Indický podnik Adani čelí obvinění, že manipuloval s cenou akcií svých firem
Dillí 31. srpna (ČTK) - Indický konglomerát Adani čelí nové kontroverzi. Dnes zveřejněná zpráva investigativní skupiny OCCRP uvádí, že skupina používala fondy k obcházení pravidel, která brání manipulaci s cenami akcií. Konglomerát podle zprávy investoval miliony dolarů do akcií svých vlastních divizí prostřednictvím offshorových struktur. OCCRP zmiňuje dva investory, kteří podle ní jménem skupiny nakupovali a prodávali akcie. Skupina Adani tato tvrzení odmítla a označila je za neopodstatněná. Dotčené fondy vyšetřuje indická komise pro cenné papíry SEBI.
OCCRP jmenovala dva offshorové fondy se sídlem na Mauriciu, a to Emerging India Focus Fund (EIFF) a EM Resurgent Fund (EMRF). Ty jsou hlavními investory v některých společnostech skupiny Adani prostřednictvím investičního fondu se sídlem na Bermudách s názvem Global Opportunities Fund.
Jmenované fondy nakoupily podle investigativní skupiny osm až 14 procent akcií čtyř divizí skupiny, a sice Adani Power, Adani Enterprises, Adani Ports a Adani Energy Solutions. Fondy jmenované ve zprávě jsou už součástí regulačního vyšetřování a veškeré nové skutečnosti budou posouzeny regulačním orgánem, uvedly zdroje agentury Reuters.
Konglomerát Adani působí v Indii a dalších zemích v celé řadě odvětví. Obchoduje s komoditami, provozuje letiště a přístavy, poskytuje veřejné služby a působí v oblasti obnovitelných zdrojů energie. V jejím čele stojí miliardář Gautam Adání, který v aktualizovaném žebříčku miliardářů agentury Blomberg zaujímá s odhadovaným majetkem za 64,1 miliardy dolarů (1,4 bilionu Kč) 20. pozici.
Indický podnikatel má blízko k indickému premiérovi Naréndrovi Módímu a dlouhodobě čelí obviněním opozičních politiků, že těží ze svých politických vazeb. To ovšem Adání odmítá.
Začátkem letošního roku otřásly pověstí i hodnotou konglomerátu závěry analytiků ze společnost Hindenburg Research. Ti tvrdí, že se firmy ze skupiny Adani desítky let podílely na manipulacích s akciemi a na účetních podvodech. Měly podle analytiků i značné dluhy, které celou skupinu stavěly na nejistou finanční základnu. I v tomto případě skupina Adani obvinění odmítla, a nadto je označila za útok na Indii.
Na vyšetřování těchto obvinění ze strany SEBI v současné době dohlíží komise jmenovaná indickým nejvyšším soudem.
Zpráva OCCRP uvádí, že dva investoři léta obchodovali s akciemi Adani Group v hodnotě stovek milionů dolarů. Oba muži podle ní mají úzké vazby na rodinu Adání a byli řediteli a akcionáři společností spojených se skupinou.
Investigativní skupina uvedla, že neexistují žádné důkazy o tom, že by finanční prostředky, které použili na své investice, pocházely od rodiny Adání. Dodala ale, že ze zpráv a dokumentů, které investigativní žurnalisté prošli, "poskytují důkazy", že jejich obchodování s akciemi Adani bylo koordinováno s rodinou.
lsk spr
Analýza: Jen jedno procento Čechů má finanční majetek přes pět milionů korun
Praha 31. srpna (ČTK) - Pouze jedno procento české populace, tedy 100.000 lidí, disponuje finančním majetkem přesahujícím pět milionů korun. Především díky úzké skupince nejbohatších na ně připadá 58 procent veškerého finančního majetku v Česku. V ČR za 30 let její existence dosud nevznikla dostatečně silná vyšší střední třída. Vyplývá to ze studie Boston Consulting Group, kterou dnes společnost zveřejnila.
Více než čtvrtina českého bohatství tak připadá na přibližně stovku lidí s finančním majetkem přes 2,2 miliardy korun. V Česku chybí především skupina lidí s finančním majetkem (hotovost, dluhopisy či akcie) mezi pěti a 100 miliony korun. Zatímco v celosvětovém měřítku tito lidé drží třetinu veškerého kapitálu, v Česku je to 17 procent.
"Když se podíváme na distribuci majetku v ČR, jsme na tom podobně jako většina zemí střední a východní Evropy, přičemž někde je situace ještě o něco polarizovanější. Důvodů je mnoho, ale já za hlavní považuji ten, že střední třída potřebuje na vytvoření několik generací, a to jsme ještě po pádu komunismu nestihli,“ uvedl partner Boston Consulting Group Jiří Švejcar.
Rozdíl je vidět také například ve vztahu k reálným aktivům, především k nemovitostem a drahým kovům. Zatímco ve světě je podíl reálných aktiv a finančního majetku na celkovém bohatství vyrovnaný, v regionu střední a východní Evropy tvoří finanční majetek 38 procent veškerého bohatství. Česko se se 44 procenty nachází na pomezí mezi oběma světy.
"Obecně můžeme říci, že čím chudší je společnost jako celek, tím více lidé preferují akumulaci majetku. Teprve když mají pocit, že jsou dostatečně materiálně zajištění, zejména vlastním bydlením pro sebe a často i pro děti, obrací se jejich pozornost k finančním aktivům,“ upozornil Švejcar.
Když už se Češi podle analýzy pustí do akumulace kapitálu, jsou stále poměrně konzervativní. Téměř polovinu (45 procent) veškerého finančního majetku v Česku tvoří hotovost a úložky na bankovních účtech, dalších 40 procent potom tvoří akcie. Zbytek kapitálu připadá na dluhopisy, životní pojištění a penzijní spoření. Ve světě přitom hotovost tvoří necelou třetinu finančního majetku, naopak na životní pojištění a penzijní spoření připadá čtvrtina kapitálu.
ČR zároveň podle studie BCG v posledních 20 letech postupně ztrácí svoji pozici bohatého státu v rámci regionu střední a východní Evropy. Zatímco před 20 lety připadalo na Česko 17 procent veškerého finančního majetku v regionu a 14 procent reálného majetku, na konci roku 2022 to bylo už pouze devět procent finančního majetku a šest procent reálného majetku.
"V médiích je často prezentovaný růst HDP jednotlivých zemí v regionu, který je u našich sousedů v posledních letech většinou vyšší než v Česku. Naše data přitom ukazují, že se to přirozeně promítá i do bohatství samotných lidí. Tento trend přitom může v dalších letech ještě zrychlit," uzavřel Švejcar.
fd mha
