Největší ruská banka Sberbank měla ve třetím čtvrtletí opět rekordní zisk
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Moskva 2. listopadu 2023 (ČTK) - Největší ruská banka Sberbank vykázala ve třetím čtvrtletí opět rekordní zisk, činil 411,4 miliardy rublů (102 miliard Kč). Těžila z růstu úrokových výnosů a zvýšila objem provozních aktiv. Společnost, která se zotavuje z loňského poklesu zisku způsobeného západními sankcemi za ruskou invazi na Ukrajinu, to dnes uvedla ve své výsledkové zprávě. Sberbank měla rekordní zisk už ve druhém čtvrtletí, kdy činil 380,3 miliardy rublů.
Banka v loňském roce zaznamenala téměř 80procentní pokles zisku. Rozsáhlé sankce, které Západ zavedl proti Rusku za to, že vyslalo svá vojska na Ukrajinu, se zaměřily na finanční sektor. Bankám zablokovaly přístup ke globálním platebním systémům a omezily velkou část jejich zahraničních aktivit.
Podle generálního ředitele Germana Grefa dobré výsledky za uplynulých devět měsíců a dobrý začátek čtvrtého čtvrtletí umožňují zvýšit prognózu návratnosti kapitálu Sberbank na letošní rok na více než 24 procent. Čistý úrokový výnos se ve třetím čtvrtletí zvýšil na 667,9 miliardy rublů, zejména proto, že se zlepšily marže a banka zvýšila objem provozních aktiv.
Srovnání s jinými částmi roku Sberbank neposkytla. Ruská centrální banka totiž loni nařídila komerčním bankám omezit zveřejňování informací v souvislosti s vysláním ruských vojsk na Ukrajinu.
Čistá úroková marže Sberbank se ve čtvrtletí zvýšila na šest procent, zejména díky vyšším úrokovým sazbám. Centrální banka od července zvýšila základní úrokovou sazbu o 7,5 procentního bodu, naposledy koncem října na 15 procent.
Ruské banky se podle agentury Reuters ukazují jako odolné a vykazují vyšší výnosy, jak se normalizují jejich náklady na riziko. Přetahují se o obchody se státem, zejména díky rostoucímu rozpočtu na obranu, a bojují o velké firemní účty v zemi.
vjn spr - sdílejte článek
Následuje: AP: Válka přivedla do krize zemědělské srdce Izraele
Aškelon (Izrael) 2. listopadu (ČTK/AP) - Vojáci, kteří střeží farmu Aviho Chiviviana, kde pěstuje zeleninu v bio kvalitě, musí pročesat každou část pole, než ho na ně pustí. Na práci má šest hodin. Na farmách na jihu Izraele je doba sázení brambor. Jde o region nedaleko Pásma Gazy, o kterém izraelské ministerstvo zemědělství mluví jako o zeleninové zásobárně země, protože odtamtud pochází nejméně třetina zeleniny vyprodukované v Izraeli. Chivivian, který je po útocích Hamásu ze 7. října jedním z posledních zemědělců, kteří v oblasti zůstali, se neřídí ročními obdobími, ale režimem armády, píše agentura AP. "Pokud teď brambory nezasadíme, na jaře žádné nebudou," říká Chivivian, který bydlí ve vesničce Jated. "Pokud to vzdáme, budeme mít v Izraeli potravinovou krizi," upozorňuje. Válka Izraele proti militantnímu palestinskému hnutí Hamás přivedla nejlepší izraelské zemědělské oblasti rozkládající se okolo Pásma Gazy a na severu u hranic s Libanonem a Sýrií do krize. Armáda zakázala jakoukoliv zemědělskou činnost v oblasti čtyři kilometry od hraničního plotu a důkladně sleduje farmáře, jejichž pozemky leží hned u zakázané zóny. Na severu byly kvůli raketovým útokům militantního šíitského hnutí Hizballáh evakuovány celé vesnice. Kvůli tomu, že zahraniční dělníci prchají a zemědělská města se vyprázdnila, začal Izrael dovážet více zeleniny. Ti zemědělci, kteří zůstali, si dělají starosti o budoucnost izraelského zemědělství. Chivivian ve dnech po útocích ze 7. října přišel o celou úrodu. Nebyl schopen se o své pozemky starat, protože obec pustošili ozbrojenci z Hamásu. Všechny jeho plodiny - rajčata, okurky a sladké brambory - leží na zemi a musí je vytrhat, než bude moci půdu obdělat a začít znovu. Velká část listové zeleniny, rajčat, okurek a paprik pochází z této oblasti, říká generální sekretář Zemědělského svazu Uri Dorman. Z farem na severu Izraele pochází podle ministerstva zemědělství 40 procent subtropického ovoce a 70 procent vajec. Před válkou se většina potravin, které Izraelci konzumují, pěstovala v jejich zemi. Vzrůstající závislost na importu ohrožuje místní farmy, jejichž zboží dříve končilo na pultech obchodů. Minulý týden v přístavu v Haifě přistála loď s tureckými rajčaty. Dorman odhaduje, že izraelské zemědělství se dokáže vzpamatovat během dvou, tří let. Nicméně podotýká, že nárůst dovozu může vyvolat obavy a dojem, že "nedostatky jsou větší, než tomu ve skutečnosti je". "Pokud se lidi tímto nechají ovlivnit a začne se dovážet více zboží, budeme svědky pomalé smrti izraelského zemědělství," říká. (pokračování...)
Aškelon (Izrael) 2. listopadu (ČTK/AP) - Vojáci, kteří střeží farmu Aviho Chiviviana, kde pěstuje zeleninu v bio kvalitě, musí pročesat každou část pole, než ho na ně pustí. Na práci má šest hodin. Na farmách na jihu Izraele je doba sázení brambor. Jde o region nedaleko Pásma Gazy, o kterém izraelské ministerstvo zemědělství mluví jako o zeleninové zásobárně země, protože odtamtud pochází nejméně třetina zeleniny vyprodukované v Izraeli. Chivivian, který je po útocích Hamásu ze 7. října jedním z posledních zemědělců, kteří v oblasti zůstali, se neřídí ročními obdobími, ale režimem armády, píše agentura AP. "Pokud teď brambory nezasadíme, na jaře žádné nebudou," říká Chivivian, který bydlí ve vesničce Jated. "Pokud to vzdáme, budeme mít v Izraeli potravinovou krizi," upozorňuje. Válka Izraele proti militantnímu palestinskému hnutí Hamás přivedla nejlepší izraelské zemědělské oblasti rozkládající se okolo Pásma Gazy a na severu u hranic s Libanonem a Sýrií do krize. Armáda zakázala jakoukoliv zemědělskou činnost v oblasti čtyři kilometry od hraničního plotu a důkladně sleduje farmáře, jejichž pozemky leží hned u zakázané zóny. Na severu byly kvůli raketovým útokům militantního šíitského hnutí Hizballáh evakuovány celé vesnice. Kvůli tomu, že zahraniční dělníci prchají a zemědělská města se vyprázdnila, začal Izrael dovážet více zeleniny. Ti zemědělci, kteří zůstali, si dělají starosti o budoucnost izraelského zemědělství. Chivivian ve dnech po útocích ze 7. října přišel o celou úrodu. Nebyl schopen se o své pozemky starat, protože obec pustošili ozbrojenci z Hamásu. Všechny jeho plodiny - rajčata, okurky a sladké brambory - leží na zemi a musí je vytrhat, než bude moci půdu obdělat a začít znovu. Velká část listové zeleniny, rajčat, okurek a paprik pochází z této oblasti, říká generální sekretář Zemědělského svazu Uri Dorman. Z farem na severu Izraele pochází podle ministerstva zemědělství 40 procent subtropického ovoce a 70 procent vajec. Před válkou se většina potravin, které Izraelci konzumují, pěstovala v jejich zemi. Vzrůstající závislost na importu ohrožuje místní farmy, jejichž zboží dříve končilo na pultech obchodů. Minulý týden v přístavu v Haifě přistála loď s tureckými rajčaty. Dorman odhaduje, že izraelské zemědělství se dokáže vzpamatovat během dvou, tří let. Nicméně podotýká, že nárůst dovozu může vyvolat obavy a dojem, že "nedostatky jsou větší, než tomu ve skutečnosti je". "Pokud se lidi tímto nechají ovlivnit a začne se dovážet více zboží, budeme svědky pomalé smrti izraelského zemědělství," říká. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Největší ruská banka Sberbank měla ve třetím čtvrtletí opět rekordní zisk' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Firmy (efm). ID zprávy: T2023110203267|507706. Vydána 02.11.2023 11:33:06. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Největší ruská banka Sberbank měla ve třetím čtvrtletí opět rekordní zisk' je zařazena do kategorií Finance (fin) - Firmy (efm). ID zprávy: T2023110203267|507706. Vydána 02.11.2023 11:33:06. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
