Průzkum: Firmy do konce roku chtějí investovat stejně jako počátkem roku
Praha 4. listopadu (ČTK) - Do strojů, zařízení a budov chtějí firmy do konce roku investovat přibližně stejně jako v první polovině letošního roku. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory mezi více než 400 firmami, jehož výsledky má ČTK k dispozici. Dříve podle zástupců komory firmy uváděly, že budou ve druhé polovině roku investovat méně. Počet firem, které ohlásily snížení svých rozpočtů na investice, podle průzkumu klesl.
"To naznačuje, že podniky vyhlížejí oživení hospodářství, nicméně ve zvyšování výdajů jsou nadále opatrné. Podnikatelé zatím nehýří optimismem, naplňuje se tak naše jarní predikce, podle které oživení ekonomiky bude stát na křehkých základech. Investice podnikatelů do energetických úspor, výrobních zařízení a technologií dodají nový impuls ekonomice patrně až v příštím roce,“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Zejména středně velké podniky podle komory oznámily, že ještě v tomto pololetí zvýší rozsah investic. V této velikostní kategorii je takových firem zhruba čtvrtina, ukázal průzkum.
Nejvýraznější efekt mají podle expertů investice do strojů a zařízení. Kvantitativně menší, nicméně stále důležitý vliv mají investice do budov a staveb. Pokud je v typické firmě zpracovatelského průmyslu investice 1000 Kč na přepočteného zaměstnance do strojů a zařízení, zvýší se podle expertů následující rok v průměru jeho produktivita práce o 1050 Kč. Stejně velká investice do budov a staveb zvýší budoucí roční produktivitu o 730 Kč, vyplývá z analýz centrální banky.
Data Hospodářské komory také naznačují, že firmy v prvním pololetí investovaly do strojů, zařízení a budov méně, než plánovaly na začátku letošního roku. Zatímco pětina středně velkých firem rozsah investic zvyšovala, velké podniky se naopak uchylovaly ke snižování investic. "Rozdíl v očekávaném a reálném vývoji investic lze přičítat pozvolnějšímu oživení české ekonomiky, než firmy předpokládaly. Na tom se do určité míry mohl podepsat také slabší vývoj v eurozóně, a především v Německu,“ vysvětlil analytik komory Roman Renda.
V odvětvovém členění klesly investice nejvíce ve zpracovatelském průmyslu. To může podle něj souviset s hlubokým propadem spotřeby domácností.
Komora dlouhodobě upozorňuje na to, že česká ekonomika generuje nízkou přidanou hodnotu. V mezinárodním srovnání je vytvořená přidaná hodnota jedna z nejnižších v EU, Česku patří 24. příčka z 27 států. Pro přesun k produkci s vyšší přidanou hodnotou bude podle expertů důležitá investiční a inovační činnost ze strany státu i soukromého sektoru. Vedle strategických investic do energetické, dopravní, datové a další infrastruktury zásadní roli přitom podle nich sehrají investice do vědy, výzkumu a vzdělávání.
V ukazateli firemních investic do výzkumu Česko výrazně předstihují sousední Německo a Rakousko. Ačkoliv v roce 2021 dosáhly výdaje českých firem na výzkum a vývoj v poměru k HDP nejvyšší úrovně, a to 1,25 procenta HDP, přesto se jejich hodnota stále nachází pod průměrem EU, který činí bezmála 1,5 procenta HDP, připomněla komora.
fd ptd
Na hlavní trh londýnské burzy vstoupila česká firma Mineral Ventures Invest
Londýn/Praha 3. listopadu (ČTK) - Na hlavní trh Londýnské burzy cenných papírů (LSE) vstoupila formou zpětného převzetí (RTO) česká firma Mineral Ventures Invest (MVI), která spadá do holdingu tuzemské akciové společnosti Zlato. MVI se stala většinovým vlastníkem irské důlní a těžební společnosti IMC Exploration Group (IMC), která se jako jedna z více než 2000 akciových titulů obchoduje v Londýně. MVI o tom informovala ČTK. V Londýně se tak nyní obchodují čtyři české firmy.
Po třech letech tak byla dokončena transakce, která je podle britského a irského práva definována jako zpětné převzetí. "Irská IMC koupila od české MVI zlatý důl Karaberd v Arménii a zaplatila za to svými vlastními akciemi, které nově emitovala,“ uvedl jednatel MVI David Marášek. Jde podle něj o první úspěšné zpětné převzetí, kterého česká společnost docílila na hlavním trhu londýnské burzy.
"Transakce byla několikrát zpožděna kvůli pandemii covidu-19, nicméně jak se ukázalo na samotném trhu, ideální načasování bylo právě teď," řekl ČTK analytik XTB Štěpán Hájek. Cena zlata se totiž nachází zhruba 100 dolarů od historických maxim a v prostředí rostoucí averze k riziku převážně kvůli geopolitice je podle něj poptávka po akciích nadprůměrná.
Irská IMC se od roku 2011 zabývá průzkumem a těžbou drahých kovů a minerálů. Disponuje licencemi ke dvěma nalezištím zlata - a dalších drahých kovů - v jihovýchodním Irsku a získala zlatý důl Karaberd na severu Arménie, kde se čtvrtým rokem těží zlato. V případě Irska jde o důl Avoca a North Wexford Gold River.
Koncem letošního září transakci zpětného převzetí schválil britský regulátor a následně na začátku října vedení irské IMC informovalo o schválení a zveřejnění prospektu převzetí zlatého dolu Karaberd v Arménii. "V minulém týdnu se ještě uskutečnila valná hromada společnosti IMC, aby transakci formálně potvrdila,“ doplnil Marášek.
Důl Karaberd byl až dosud ve vlastnictví arménské společnosti Assat, kterou stoprocentně vlastní tuzemská společnost MVI v holdingu akciové společnosti Zlato. Ta patří k předním prodejcům investičního zlata v České republice. Assat má v Arménii licenci ještě k dalšímu nalezišti zlata.
Podle geologické expertizy společnosti CSA Global důl Karaberd čítá v zásobách 6,92 tuny zlata. Tuna rudy z tohoto dolu přitom obsahuje v průměru 5,4 gramu zlata.
fd spr
