Česmad: Ubývá zakázek pro kamionové dopravce, může to být předzvěst krize
Praha 4. září (ČTK) - Kamionovým dopravcům letos ubývá zakázek, podle sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia to může být předzvěst poklesu celé ekonomiky. Velké výpadky jsou podle sdružení v převozech spotřebního zboží, potravin a stavebních materiálů. Sdružení to uvedlo na dotaz ČTK. Za rok 2022 nákladní automobily v ČR převezly podle dat ministerstva dopravy 473 milionů tun nákladu, což bylo meziročně o zhruba 27 milionů tun méně. Nejvíc ubylo vnitrostátní přepravy. Úbytek pokračoval i v prvním čtvrtletí letošního roku.
Nákladní auta loni vnitrostátně přepravila 421 milionů tun, což je asi o 29 milionů tun méně než předchozí rok. V prvním čtvrtletí letošního roku nákladní automobily převezly podle ministerstva 95,2 milionu tun nákladu, meziročně o 13 procent méně.
"Doprava je jedním z prvních indikátorů trendů v ekonomice. Před poklesem klesají objednávky, výrobci a obchodníci se nezásobují, a tak dále. Naopak před růstem se ekonomika na něj musí připravit, dopravit materiál, pak dodat zboží a pak se teprve čísla z výroby a prodeje projeví v HDP," řekl generální tajemník Česmad Vojtěch Hromíř.
Uvedl, že Česmad sbírá data od svých členů a sestavuje vlastní indikátor silniční dopravy, takzvaný barometr nákladní dopravy. "Bohužel přesně popisuje, že první poklesy zaznamenali dopravci už na konci 2022, byť jim ještě nezničily výsledky celého roku," řekl Hromíř. Za letošní první pololetí jsou ale podle něj zakázky v některých odvětvích asi o 15 až 20 procent nižší. Dodal, že výpadky jsou třeba ve stavebních materiálech, kde se zřejmě projevuje omezení bytové výstavby, zatímco v automotive tolik ne.
"Letošní první čtvrtletí u vnitrostátní dopravy potvrzuje poklesy z konce loňského roku a menší výkony už jsou i u mezinárodní dopravy, například v exportu zboží," uvedl Hromíř. Přepravní výkon v exportu za první tři měsíce letos klesl proti loňsku o zhruba deset procent.
Podle Česmadu v posledních měsících kvůli špatné situaci na trhu některé menší firmy končí s podnikáním. Podle sdružení to souvisí právě se sníženou poptávkou a tlakem na ceny. "A kombinuje se to zřejmě i s faktem, že jsme 33 let po začátku svobodného podnikání a mnoho majitelů nemá komu firmu předat či kvůli vyššímu věku ukončuje svou činnost," uvedl Hromíř. Noví dopravci se podle něj do oboru nehrnou. Dodal, že Česmad pozoruje mírný trend, kdy posilují střední a větší firmy, které za covidu-19 omezovaly své vozové parky.
Na fungování silniční nákladní dopravy má podle Hromíře velký vliv také rostoucí cena nafty. Od začátku srpna podle údajů společnosti CCS zdražila o přibližně čtyři koruny. "Skoková změna ceny je komplikací. A nepříjemné je, že to přichází v době poklesu zakázek, což vyvolává tlak na cenu. Také jsme se dostali na ceny nafty vyšší o 3,50 Kč za litr než mají Poláci, kteří mají v oboru největší sílu. Naopak silná koruna drží zatím naši cenu nafty pod úrovní ostatních nejbližších sousedů," dodal Hromíř.
vid ptd
OSN: Škody vyvolané šířením invazních druhů činí ročně cca 423 mld. USD
Londýn 4. září (ČTK) - Ekonomické škody, které každoročně po celém světě způsobí šíření invazních druhů, činí kolem 423 miliard dolarů (9,4 bilionu Kč). Vyplývá to z dnes zveřejněného výzkumu mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Výše hospodářské škody se od roku 1970 podle vědců každé desetiletí zečtyřnásobila. Nepůvodní druhy dále podle panelu OSN ohrožují přírodu, potravinovou bezpečnost i lidské zdraví.
Invazní druhy jsou rostliny nebo živočichové, k jejichž šíření mnohdy přispívá činnost člověka. V novém prostředí mají škodlivé účinky od vytlačování původních volně žijících živočichů přes poškozování infrastruktury až po ohrožování lidského zdraví a živobytí.
Tým 86 výzkumníků ze 49 zemí po čtyři roky vyhodnocoval globální dopady šíření přibližně 3500 invazních druhů. Příkladem mohou být rybářské revíry zahlcené vodní rostlinou tokozelka nadmutá, potrubí elektráren ucpané mlžem slávička mnohotvárná, krysy požírající vejce zpěvných ptáků anebo elektrické vedení stržené stromovým hadem bojga hnědá.
Panel mimo jiné uvádí, že tyto nepůvodní druhy hrají klíčovou roli v 60 procentech zaznamenaných případů vymírání rostlin a živočichů. "Víme také, že tento problém se bude výrazně zhoršovat," konstatovala spolupředsedkyně IPBES, ekoložka Helen Royová. Očekává se, že expanzi invazních druhů bude umocňovat růst průměrných teplot v důsledku klimatických změn.
Dopady šíření invazních druhů se často projevují pomalu, ale mohou být katastrofální. Příčinou smrtících požárů na Havaji minulý měsíc byly například podle vědců hořlavé invazní trávy, které člověk přivezl z Afriky jako pastvu pro dobytek. Invazní druhy komárů mohou šířit nemoci, jako je horečka dengue, malárie, virus zika či západonilská horečka.
"Invazní druhy ovlivňují nejen přírodu, ale i lidi, a způsobují strašné ztráty na životech," uvedl Anibal Pauchard z chilského Institutu ekologie a biodiverzity, který se podílel na vedení výzkumu.
Přibližně tři čtvrtiny nepříznivých dopadů invazních druhů se vyskytují na souši, zejména v lesích, lesních porostech a zemědělských oblastech. Třebaže mohou mít invazní druhy mnoho podob od mikrobů přes bezobratlé až po rostliny, největší dopad na životní prostředí mají podle Royové často zvířata, zejména pak predátoři.
Na ostrovech se mnoho druhů vyvinulo bez predátorů, a proto mají jen málo obranných prostředků, konstatoval Pauchard. "Ptáci na Novém Zélandu neměli s krysami žádné zkušenosti, dokud nepřišli lidé a nepřivezli je s sebou. Jejich hnízda jsou na úrovni země," uvedl příklad.
Jakmile se invazní druh usadí, je obtížné se ho zbavit. Některé malé ostrovy zaznamenaly úspěch při likvidaci invazních potkanů a králíků pomocí pastí a otrávených návnad. V případě velkých populací, které se rychle množí, je ale řešení obtížné. Invazní rostliny často nechávají svá semena ležet v půdě několik let.
Nejúčinnější prevencí je podle vědců ochrana před biologickými hrozbami na hranicích a kontrola dovozu. V prosinci loňského roku se světové vlády zavázaly, že do roku 2030 sníží zavlékání a šíření invazních druhů alespoň o 50 procent.
lsk mka
