ČNB: Dluhy českých domácností u bank v červenci přesáhly 2,21 bilionu Kč
Praha 31. srpna (ČTK) - Dluhy českých domácností u bank v červenci přesáhly 2,21 bilionu korun, meziměsíčně stouply o 5,2 miliardy korun. Zadlužení firem vzrostlo o 22,1 miliardy na 1,32 bilionu korun. Také meziročně byly dluhy domácností i firem vyšší, u domácností to bylo zhruba o 104 miliard korun a u firem o 58 miliard korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes na webu zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
Dluhy českých domácností u bank rostou od února 2016. Výjimkou byl loňský duben, kdy se meziměsíčně snížily zhruba o 20 miliard na 2,067 bilionu korun. Podle ČNB ale tehdejší statistiku ovlivnilo odebrání bankovní licence Sberbank CZ. Letošní dubnovou statistiku naopak ovlivnil odkup portfolia úvěrů Sberbank CZ. Poslední dubnový víkend přešli úvěroví klienti Sberbank CZ podle dřívějšího vyjádření insolvenční správkyně banky Jiřiny Lužové do České spořitelny.
Nad bilion korun se zadlužení českých domácností poprvé dostalo v červnu 2010. Úroveň 1,5 bilionu přesáhlo v září 2017 a v říjnu 2021 se dostalo nad dva biliony korun. Téměř čtyři pětiny objemu dluhů domácností u bank představují úvěry na bydlení. V červenci se podle ČNB meziměsíčně zvýšily o 0,2 procenta na 1,719 bilionu korun.
“Letní okurková sezona se poněkud projevila i v tempu celkového zadlužení domácností. To platí především pro úvěry na bydlení, silněji ovlivněné výší úrokových sazeb. Ovšem u spotřebitelských úvěrů vidíme stabilní růst," řekl ČTK finanční analytik poskytovatele půjček Provident Financial Petr Javůrek. Potvrzuje se tak podle něj silná poptávka domácností po financování svých potřeb a nenadálých výdajů. "Aktuálně u zákazníků pozorujeme meziročně vyšší poptávku o pětinu," dodal.
Zadlužení firem dlouhodobě kolísá. Podle původní doby splatnosti mají mezi úvěry poskytnutými nefinančním podnikům nejvýznamnější podíl dlouhodobé úvěry. V červenci jejich objem dosáhl 715 miliard korun, což je 54 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru, uvedla banka.
Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. V červenci byla bankovní statistika v ČR sestavena ze zdrojových dat 45 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank, bez ČNB.
fsl fd rdo
Inflace v eurozóně v srpnu zůstala na 5,3 procenta, čekalo se zmírnění růstu
Brusel 31. srpna (ČTK) - Míra inflace v eurozóně se v srpnu nezměnila a zůstala na 5,3 procenta, uvedl dnes v rychlém odhadu unijní statistický úřad Eurostat. Analytici přitom čekali další zmírnění tempa růstu, a to na 5,1 procenta. Takzvaná jádrová inflace, očištěná o kolísavé ceny energií a potravin, se podle očekávání snížila na 5,3 procenta z červencové hodnoty 5,5 procenta. Nejvyšší inflaci v eurozóně má Slovensko.
Míra inflace nadále zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem, který pro cenovou stabilitu stanovila Evropská centrální banka (ECB). Ta očekává, že na tuto hodnotu se inflace dostane ke konci roku 2025, což ale mají někteří zástupci centrální banky za příliš pozdě.
V rychlém odhadu nejsou data za ty členské země Evropské unie, které nejsou zároveň v eurozóně. Tuto širší statistiku zveřejní Eurostat v září.
Nejvíce se v srpnu zvýšily ceny v kategorii potraviny, alkohol a tabák, kde meziroční růst dosáhl 9,8 procenta. Je to ale zpomalení proti červencovému tempu 10,8 procenta. Druhý nejvýznamnější vliv na inflaci měly v srpnu služby, kde růst zpomalil na 5,5 procenta z červencových 5,6 procenta. Ceny energií se meziročně snížily o 3,3 procenta, a navázaly tak na červencový pokles o 6,1 procenta.
Z dvaceti zemí eurozóny má nejvyšší srpnovou inflaci Slovensko, kde činila 9,6 procenta. Snížila se však z červencové hodnoty 10,2 procenta. Nejnižší inflaci v eurozóně měly v srpnu Belgie a Španělsko, a to 2,4 procenta. Trojici zemí s nejnižší inflací uzavírá Kypr se třemi procenty.
ECB ve snaze bojovat s vysokou inflací od loňska zvyšuje základní úrokové sazby. V červenci základní úrok zvýšila o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu a dostala se na rekordních 3,75 procenta.
V názoru na to, zda ECB zvýší úroky i v září, nebo zda je už měnit nebude, jsou však analytici rozděleni. Trh se přiklání k možnosti, že centrální banka v září zvyšování úroků pozastaví a později v letošním roce je zvýší naposledy. Od poloviny příštího roku analytici většinou počítají se snižováním úroků.
lsk spr
