Hypoindex: Průměrná sazba hypoték počátkem prosince stoupla na 6,02 procenta
Praha 6. prosince (ČTK) - Průměrná sazba hypoték na počátku prosince stoupla na 6,02 procenta z listopadových 6,01 procenta, vzrostla tak po šesti měsících poklesech. Od začátku roku se průměrná sazba hypoték snížila o 0,32 bodu. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě údajů k pátému pracovnímu dni každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
"V prosinci se Swiss Life Hypoindex ustálil na 6,02 procenta, což je jen o tři desetiny méně než v lednu 2023. Uvidíme, zda Česká národní banka na svém prosincovém zasedání sáhne ke snížení základních úrokových sazeb. Nicméně i pokud je sníží už letos, je otázkou, zda i jednotlivé banky sníží svoje sazby okamžitě, nebo si to ponechají až na každoroční rozjezd hypotečního trhu, tedy na jaro 2024,“ uvedl analytik Swiss Life Select Jiří Sýkora.
Měsíční splátka hypotečního úvěru na 3,5 milionu korun sjednaného do 80 procent odhadní ceny nemovitosti při splatnosti 25 let a průměrné nabídkové sazbě 6,02 procenta se v prosinci nepatrně zvýšila, a to o sedm korun na 22.589 korun.
Nejvýraznější pokles úrokových sazeb zaznamenaly hypotéky fixované na jeden rok. Úrokové sazby hypotéky do 80 procent zástavní hodnoty nemovitosti (LTV) klesly o desetinu na 6,35 procenta a u hypoték pro mladé do 36 let (LTV nad 80 procent) o 0,09 procentního bodu na 5,95 procenta. Hypotéky pro mladé s fixací na jeden rok jsou tak další, které banky společně s tří a pětiletými fixacemi u LTV do 80 procent nabízejí pod hranicí šesti procent.
Tříleté fixace hypoték zlevnily o čtyři body. Hypotéky do 80 procent LTV nabízejí banky v průměru za 5,87 procenta a s LTV nad 80 procenta za 6,21 procenta. Nepatrně klesly i sazby pětiletých fixací, a to o jeden bod na 5,8 procenta u hypoték s LTV do 80 procent a na 6,14 procenta s LTV nad 80 procent.
Sazby hypoték fixovaných na deset let v průměru vzrostly o 17 bodů a banky je nabízejí mladým za 6,39 procenta a ostatním za 6,05 procenta. Hypotéky pro mladé s fixací na deset let jsou tak nyní nejdražší na trhu.
Za zdražováním desetiletých fixací stojí podle Sýkory mimo jiné zřejmě i nedávné schválení novely zákona o spotřebitelském úvěru. Ta od ledna příštího roku zvýší poplatek za předčasné splácení hypoték. Banky si tak nově budou moci účtovat čtvrt procenta ročně ale maximálně jedno procento nesplacené jistiny. Podle bank není však poplatek dostatečný, aby vykryl jejich rizika. Dá se tak očekávat, že desetileté fixace zažijí v příštích letech výrazný útlum.
"Letošní rok byl ve znamení vyčkávání a opatrného zvyšování zájmů žadatelů o nové hypotéky. Tento zájem lze přičítat snížení cen nemovitostí v průběhu roku a také k jakémusi 'smíření se' s vyššími sazbami ze strany klientů. Dalším faktorem pro oživení trhu bylo to, že ti, kteří odkládali koupi své nemovitosti, prostě již déle čekat nemohli,“ shrnul vývoj letošního roku Sýkora.
Vyšší produkce hypoték je nyní vidět hlavně u bank, které nabízí tzv. akční sazby, řekla ČTK hypoteční specialistka společnosti FinGO Jana Vaisová. Ještě větší nárůst očekává začátkem příštího roku 2024. I když cena zdrojů na mezibankovním trhu od počátku října letošního roku klesá u všech fixací, nejvíce se to v nabídkových úrokových sazbách hypoték projevilo u krátkodobých fixací na jeden rok a tři roky, doplnil zemský ředitel společnosti 4fin Vratislav Jůza. Tříletá fixace je podle něj v současnosti i vzhledem k očekávanému snížení úrokových sazeb nejvíce poptávaná.
fd ptd
Cena emisních povolenek v EU kvůli útlumu v průmyslu klesla pod 72 eur za tunu
Londýn 5. prosince (ČTK) - Cena emisních povolenek v Evropské unii zrychluje pokles, dnes po poledni ztrácela zhruba pět procent pod 72 eur (1755 Kč) za tunu. Nachází se tak nejníže za více než rok, ukazují statistiky. Na pokles ceny má podle analytiků vliv slabá poptávka kvůli problémům v průmyslu a také pokles cen zemního plynu. Letos na jaře se cena povolenek dostala na rekordních zhruba 105 eur za tunu.
Nejnovější data o vývoji průmyslu v eurozóně ukázala, že aktivita v tomto sektoru se podle indexu nákupních manažerů (PMI) SP Global v listopadu sedmnáctým měsícem v řadě snižovala. Z osmi zkoumaných zemí bylo v pásmu poklesu šest. Nejhorší je situace v Rakousku, Německu a ve Francii, i když tempo útlumu tam proti předchozím měsícům trochu polevilo. Mírnější útlum aktivity v průmyslu registruje také Nizozemsko a Španělsko, naopak v Itálii se pokles aktivity v továrnách ještě prohloubil.
Vývoj cen emisních povolenek ovlivňuje i situace na trhu se zemním plynem. Jeho velkoobchodní cena ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dnes odpoledne vykazovala pokles o 3,5 procenta na 38,70 eura za megawatthodinu (MWh). Přetrvávající nízká poptávka tak umožnila zemím EU na začátku zimního období udržovat vysokou úroveň zásob. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující.
Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.
Před deseti lety se cena emisních povolenek v EU pohybovala od pěti do sedmi eur za tunu, výrazněji zvyšovat se začala až v roce 2017. Tehdy se zhruba z pěti eur dostala do poloviny roku 2019 asi na 25 eur, než na začátku pandemie covidu-19 na jaře roku 2020 klesla pod 15 eur za tunu. Už v létě téhož roku ale byla nad 27 eury a do konce roku 2021 se v rychlém sledu vyšplhala nad 70 eur za tunu. V loňském roce pak cena kolísala v širokém pásmu zhruba od 65 do 98 eur za tunu.
Slabší zatím v Evropě zůstává také poptávka po elektřině, na čemž se toho patrně moc nezmění ani v příštím roce, předpovídá ratingová agentura Moody's ve výhledu pro šest hlavních trhů v Evropě. Přičítá to zejména rostoucímu podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, což by spolu s dostupností jaderných zdrojů mělo dál působit na snížení výroby energie z fosilních paliv. Spotřeba se přitom na úrovně z doby před loňskou energetickou krizí patrně nevrátí dříve než v roce 2026, uvedla s odkazem na zprávu Moody's agentura Reuters.
Moody's také očekává, že v příštím roce spotřeba elektřiny v evropských zemích vzroste pouze o 1,5 procenta. Zdůvodňuje to slabou výrobou v průmyslu, růstem energetické účinnosti a zmírněním prudkých výkyvů počasí. Průmysl v celé Evropě loni kvůli výraznému růstu cen snížil poptávku po elektřině. Za růstem cen byly částečně dopady války na Ukrajině, protože Rusko po zahájení invaze omezilo dodávky plynu. V té době se francouzské jaderné elektrárny zároveň potýkaly s výpadky.
Loni se poptávka po emisních povolenkách v evropském elektrárenském sektoru zvýšila právě proto, že omezení dodávek zemního plynu z Ruska vedlo k nárůstu výroby energie z uhlí. Taková výroba vytváří zhruba dvojnásobné množství emisí oxidu uhličitého než produkce energie z plynu, takže vyžaduje i více emisních povolenek.
spr
