Studie: V září v Česku přibylo 869 firem, druhý nejnižší počet za letošní rok
Praha 12. října (ČTK) - V září v Česku přibylo 869 společností, což je po červenci druhý nejnižší počet za letošní rok. Založeno bylo 2092 firem a zaniklo jich 1223. Po červenci, kdy bylo firem založeno 1721, je září měsícem s druhým nejnižším počtem založených firem v tomto roce. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou provedla společnost CRIF - Czech Credit Bureau.
"Letošní rok je zatím proti těm předchozím slabší, pokud jde o rozvoj firemního podnikání. Zatímco loni za první tři čtvrtletí v Česku přibylo 10.756 firem, letos už to bylo jen 9499. Méně firem přibylo naposledy v covidovém roce 2020," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
Ke konci třetího čtvrtletí vzniklo v Česku 21.278 firem, srovnatelně s loňskem. Nižší čistý přírůstek je tak dán tím, že více firem zaniklo, a to konkrétně 11.779, o 1400 více než loni. Počet společností tudíž roste, ale tempo jejich růstu po roce 2021 zpomaluje.
Nejvíce společností od začátku roku vzniklo v Praze (10.365), v Jihomoravském kraji (2723) a v Moravskoslezském kraji (1562). Nejvíce se meziročně zvýšil počet nových firem na Plzeňsku (o osm procent), Zlínsku (o šest procent) a v Jihomoravském kraji (o pět procent). Méně firem než loni vzniklo ve Středočeském a Pardubickém kraji (shodně o osm procent).
Nejvíce firem zaniklo také v Praze (6178), v Jihomoravském kraji (1179) a v Moravskoslezském kraji (926). Počet zaniklých firem se proti loňsku výrazně zvýšil na Karlovarsku, a to o 61 procent, v Plzeňském kraji (o 50 procent) a v Libereckém kraji (o 49 procent). Naopak o 26 procent méně firem zaniklo v Ústeckém kraji, který byl jediným krajem, kde se počet zaniklých firem oproti loňsku snížil.
Krajem, kde firmy nejčastěji soustřeďují své podnikání, je Praha. Zhruba polovina firem vzniká právě v hlavním městě, přičemž tento podíl se během let zásadně nemění. Vývoj lze ale pozorovat u zániků firem. Zatímco před deseti lety v metropoli končilo svou činnost průměrně 33 procent ze všech zaniklých firem, v letošním roce už se Praha podílí 52 procenty. Praha tak postupně ztrácí svou vedoucí roli, počet firem zde sice i nadále roste, ale v posledních letech pomalejším tempem, než je průměr za všechny kraje.
Nejvyšší dynamiku růstu vykazuje odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla, kde připadá 43 vzniklých firem na deset zaniklých, dále pak odvětví zdravotní a sociální péče s 40 novými firmami na deset zaniklých. Úbytek firem vykazují odvětví těžby a dobývání (sedm nových na deset zaniklých firem) a peněžnictví a pojišťovnictví s devíti novými firmami na deset zaniklých.
Nejvíce společností vzniklo v prvních devíti měsících roku v obchodu (3260), v nakládání s nemovitostmi (2623) a ve zpracovatelském průmyslu (2519). Nejvíce firem letos od začátku roku zaniklo v odvětví obchodu (3782), nakládání s nemovitostmi (2325) a profesních vědeckých a technických činnostech (1546).
fd rdo
Crowdfundingovým platformám zbývá poslední měsíc pro získání licence od ČNB
Praha 11. října (ČTK) - Poslední měsíc zbývá platformám, které nabízejí investiční crowdfunding, k získání licence od České národní banky (ČNB). Pokud se jim to nepodaří, nebudou smět od 10. listopadu zveřejňovat nové nabídky skupinového financování firem a jejich produktů a budou muset rovněž ukončit existující nabídky. V tiskové zprávě na to dnes upozornil řídící partner advokátní kanceláře PwC Legal Petr Kincl. ČNB upozorňuje, že licenční řízení trvá standardně tři měsíce, za jistých okolností může být prodlouženo.
"Crowdfundingové platformy budou nově muset splňovat podobná pravidla jako například investiční zprostředkovatelé nebo obchodníci s cennými papíry," uvedl Kincl. Nová regulace, kterou Parlament schválil loni na základě evropského nařízení, je podle Kincla především ochranou klientů před nekalými praktikami a zajištěním dostatečného přístupu k informacím. "V České republice dosud existovaly jen dílčí regulace, nově se budou všechny crowdfundingové platformy řídit jednotnými pravidly a budou pod dohledem centrální banky," dodal Kincl.
ČNB zdůraznila, že do 10. listopadu musí crowdfundingové platformy povolení získat, aby mohly pokračovat v činnosti, nestačí o něj pouze požádat. "Lhůta pro udělení povolení ze strany ČNB činí tři měsíce, ale počíná běžet až od doručení úplné žádosti, a navíc může být tato lhůta v průběhu licenčního řízení přerušena, dojde-li k předložení aktualizovaných informací. V praxi tak může délka povolovacího řízení lhůtu tří měsíců překračovat, a to i výrazně," konstatovala centrální banka.
Platformy, které licenci ve stanovené lhůtě nezískají, budou moct pouze spravovat smlouvy, které se týkají už ukončených nabídek skupinového financování. Pokud budou bez licence poskytovat nové nabídky, bude to považováno za neoprávněný výkon činnosti, který může ČNB postihnout podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu.
Na základě nové regulace budou muset internetové platformy umožňující drobným investorům složit se na nákup dluhopisů, akcií, majetkových podílů či jiných obdobných aktiv zajišťujících firmám kapitál nově poskytovat více informací centrální bance i investorům. Povinnému zveřejnění bude podléhat například míra selhání i další předem definované údaje o jednotlivých projektech.
Generální ředitel crowdfundingové platformy Fingood Vít Endler ve vyjádření pro ČTK uvedl, že neočekává od nové regulace žádné komplikace. Platforma podle něj už podle nových pravidel funguje a o licenci ČNB zažádala. "Nová regulace nebude znamenat žádné dodatečné požadavky na zajištění nebo změny pravidel při stanovování úrokové sazby nebo splatnosti investice," uvedl.
Endler naopak předpokládá, že nová regulace sjednocující evropská pravidla umožní crowdfundingovým platformám rozšíření působnosti do dalších zemí. "Licence nám umožní působit po celé Evropské unii. Budeme moci nabízet investorům ještě bohatší nabídku investic, a naopak evropští investoři budou moci podpořit vybrané české projekty," uvedl.
str rot
