Liberecká galerie odhaluje život nádoby v dílech designéra Romana Šediny
Liberec 19. července (ČTK) - Všechny fáze vývoje nádoby od jejího vzniku až po zánik mohou nyní vidět návštěvníci Oblastní galerie v Liberci. Jsou na výstavě děl třiačtyřicetiletého českého designéra a umělce Romana Šediny. Téma výstavy podle kurátorky Venduly Fremlové vychází z prostoru, ve kterém jsou desítky nádob v galerii umístěné.
"My jsme koncepci výstavy pojali v souladu s tím výstavním prostorem, protože se jedná o osm kobek, osm výklenků, které jsou propojené chodbou a kterými můžete procházet a cirkulovat," řekla kurátorka.
Výstava nazvaná Život nádoby je podle ní zároveň takovou pomyslnou cestou vývoje, kdy na počátku je sice jen materiál, ale může mít i hlubší význam. "Hlína spolu s živly ohně a vody formuje prvopočátky lidské kultury. A zároveň s tím provopočátkem souvisejí také Romanovy venuše, což jsou zcela nové věci, které vznikly k připomenutí stého výročí objevení Věstonické venuše, což je teď velmi aktuální téma," uvedla Fremlová.
Stěžejní část výstavy je věnovaná různým podobám nádob a jejich využití. "Může mít čistě praktický rozměr, ale i rozměr duchovní, rozměr umělecký. A v rámci toho uměleckého rozměru najdete na výstavě také kooperace Romana s dalšími umělci, jako je významný fotograf Ivan Pinkava nebo také Jan Mahr," řekla kurátorka.
Filozofický nádech má část, která je věnována konci nádob. "Zánik je v posledních kójích prezentován spíše jako další transformace, další metamorfóza, která neznamená nějaký konec nebo definitivu, ale spíše nějaký nový život," dodala Fremlová.
Tvarování nádob na hrnčířském kruhu se Šedina věnuje už od dětství. "Přirozeným vývojem se neustále posouvám dál od klasického pojetí a stále více se propojuji s materiálem filozoficky. Skrz nádobu vypovídám o tom, na co jsme zapomněli v obecné i konkrétní rovině. Čistou nádobu, deformaci, destrukci nebo fragment lze vnímat konkrétně nebo abstraktně," uvedl.
Jeho díla budou v liberecké galerii vystavená do 19. října. Pro jeho tvorbu je podle kurátorky charakteristické, že prolíná hranice mezi uměním a designem. Šedina dlouhodobě zkoumá formát nádoby, hlavně pak monumentálních ručně točených váz či mís. "Velmi často tyto artefakty různě mačká, deformuje a mnohdy i zcela zničí," uvedla Fremlová. Výsledný tvar pak Šedina často pokrývá výraznými glazurami, přičemž typické jsou pro něj metalické odstíny vlastních receptur.
knt kš
V Nových Dvorech na Kutnohorsku míří ke konci záchrana kostela svaté Anny
Nové Dvory (Kutnohorsko) 19. července (ČTK) - Římskokatolická farnost Kutná Hora-Sedlec po 14 letech dokončuje záchranu barokního kostela svaté Anny v Nových Dvorech. Náklady do konce loňského roku dosáhly téměř 44 milionů korun, část pokryly dotace od ministerstva kultury a Středočeského kraje. V plánu jsou ještě úpravy sakristie a knihovny a obnova varhan. S dokončením prací se počítá v příštím roce, kdy se do kostela vrátí bohoslužby. Zároveň bude sloužit ke kulturním akcím, řekla ČTK Radka Krejčí z farnosti.
"Příští rok by se v kostele měla uskutečnit první hlavní bohoslužba. Prostor by měl fungovat primárně liturgicky, zároveň máme dohodu s městysem, že se tam budou konat koncerty nebo výstavy. Kostel má výbornou akustiku. Chceme, aby žil, protože to je skutečný klenot," uvedla Krejčí.
Práce na obnově kostela svaté Anny začaly v září 2011. V letech 2011 až 2016 se podařilo objekt staticky zajistit a řemeslníci opravili střešní plášť, fasádu, krovy, schodiště, okna a kostel odvlhčili. Odstranili také trhliny na vnitřní klenbě a zrestaurovali vstupní portál včetně soch. V roce 2017 začalo restaurování interiéru kostela.
Farnost kostel o letošních letních prázdninách zpřístupnila pro veřejnost, zájemci si ho mohou prohlédnout každý víkend od 10:00 do 17:00. Do konce září je v rámci projektu Zastavení v kostele také vystaven obraz Davida Pešata. Akce Zastavení pořádaná k výročí 30 let od zápisu Kutné Hory na seznam UNESCO zahrnuje díla 12 českých umělců, kteří reflektují téma symbolického zastavení jako protiváhy k dnešní uspěchané době. Obrazy jsou podobně vystaveny i v chrámu svaté Barbory, kapli Božího těla a dalších církevních a historických objektech v Kutné Hoře a okolí.
Kostel svaté Anny v Nových Dvorech byl postaven na konci 17. století z iniciativy hraběte Bernarda Věžníka a jeho manželky Barbory. Stavba měla být součástí dominikánského kláštera, který však nikdy plně nevznikl – fungovala zde jen malá rezidence s několika řeholníky. Kostel je hodnotnou ukázkou raně barokní architektury. Má kruhový půdorys s kupolí a bohatou vnitřní výzdobou – štuky, fresky, sochy světců a alegorie živlů. V kryptě pod kostelem jsou pohřbeni členové rodu Věžníků. Velký podíl na výstavbě i výzdobě kostela měla hraběnka Věžníková, která po smrti manžela vstoupila do dominikánského řádu jako terciářka neboli laická členka a významně podporovala duchovní život v regionu.
khj sd
