Britská centrální banka úroky nezměnila, s jejich brzkým snižováním nepočítá
Londýn 2. listopadu (ČTK) - Britská centrální banka dnes podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu na 5,25 procenta, což je nejvyšší úroveň za 15 let. Oznámila to v tiskové zprávě. Zároveň signalizovala, že se snižováním úrokových sazeb v nejbližší době nepočítá, a to navzdory slabým vyhlídkám britské ekonomiky. Banka se prostřednictvím vysokých úroků snaží dostat pod kontrolu inflaci.
Britský statistický úřad minulý měsíc oznámil, že spotřebitelské ceny v Británii se v září meziročně zvýšily o 6,7 procenta, což bylo stejným tempem jako v srpnu. Inflace tak zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem centrální banky. Loni v říjnu se inflace v Británii vyšplhala až na 11,1 procenta, což byla nejvyšší úroveň za 41 let.
"Nejnovější prognózy naznačují, že restriktivní měnová politika bude pravděpodobně odůvodněná po delší dobu, aby se zajistil udržitelný návrat inflace k dvouprocentnímu cíli," uvedla centrální banka v dnešní zprávě. "Pokud by se objevily důkazy trvalejších inflačních tlaků, bylo by zapotřebí další zpřísnění měnové politiky," dodala.
Britská centrální banka už minulý měsíc přerušila zvyšování úroků, které zahájila v prosinci 2021. Investoři se podle agentury Reuters domnívají, že nynější období zvyšování úroků již definitivně skončilo, protože britské ekonomice hrozí recese. Zvyšování nákladů na úvěry obvykle pomáhá snížit inflaci, zároveň má však negativní dopad na hospodářský růst.
"Budeme držet úrokové sazby na dostatečně vysoké úrovni po dostatečně dlouhou dobu, abychom zajistili, že dostaneme inflaci zpět k dvouprocentnímu cíli," uvedl šéf centrální banky Andrew Bailey. Dodal, že na úvahy o snižování úroků je nyní "příliš brzy".
Centrální banka předpokládá, že inflace v říjnu sestoupila pod pět procent, a to díky poklesu cen energie. Varovala však, že ceny ropy a plynu by se mohly opět začít zvyšovat v souvislosti s ozbrojeným konfliktem mezi palestinským hnutím Hamás a Izraelem. "Vytváří to nejistotu. Myslím, že to přináší riziko vyšších cen energie," uvedl Bailey. "Zatím se to neděje, což je zjevně povzbudivé, ale riziko přetrvává," dodal.
Centrální banka nyní předpokládá, že inflace se na cílovou dvouprocentní úroveň vrátí do konce roku 2025. V předchozí prognóze přitom návrat na cílovou úroveň očekávala do druhého čtvrtletí 2025.
Úrokové sazby ve středu ponechala beze změny rovněž americká centrální banka (Fed). "Z mého pohledu je cyklus zpřísňování měnové politiky v podstatě u konce. Když se podíváte globálně, uvidíte, že některé centrální banky již začaly měnovou politiku uvolňovat," uvedl analytik Dario Perkins ze společnosti TS Lombard.
pmh spr jd
ČNB nechala úrokovou sazbu na sedmi procentech, koruna výrazně posílila
Praha 2. listopadu (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) i na dnešním zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Část trhu přitom očekávala, že centrální banka dnes zahájí snižování sazeb vzhledem k nízké meziměsíční inflaci a útlumu ekonomiky. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla ale při rozhodování převážily obavy z proinflačních rizik a z možného zakotvení vyšších inflačních očekávání v ekonomice. Koruna v reakci na rozhodnutí ČNB zpevnila o 19 haléřů na 24,49 CZK/EUR, končí nejsilnější za víc než tři týdny.
ČNB v prognóze také zhoršila výhled české ekonomiky. V letošním roce podle ní hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,4 procenta, příští rok vzroste o 1,2 procenta. V srpnové prognóze přitom ČNB čekala letos růst 0,1 procenta a příští rok 2,3 procenta. Výraznější hospodářské oživení očekává ČNB až v roce 2025, kdy by ekonomika měla růst o 2,8 procenta.
Makroekonomická prognóza ČNB doporučovala, aby centrální banka začala snižovat sazby ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Pro snížení sazeb o čtvrt procentního bodu hlasovali dva ze sedmi členů bankovní rady. Rada měla k dispozici i alternativní scénáře budoucího vývoje, podle nich by případné makroekonomické náklady delšího ponechání sazeb na současné úrovni byly nízké. Michl zdůraznil, že primárním cílem pro ČNB je zajištění poklesu inflace.
Podle analytiků bylo hlavním důvodem pro ponechání sazeb riziko dalšího vývoje inflace. "Základní tezí, která se prolínala tiskovou konferencí s guvernérem Michlem, bylo jednat opatrně a hlavně nic neuspěchat. Michl několikrát zdůraznil řadu proinflačních rizik, která zůstávají víceméně stále shodná a točí se především kolem hrozby ztráty ukotvenosti inflačních očekávání, lednového přecenění zboží a služeb, rychlejšího růstu mezd a samozřejmě i kolem expanzivní fiskální politiky," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Pro nadcházející jednání bankovní rady o sazbách, které se uskuteční 21. prosince, jsou podle Michla otevřené obě možnosti, tedy snížení sazeb i jejich stabilita. Členové rady se budou rozhodovat podle aktuálních makroekonomických dat a případného naplňování proinflačních rizik, řekl. Zdůraznil také, že začátek snižování sazeb bude pozvolný. Sazby budou výš, než by doporučoval zkladní scénář prognózy ČNB.
Pro letošní rok ČNB mírně zlepšila odhad průměrné inflace, která by měla dosáhnout 10,8 procenta. V srpnové predikci centrální banka očekávala 11 procent. Pro příští rok ale centrální banka očekávání inflace zvýšila o půl procentního bodu na 2,6 procenta. Do tolerančního pásma kolem dvouprocentního inflačního cíle ČNB, tedy pod hranici tří procent, by se meziroční inflace podle prognózy měla dostat v prvním čtvrtletí příštího roku. K cíli by inflace měla klesnout ve třetím čtvrtletí.
str rot
