Průměrná mzda ve 2. druhém čtvrtletí reálně klesla o 3,1 pct, dosáhla 43.193 Kč

Praha 4. září 2023 (ČTK) - Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí meziročně opět reálně klesla, tentokrát o 3,1 procenta, dosáhla 43.193 korun, oznámil dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. V reálném srovnání se podle analytiků mzda vrátila na úroveň roku 2018. Reálně průměrná mzda klesla sedmé čtvrtletí za sebou, doba poklesu je nejdelší v historii ČR. Pokles byl ale ve 2. čtvrtletí nejnižší od posledního čtvrtletí roku 2021, letos se podle analytiků zastaví. Bez zahrnutí inflace, která ve 2. čtvrtletí dosáhla 11,1 procenta, průměrná mzda o 7,7 procenta vzrostla. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Hodnota průměrné mzdy se nachází na podobné úrovni jako v roce 2018, řekl ČTK analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil. V loňském roce Česku podle něj připadl i smutný primát země s nejprudším propadem reálných mezd ze všech zemí OECD. "To vše za situace, kdy nezaměstnanost téměř neexistuje, ekonomika neklesá a ziskové marže v podnikatelském sektoru zůstávají na tuzemské poměry nezvykle vysoko. Na mezikvartální bázi ovšem růst mezd již inflaci převyšuje a Češi tak dále nechudnou, byť v meziročním srovnání se to tak stále jeví," dodal. V důsledku přetrvávající vysoké inflace klesá kupní síla obyvatel od konce roku 2021. Za loňský rok o 8,5 procenta, letos za první polovinu roku o dalších 4,5 procenta, doplnil analytik Banky Creditas Petr Dufek. V letošním druhém pololetí by se měl pokles reálné mzdy zastavit, míní analytik Generali Investments Radomír Jáč. Čeká zhruba meziroční stagnaci nebo i nepatrný meziroční růst reálné mzdy, což by mělo přispět k dalšímu oživení na straně spotřeby domácností v české ekonomice. Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve druhém čtvrtletí proti stejnému období předchozího roku o 7,8 procenta na 36.816 korun, u mužů dosáhl 39.847 korun, u žen byl 33.862 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 19.320 a 70.247 korunami. Nejvyšší průměrná mzda byla ve druhém čtvrtletí v peněžnictví a pojišťovnictví, kde přesáhla 76.500 korun. Na druhém místě byly informační a komunikační činnosti se mzdou kolem 75.500 Kč. Třetí příčku pak s odstupem drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s necelými 63.000 Kč. Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství, dosahují zhruba 25.500 korun. V administrativních a podpůrných činnostech činí asi 30.000 Kč a oddíl ostatní činnosti eviduje mzdu 32.000 Kč. Téměř všechna odvětví zaznamenala u mezd ve druhém čtvrtletí reálný pokles. Jedinou výjimkou byla stejně jako v prvním čtvrtletí energetika, kde nominální nárůst o 13,7 procenta znamenal reálný přírůstek o 2,3 procenta. Ve zpracovatelském průmyslu se pak meziročnímu snížení reálných mezd těsně vyhnula výroba motorových vozidel a výroba elektrických zařízení. Z hlediska jednotlivých krajů rostly nominální mzdy v rozmezí od 6,4 do 8,5 procenta. "Platí tak, že reálná kupní síla se ve všech krajích meziročně propadla," uvedli statistici. Nejnižší nominální nárůst zaznamenala opět Praha, následoval se sedmi procenty Olomoucký kraj a se 7,2 procenta Karlovarský kraj. Nejvyšší nárůst, 8,5 procenta, měl Středočeský kraj, na druhém místě byl Ústecký s 8,3 procenta a Zlínský kraj s 8,2 procenta. Podle absolutní úrovně výdělků nicméně zůstala Praha nejbohatším regionem, průměrná mzda v metropoli byla bezmála 53.000 korun. Na druhém místě se drží Středočeský kraj s průměrnou mzdou kolem 45.500 Kč a na třetím byl Jihomoravský s necelými 42.000 Kč. Naopak Karlovarský kraj je nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní kolem 37.000 Kč, v Moravskoslezském kraji přesáhla průměrná mzda 39.000 Kč. fsl ptd - sdílejte článek