Výrobci vinylů GZ Media loni stouply tržby na 5,6 mld. Kč, zisk na miliardu
Loděnice (Berounsko) 27. srpna (ČTK) - Společnost GZ Media, která je světovou jedničkou ve výrobě gramofonových desek, loni utržila za prodej zboží, vlastních výrobků a služeb 5,636 miliardy Kč, meziročně o 62 procent více. Hospodářský výsledek po zdanění vzrostl o 54 procent na 1,015 miliardy Kč. Rok 2022 tak byl pro GZ Media nejúspěšnějším rokem v její historii a obdobné velmi dobré výsledky firma očekává i letos, vyplývá z její výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin.
'Hlavní příčinou úspěchu je dramatický nárůst poptávky po vinylových deskách, která jde ruku v ruce s mohutnými investicemi firmy. Samotné investice přitom nejsou zaměřeny jen do pouhého rozšiřování výroby, ale i do modernizace, automatizace a zlepšování pracovního prostředí v našich závodech,' uvedl ve výroční zprávě předseda představenstva Zdeněk Pelc.
Rok 2022 byl podle firmy, zaměstnávající přes 2000 lidí v Čechách a téměř 1000 v zahraničí, v mnoha ohledech extrémní. Doznívající pandemie covidu-19 a válka na Ukrajině měly výrazně negativní dopady na podnikatelskou sféru i celou společnost. Přesto prodej zbytných produktů, jako jsou gramofonové desky a luxusní obaly, dosáhl historicky rekordní hodnoty. Jen během posledních dvou let firma investovala v Česku 1,2 miliardy korun do rozšíření kapacit a další stovky milionů Kč vydala na vybudování výrobních kapacit v závodech v Severní Americe.
Společnost má hlavní výrobní závod v Loděnici na Berounsku a další provozy v Soběslavi, Hýskově a Příbrami. Dceřiné společnosti má i v Kanadě, Francii a ve Spojených státech, kde zažívá velký růst. Severoamerické pobočky se podílejí na celkovém konsolidačním obratu již z 33 procent a jejich význam poroste. V závodu v Memphisu firma díky investicím téměř zdvojnásobila personální obsazení závodu a ztrojnásobila výrobní kapacitu. V Nashvillu v březnu 2022 začala v prázdné budově a o tři měsíce později vylisovala první desku. Expanze v Nashvillu je plánovaná na 100.000 vinylů denně. Oproti tomu výrobní pobočka v Kanadě již dosáhla kapacitního maxima.
khj gcm
Powell: Není jisté, zda úroky jsou dost vysoké na to, aby zkrotily inflaci
Jackson Hole (USA) 25. srpna (ČTK) - Centrální banka USA (Fed) bude možná muset ještě zvýšit úrokové sazby, aby se podařilo dostat inflaci pod kontrolu. Řekl to ve svém dnešním projevu šéf Fedu Jerome Powell na sympoziu centrálních bankéřů. Dodal, že centrální banka bude postupovat opatrně při rozhodování, zda dále zpřísnit úrokové sazby, ale dal jasně najevo, že Fed zatím nedospěl k závěru, že základní úroková sazba je dostatečně vysoká na to, aby bylo jisté, že se inflace vrátí k dvouprocentnímu cíli.
"Úkolem Fedu je snížit inflaci na náš dvouprocentní cíl, a to uděláme," řekl Powell. "V posledním roce jsme výrazně zpřísnili politiku. Přestože se inflace snížila ze svého vrcholu, což je vítaný vývoj, zůstává stále příliš vysoká. Jsme připraveni dále zvýšit sazby, pokud to bude vhodné, a hodláme držet politiku na restriktivní úrovni dokud nebudeme přesvědčeni, že inflace trvale klesá k našemu cíli." Dodal, že v této souvislosti nedávné údaje vyvolaly nové obavy.
Některé signály ukazují, že ekonomika se nemusí ochlazovat tak, jak se očekávalo, řekl Powell. Obzvláště silné jsou podle něj spotřebitelské výdaje a sektor bydlení se možná zotavuje. Inflace sice zpomalila, ale panují obavy, že pokračující vysoké spotřebitelské výdaje a napjatý trh práce mohou návrat k inflačnímu cíli ztížit.
Ekonomika podle Powella nadále roste nad trendem. Aby se inflace dostala udržitelně zpět na dvouprocentní cíl, bude to zřejmě vyžadovat období hospodářského růstu pod trendem a určité zmírnění podmínek na trhu práce.
Poznámky Powella ukázaly, že Fed se potýká s protichůdnými signály ekonomiky. Inflace podle některých údajů zpomalila bez velkých nákladů pro ekonomiku. To je dobrý výsledek, ale také to vyvolává otázku, zda politika Fedu je dost restriktivní, aby banka mohla dokončit svoji práci, upozornila agentura Reuters.
Fed zahájil nynější cyklus zvyšování úroků loni v březnu. Základní úroková sazba v USA se nyní pohybuje v pásmu 5,25 až 5,5 procenta a je nejvyšší od roku 2001.
Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v červenci zrychlil na 3,2 procenta z červnových tří procent. Inflace tak zaznamenala první nárůst od loňského června. Meziroční míra takzvané jádrové inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, se v červenci snížila na 4,7 procenta z červnových 4,8 procenta.
irl ank
