které rostly o 110 procent.
Rychleji než inflace rostl také objem peněz na důchody, který se ve sledovaném období zvýšil o 50 procent. "Na tomto nárůstu se podílelo několik faktorů, a došlo k němu navzdory poklesu počtu důchodců ve stejném období a navzdory snížení výše mimořádné valorizace v červnu 2023," upozorňuje analýza. Konstatuje přitom, že v letech 2019 až 2021 se důchody valorizovaly nad rámec povinného schématu a valorizace také reagovala pouze na růst reálných mezd, nikoli jejich snížení.
Jiné výdaje naopak za inflací zaostaly, což znamená, že jejich reálná hodnota klesla. Podle analýzy to jsou například investice, jejichž nominální hodnota proti roku 2019 vzrostla o 32,3 procenta. Výrazně za inflací zaostaly výdaje na platy, které ve sledovaném období vzrostly o 14 procent. "To je opět konzistentní s deklarovanou snahou vlády výdaje na platy omezit," konstatuje materiál.
"Výdaje na regionální školství a sociální dávky včetně rodičovské či nemocenské narostou podobně jako hladina spotřebitelských cen. Reálná hodnota výdajů tedy bude v roce 2024 podobná té v roce 2019," uvádí materiál.
Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) je nezávislý akademický think tank zaměřující se na analýzy, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik. Je projektem Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky, který spolu s Centrem pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE) tvoří společné akademické pracoviště CERGE-EI.
str ptd
