NYT: V Moskvě není téměř znát, že by Rusko bylo ve válce
Moskva 8. srpna (ČTK) - Válka na Ukrajině není v Moskvě téměř vůbec citelná, napsal novinář listu The New York Times, který se vydal do Ruska, aby tam zkoumal projevy válečného konfliktu. Ten rozpoutalo Rusko před zhruba rokem a půl. Válka a problémy, které s sebou přináší, naopak podle reportáže amerického deníku prostupují do životů obyvatel chudých regionů nejrozlehlejší země světa nebo pohraničí, které se musí vypořádávat s následky ukrajinského ostřelování.
"Zdá se, že v Moskvě... mají západní sankce malý dopad, až na to, že na obchodech, jako je Dior, jsou tabulky s nápisy 'Z technických důvodů zavřeno' a že západní podniky nahradily firmy s úsměvnými novými jmény jako Stars místo Starbucks," uvádí reportáž.
"Metro září čistotou, restaurace nabízející japonsko-ruskou fusion kuchyni praskají ve švech, lidé většinu věcí platí bezkontaktně přes telefony, na ulicích je absurdně velká koncentrace luxusních aut a internet funguje skvěle, stejně jako v celém Rusku," pokračuje článek amerického deníku.
V Moskvě válku podle reportáže připomínají leda tak billboardy ministerstva obrany a donedávna také plakáty žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, které se snaží nalákat muže do bojů. Tyto reklamy se vyjímají na pozadí moderních rezidencí s anglickými názvy jako Trendy Towers či High Life.
V ruských regionech daleko od Moskvy je ale válka na Ukrajině mnohdy výrazně citelnější. Připomínají ji například hřbitovy s novými hroby padlých Rusů, podotýká reportáž. Podle 35leté Julije Rolikovové, která provozuje hotel v Ulan-Ude na Sibiři, místní muži nezřídka uvažují, že se nechají naverbovat do bojů. Láká je přitom vidina vysokých výdělků. "Smlouvy, které jsou nabízené dobrovolníkům, jsou vzhledem k našim standardům neuvěřitelné," uvedla Rolikovová, která podle svých slov musela od vstupu do armády odradit i vlastního exmanžela a otce jejich dcery.
Rekruti si mohou přijít na pětinásobek toho, co by v odlehlém regionu běžně za práci dostali, podotýká reportáž. Za velké peníze ale mnohdy zaplatí nejvyšší cenu, jako to bylo v případě životního partnera Julijiny nejlepší kamarádky, který v bojích zemřel a zanechal po sobě dvě malé děti.
agl jrm
Brazílie zaznamenala od začátku roku pokles odlesňování amazonského pralesu
Brasília 5. srpna (ČTK) - Brazílie zaznamenala od začátku roku pokles odlesňování amazonského pralesa. Ve srovnání se stejným rokem se zničená plocha pralesa snížila od ledna do července o více než 40 procent, uvedly zahraniční tiskové agentury. Podle vlády prezidenta Luize Inácia Luly da Silva, který se úřadu ujal v lednu, jsou pozitivní údaje i výsledkem některých jejích opatření. Poslední údaje ocenili i ekologové, podle nichž však k úplnému zastavení odlesňování vede ještě dlouhá cesta.
Podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) plocha zničeného amazonského pralesa činila v červenci zhruba 500 kilometrů čtverečních, což je velikost podobná území Prahy. Před rokem to bylo v červenci třikrát tolik - 1487 kilometrů čtverečních. Vývoj za červenec odborníci považují za významný, protože se jedná o suchý měsíc.
Od začátku roku do konce července se zničená plocha snížila o 42,5 procenta.
Od ledna je v Brazílii u moci levicový prezident Lula da Silva, který si vytyčil ochranu pralesů za jednu z priorit. Jeho předchůdce, krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara, ekologové kritizovali, že umožnil nárůst ničení Amazonie. Podle ministryně životního prostředí Mariny Silvaové je příznivý trend rovněž výsledkem vládních opatření, například posílení policejních hlídek. "Ti, kteří páchají zločiny proti životnímu prostředí, si již nejsou jistí, že uniknou trestu," uvedla ministryně.
Ekologové považují čísla za letošní rok za posun. "Odlesňování ale zůstává na vysoké úrovni a jeho snížení na nulu do roku 2030 si vyžádá více strukturálních opatření," uvedla šéfka brazilské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) Marina Napolitanová.
O budoucnosti a ochraně amazonského pralesa budou v brazilském městě Belém příští týden jednat hlavy států a zástupci zemí, kde se tento unikátní ekosystém nachází. V Belému již v pátek začala třídenní jednání nazvaná Amazonské dialogy, jichž se účastní zástupci občanské společnosti, ale i vládních organizací a například i brazilská ministryně životního prostředí Silvaová.
V pondělí se mají podle agentury EFE ve městě Belém nedaleko ústí Amazonky sejít ministři zahraničí zemí amazonské oblasti a v úterý a ve středu se tam koná amazonský summit.
jkh nob
