Hasil nepřestal mít obavy z komunistů ani po listopadu 1989
Zábrdí (Prachaticko) 6. února (ČTK) - Ani po převratu v listopadu 1989 nepřestal mít Josef Hasil, známý jako Král Šumavy, obavy z komunistů. Děsili ho i ze sna, často se mu zdálo, že jej pronásledují. ČTK to řekl jeho syn Josef Vávra. Ve čtvrtek 8. února uplyne od narození Josefa Hasila 100 let.
Hasil pocházel ze Zábrdí na Prachaticku, patří mezi nejznámější představitele protikomunistického odboje. Někdejší pohraničník pomohl na přelomu 40. a 50. let desítkám lidí dostat se přes hranice na Západ. Hasil emigroval v 50. letech a následně ve Spojených státech amerických strávil zbytek života.
"On by se sem (po revoluci) nejraději vrátil. Jenže pořád se komunistů strašně moc bál a měl strach sem přijít. Říkal mi, že má strach, že by ho tady zastřelili. Až do smrti se budil v noci ze spaní, protože se mu zdálo, že ho honí komunisti. Měl to v sobě tolik zažitý, jak zkusil. A u těch starých lidí se ty vzpomínky projeví ještě více," řekl Vávra.
Hasilovo rozhodnutí převádět lidi se zrodilo krátce poté, co se v únoru 1948 ujali moci komunisté. Mladík, který za války po útěku z totálního nasazení pomáhal jako spojka partyzánům, měl v té době v uniformě SNB hlídat hranice, raději ale pomáhal lidem ohroženým nastupující mocí k útěku. Hasila v roce 1948 zatkli a odsoudili ho k 10 letům vězení. Hasilovi se však po čase podařilo z výkonu trestu utéct a uprchnul na Západ.
Vávra se narodil v roce 1949, když byl jeho otec ve vězení. Poprvé se viděli až po roce 1989, do té doby to tehdejší režim nepovolil. Vávra tak vyrůstal bez otce. "Ale jako kluk jsem to nebral nijak špatně. Děti si tohle moc neuvědomují. Navíc jsem říkal, že mám tátu v Americe, kdo se tím tenkrát mohl chlubit? Když mi táta posílal žvýkačky, měl jsem najednou spoustu kamarádů, protože to tady nebylo," řekl s úsměvem Vávra.
Hasil po svém útěku z komunistického Československa nejprve v Německu vstoupil do služeb americké výzvědné služby, stal se agentem-chodcem a znovu převáděl lidi, ale také dodával odboji vysílačky či další materiál. "Byl jedním z nejlepších agentů, protože přinášel velmi cenné informace. Dokonce jako první informoval o tom, že byl zatčen Rudolf Slánský, což v republice nikdo nevěděl. Na základě Hasilovy informace to odvysílala západní rádia a komunisté museli s pravdou ven," řekl ČTK spisovatel David Jan Žák, který napsal o Hasilově životě román. Hasil v roce 2001 od prezidenta Václava Havla obdržel medili Za hrdinství.
rek hj
Ve Vamberku objevili o půl století starší osídlení, než je první písemná zmínka
Vamberk (Rychnovsko) 6. února (ČTK) - Archeologové ve Vamberku na Rychnovsku objevili pozůstatky zemědělské usedlosti z přelomu 13. a 14. století. Je to téměř o půl století starší osídlení, než je první písemná zmínka o Vamberku. Nález archeologové učinili při nedávném průzkumu na stavbě obchodního centra na okraji města. Za poslední dobu jde o druhý takto datovaný nález. ČTK to řekla archeoložka rychnovského muzea Martina Beková. První písemná zmínka o Vamberku je z roku 1341.
"Je to důkaz o tom, že už na přelomu 13. a 14. století měl středověký Vamberk rozvinuté zázemí. Nepatrně mladší nález, z první poloviny 14. století, máme nedaleko. Je dva roky starý a jedná se pro změnu o usedlost s hrnčířskými dílnami," uvedla Beková.
Archeologové letos objevili nedaleko kruhového objezdu při výjezdu z města směrem na Rychnov nad Kněžnou pozůstatky několika sídelních objektů, které tvořily jeden celek. Jeden z nich měl srubovou konstrukci, opodál byla jáma, které archeologové přisuzují funkci obilného sila. V areálu objevili také množství zlomků keramiky.
"Nález lze interpretovat jako osamocenou zemědělskou usedlost, která byla důležitá pro samotný chod městského osídlení," řekla Beková.
První písemná zmínka vztahující se k Vamberku je o hradu Waldemberg, který stál v centru dnešního města nedaleko dnešního kostela svatého Prokopa na ostrohu nad soutokem řeky Zdobnice a Merklovického potoka.
"Název převzalo město, které s hradem souviselo. Postupně se název zkracoval na Walmberg, později na Wamberg, nebo česky Vamberk. Archeologickými výzkumy z poslední doby dokazujeme, že osídlení existovalo již na přelomu 13. a 14. století a hrad měl již v té době rozvinuté zázemí v okolním osídlení," uvedla Beková.
Vznik města souvisí podle ní s kolonizací Podoorlicka ve druhé polovině 13. století. Předpokládá se, že středověké osídlení je spjaté s rodem Půticů, který spravoval své panství z nedalekého hradu Potštejn. Vamberk získal městská privilegia v roce 1616. Město se proslavilo později í krajkářstvím, tkalcovstvím a obchodem se dřevem.
ku hj
