Analytici: Za přebytkem zahraničního obchodu stojí spíše rychlejší pokles dovozu
Praha 6. listopadu (ČTK) - Přebytek 12,8 miliardy korun, kterým v září skončil zahraniční obchod ČR, překonal očekávání analytiků. Ve vyjádřeních pro ČTK však upozornili na to, že za kladnou obchodní bilancí spíše než ekonomický růst stojí rychlejší pokles dovozu ropy a zemního plynu oproti vývozu elektřiny. Podle dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) dovoz meziročně klesl o 16 procent na 352,2 miliardy korun. Vývoz dosáhl 364,9 miliardy korun, proti loňsku byl nižší o 10,2 procenta.
"Návrat do kladných hodnot neznamená růst. Dostali jsme se do přebytku nikoli díky růstu vývozu, ale protože klesá pomaleji než dovoz," uvedl hlavní analytik společnosti Citfin Tomáš Volf. Doplnil, že export se snižuje i přes slábnoucí korunu. "Ve prospěch vývozců by měly hovořit také další kroky České národní banky, protože se všeobecně zintenzivňuje debata o termínu začátku snižování sazeb," řekl.
V září podle analytika UniCredit Bank Jiřího Poura meziročně klesly jak ceny, tak dovozené množství energií. "Útlum dovozu v dalších skupinách zboží souvisel hlavně s omezením domácí průmyslové produkce a nejspíš i s pokračujícím rozpouštěním zásob firem," doplnil. Upozornil na to, že meziročně se obchodní bilance nejvíce zlepšila s Ruskem, a to o 18,3 miliardy korun, nebo s Čínou, kdy vzrostla o 14,8 miliardy korun.
Trh podle analytičky Komerční banky Jany Steckerové v září očekával přebytek zahraničního obchodu 6,4 miliardy korun. Poukázala také na to, že zatímco za prvních devět měsíců loňského roku zahraniční obchod skončil ve schodku 150 miliard korun, letos je bilance s 76,9 miliardy korun kladná. Celkově by tento rok měl přebytek dosáhnout 100 miliard korun, uvedla.
Podle místopředsedy Asociace exportérů ČR Otty Daňka je však znepokojující vývoj českého exportu. "Od května v meziměsíčních porovnání vykazuje propady, které každý měsíc narůstají. V září meziměsíční propad dosáhl dokonce 53,6 miliardy korun," uvedl. Generální ředitel státní agentury CzechTrade Radomil Doležal upozornil také na to, že se v září export meziročně snížil téměř do všech deseti hlavních vývozních partnerů Česka s výjimkou Velké Británie, kam naopak stoupl o sedm procent, řekl.
"Ve zbytku roku očekáváme, že se zahraniční obchod bude podílet kladně na českém HDP. Existuje ovšem riziko další eskalace válečného konfliktu na Blízkém východě, což může vyústit ve vyšší cenu ropy, ale i zemního plynu," řekl ČTK analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Vývoj zahraničního obchodu ČR podle něj záleží také na oživení německé ekonomiky, které bude nejspíš pozvolnější, než trh očekával.
Meziměsíčně se vývoz po sezonním očištění podle dat ČSÚ zvýšil o 0,6 procenta, dovoz klesl o 0,3 procenta. Od začátku roku stoupl vývoz o 0,9 procenta, zatímco dovoz klesl o 5,8 procenta.
mib rot mha
CRIF: V říjnu v Česku stoupl počet bankrotů firem i podnikatelů
Praha 6. listopadu (ČTK) - V říjnu bylo v Česku vyhlášeno 63 bankrotů firem, o 26 více než v září. Počet vyhlášených bankrotů podnikatelů se meziměsíčně zvýšil o 40 na 440. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF - Czech Credit Bureau, která ji dnes poskytla ČTK. Návrhů na bankrot společností v říjnu ubylo o pět na 78, zatímco počet návrhů na bankrot podnikatelů proti září stoupl o 90 na 472.
"V letošním roce připadlo na jeden měsíc 56 bankrotů společností, v loňském roce to bylo 58 a o rok dříve 62. Vidíme tedy, že celkově se počty bankrotů postupně snižují. Podobný vývoj je také u podnikatelů," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
Největší firmou, která v říjnu vyhlásila bankrot, je brněnské družstvo invalidů Myjómi. "Tato společnost i přes rostoucí výnosy vykázala ztrátu a v roce 2022 skončila výrazně zadlužená. Návrh na osobní oddlužení podal také předseda představenstva," uvedl vedoucí datového oddělení portálu www.informaceofirmach.cz Jan Cikler.
Celkově bylo v ČR v posledních 12 měsících vyhlášeno 16 bankrotů na 10.000 aktivních společností. Poměrově nejvíce jich bylo v Moravskoslezském kraji (21), v Praze (19) a Pardubickém kraji (18). Naopak nejméně bankrotů zaznamenal Středočeský kraj, kde bylo vyhlášeno osm bankrotů na 10.000 aktivních společností. Následoval Plzeňský kraj s deseti bankroty a Zlínský kraj s 12.
Nejvíce bankrotů na 10.000 společností bylo v odvětví dopravy a skladování (27) a ve zpracovatelském průmyslu (19). Poměrově nejméně jich bylo mezi firmami v odvětví vzdělávání a zdravotní a sociální péče a v odvětví informačních a komunikačních činností (po šesti).
U podnikatelů se počet bankrotů ve většině odvětví pohybuje dlouhodobě výše než u společností. Za posledních 12 měsíců byl vyhlášen bankrot v průměru u 46 subjektů na 10.000 aktivních podnikatelů, přičemž nejčastěji to bylo v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde to bylo přes 80 bankrotů na 10.000 podnikatelů. Poměrově nejméně bankrotů bylo ve Zlínském kraji a Praze (31).
V rámci odvětví bylo vyhlášeno nejvíce bankrotů v dopravě, skladování a stavebnictví a nejméně ve vzdělávání, zdravotní a sociální péči a informačních a komunikačních činnostech.
fd ktp
