755 eur

Guvernér polské centrální banky Glapiński se brání kritikům svého stylu vedení

Varšava 10. listopadu (ČTK) - Guvernér polské centrální banky (NBP) Adam Glapiński se brání rostoucí kritice svého stylu vedení. Podle něj je záměrem vytvořit chaos a vynutit si vstup země do eurozóny v čase, kdy na něj podle jeho názoru ještě není připravena. Na dnešní narychlo svolané tiskové konferenci guvernér uvedl, že je připraven bránit se svému případnému odvolání soudně. Informují o tom agentury Bloomberg a Reuters. Někteří opoziční politici a komentátoři požadují, aby byl Glapiński postaven před soud poté, co se veřejně rozhádal se členem vedení Pawłem Muchou kvůli sdílení dokumentů týkajících se jednání o stanovení sazeb. Tento spor je poslední událostí, která otřásla bankou po obviněních, že její prudké snížení základní úrokové sazby před volbami 15. října bylo politicky motivované. "Každý, kdo přímo útočí na NBP, přímo útočí na dobro Polska," řekl Glapiński na tiskové konferenci, kde se k němu připojilo vedení centrální banky. Odmítl ale sdělit, kdo stojí za údajnou očerňovací kampaní. Polská politická strana Občanská platforma, která spolu se svými opozičními partnery dnes podepsala dohodu o vytvoření příští koalice, se dříve zavázala, že bude Glapińského volat k odpovědnosti za to, co její představitelé označili za selhání v boji proti inflaci a za podkopávání nezávislosti centrální banky. Glapińského provázejí kontroverze delší dobu. Jeho nečekané snížení základní úrokové sazby v září o tři čtvrtiny procentního bodu investory zaskočilo a vyvolalo výprodej zlotého. Podle některý ekonomů za ním stála snaha pomoci před volbami straně Právo a spravedlnost (PiS). Ve středu centrální banka trhy opět překvapila, když naopak ponechala náklady na půjčky beze změny. Guvernér následně nasadil opatrnější tón ohledně odhadu vývoje inflace a varoval před možnými riziky plynoucími z fiskálních plánů příští vlády. Míra inflace se od dubna 2021 pohybuje nad dlouhodobým cílem polské centrální banky, v říjnu činila 6,5 procenta. PiS, která v říjnových volbách nečekaně ztratila parlamentní většinu, loni jmenovala Glapińského do jeho druhého, šestiletého funkčního období. vjn mka

Spotřebitelská důvěra v USA klesla na půlroční minimum

Washington 10. listopadu (ČTK) - Spotřebitelská důvěra ve Spojených státech v listopadu již čtvrtý měsíc za sebou klesla, dostala se tak na nejnižší úroveň za půl roku. Znovu naopak vzrostly obavy domácností z inflace. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu Michiganské univerzity. Index spotřebitelské důvěry v listopadu klesl na 60,4 bodu z říjnových 63,8 bodu. Sestoupil tak na nejnižší úroveň od května. Jeho pokles byl mnohem výraznější, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters listopadovou hodnotu indexu odhadovali v průměru na 63,7 bodu. Ředitelka spotřebitelských průzkumů na Michiganské univerzitě Joanne Hsuová uvedla, že k poklesu spotřebitelské důvěry přispěly rostoucí obavy z negativních důsledků vysokých úrokových sazeb. "Řadu spotřebitelů ovlivnily rovněž pokračující války v Pásmu Gazy a na Ukrajině," dodala. Ekonomové sledují údaje o spotřebitelské důvěře velmi pozorně, neboť se z nich snaží odvodit budoucí vývoj spotřebitelských výdajů. Ty v USA zajišťují více než dvě třetiny hospodářské aktivity. Spojené státy jsou největší ekonomikou na světě. Spotřebitelé nyní podle průzkumu předpokládají, že inflace bude v příštích 12 měsících činit 4,4 procenta, zatímco minulý měsíc ji odhadovali pouze na 4,2 procenta. Výhled inflace na příštích pět let vzrostl na 3,2 procenta ze tří procent. Dostal se tak na nejvyšší úroveň od roku 2011. V září se spotřebitelské ceny v USA meziročně zvýšily o 3,7 procenta, tedy stejným tempem jako v srpnu. Údaje o říjnovém vývoji inflace zveřejní americká vláda příští týden. Loni v červnu se meziroční míra inflace v USA vyšplhala až na 9,1 procenta, byla tak nejvýše za více než 40 let. Americká centrální banka (Fed) loni v březnu zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat inflaci pod kontrolu. Její základní sazba od té doby stoupla o více než pět procentních bodů. Naposledy Fed úroky zvýšil v červenci. Základní sazba se nyní nachází v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, tedy na nejvyšší úrovni od roku 2001. Šéf Fedu Jerome Powell ve čtvrtek signalizoval možnost dalšího zvýšení úroků ve Spojených státech. Centrální banka si podle něj stále není jista, že úrokové sazby jsou dostatečně vysoko k úspěšnému završení boje s nadměrnou inflací. "Pokud bude vhodné měnovou politiku opět zpřísnit, nebudeme váhat," prohlásil Powell. pmh mka

- ECB podle své šéfky ještě několik čtvrtletí nebude snižovat úroky
- Inflace v říjnu vzrostla na 8,5 pct., podle expertů ale inflační tlaky slábnou
- Míra inflace v Maďarsku v říjnu poprvé od loňského jara klesla pod deset procent

NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.