Průzkum: Investuje 17 pct Češek a 25 pct Čechů, výše investic mužů je vyšší
Praha 1. listopadu (ČTK) - Každá šestá žena v Česku investuje, mezi muži je to každý čtvrtý. Motivaci k investování mají podobnou, je to zejména snaha zajistit se na stáří a ochránit peníze před inflací. České investorky ale častěji vybírají konzervativnější investice a liší se i jejich výše investic. Zatímco ženy nejčastěji investují do 20.000 korun ročně, muži v průměru o 30.000 korun více. Vyplynulo to z říjnového průzkumu, který pro investiční společnost Amundi uskutečnila mezi 1000 lidí starších 18 let agentura STEM/MARK. Zástupci firmy o tom informovali v tiskové zprávě.
"Průzkum nám potvrdil, že zájem o investování mezi ženami kontinuálně roste a již dávno se nejedná o ryze mužskou disciplínu. Podle výsledků se za posledních pět let podíl investorek do 44 let dokonce zvýšil o deset procent," uvedla Markéta Jelínková z Amundi. Obecně se zajímá o investování 47 procent Češek, což je v porovnání s mužskou populací o sedm procent méně. Podle Jelínkové si ženy začínají uvědomovat důležitost úspor a potřebu se o ně starat tak, aby se neznehodnocovaly nebo aby jejich hodnota postupně rostla.
Podle průzkumu ženy dávají přednost méně rizikovým investicím, tedy především podílovým fondům. Naopak méně investují do akcií, komodit, dluhopisů či kryptoměn. Téměř tři pětiny českých investorek pak svěřují své investice bankovním odborníkům, dvě pětiny investičním společnostem. Muži ve větší míře využívají aplikace.
S ohledem na typ investice ženy podle Jelínkové nejčastěji vybírají ty konzervativnější s nižším rizikem, což souvisí s jejich nižšími příjmy a úsporami. "Průzkum odhalil, že úspory žen jsou o 85.000 Kč menší než u mužů, přičemž 45 procent žen dokáže měsíčně uspořit maximálně do 5000 korun a 30 procent dokonce nedisponuje žádnými úsporami. Ženy proto preferují likvidní aktiva, aby měly rezervu a jistotu rychlého přístupu k hotovosti pro případ potřeby," uvedla Jelínková.
Právě nedostatek peněz je podle ní jedním z hlavních důvodů, proč více než polovina žen neinvestuje. Dalším důvodem, proč investorky zaostávají za investory, je úroveň jejich sebevědomí. V průzkumu jen devět procent žen označilo své investiční znalosti za dostačují, 47 procent za průměrné a 44 procent za podprůměrné. Naopak mezi muži pokládá své investiční znalosti za dostatečné 30 procent dotázaných.
"Sebedůvěra je v investování velmi důležitá a ta ženám často chybí, a to je velká škoda. Ženy to ale dokáží dohnat tím, že investují pravidelně, dlouhodobě, jsou rozvážné a kladou důraz na bezpečná a stabilní portfolia. Ve výsledku mohou být stejně úspěšné jako muži, kteří se naopak velmi často snaží porážet trh, a to může být kontraproduktivní," dodala Jelínková.
ktp rdo
Ruská centrální banka zvýšila úroky výrazněji, než se očekávalo
Moskva 27. října (ČTK) - Ruská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dva procentní body na 15 procent. Pokračujícím zpřísňováním měnové politiky reaguje na slabý kurz domácí měny a vzestup inflačních tlaků. Většina analytiků v anketě agentury Reuters předpovídala, že banka základní sazbu zvýší pouze o jeden procentní bod. Banka dnes rovněž zlepšila odhad letošního růstu ruské ekonomiky.
Ruský rubl se po zprávě o překvapivě výrazném zvýšení úroků vyšplhal až na šestitýdenní maximum vůči dolaru, později však o část zisků přišel. Dolar vůči rublu sestoupil až na zhruba 92,5 RUB/USD, nejníže od 12. září. Krátce po 16:00 SELČ se nicméně pohyboval v blízkosti 93,6 RUB/USD, oproti čtvrtku tak ztrácel pouze 0,4 procenta, napsala agentura Reuters.
Centrální banka zahájila nynější cyklus zpřísňování měnové politiky v červenci, základní sazba se od té doby už zdvojnásobila. "Inflační tlaky se výrazně zvýšily a dostaly se na úrovně přesahující očekávání ruské centrální banky," uvedla ruská měnová autorita v dnešní tiskové zprávě. Dodala, že kapacity pro rozšiřování produkce zboží a poskytování služeb čím dál více zaostávají za domácí poptávkou.
Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová uvedla, že při dnešním rozhodování o nastavení úrokových sazeb hrál významnou roli rovněž vývoj ruského rozpočtu. Rozpočtové výdaje nyní rostou, protože vláda vynakládá velké částky na výrobu zbraní a financování války na Ukrajině. "Aktualizované parametry rozpočtové politiky předpokládají, že pokles rozpočtových stimulů bude v příštích letech pomalejší, než se předpokládalo," uvedla centrální banka.
Nabiullinová signalizovala, že banka by mohla úrokové sazby dál zvyšovat. "Budeme to připraveni učinit znovu, pokud neuvidíme známky udržitelného zpomalení inflace," uvedla. Další zasedání banky se bude konat v polovině prosince.
Centrální banka dnes předpověděla, že inflace letos dosáhne 7,0 až 7,5 procenta. V předchozí prognóze celoroční inflaci odhadovala na 6,0 až 7,0 procenta.
Banka nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v letošním roce zvýší o 2,2 až 2,7 procenta, zatímco minulý měsíc letošní hospodářský růst odhadovala na 1,5 až 2,5 procenta. "Data za třetí čtvrtletí naznačují, že ekonomika roste rychleji, než centrální banka očekávala," uvedla. "To zvyšuje inflační tlaky," dodala. V příštím roce nicméně nadále očekává zpomalení hospodářského růstu na 0,5 až 1,5 procenta.
Po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem loňského února centrální banka zvýšila základní sazbu na 20 procent, aby podpořila kurz rublu a omezila inflační tlaky. Později však základní úrok postupně snížila až na 7,5 procenta.
pmh ank
