Česká jména - Jaroslava - velká stříbrná medaile 1 Oz

Archiv Antonína Dvořáka a Mollovu mapovou sbírku zapsali do registru Paměť světa

Praha 19. května (ČTK) - Archiv Antonína Dvořáka a Mollovu mapovou sbírku zapsali odborníci do Mezinárodního registru Paměť světa. Zápis jako dvě ze 64 nominací dokumentárního dědictví schválila na čtvrtečním zasedání Výkonná rada UNESCO. V registru pro dokumentární dědictví s celosvětovým významem má nyní Česko zapsaných deset položek. ČTK o tom dnes za ministerstvo kultury informovala Ivana Awwadová. "Program UNESCO Paměť světa vznikl v roce 1992 za účelem zvýšení povědomí o dokumentárním dědictví jako důležité součásti kulturního dědictví lidstva," uvedla Awwadová. Archiv Antonína Dvořáka zahrnuje dokumentární dědictví po jednom z nejvýznamnějších skladatelů 19. století Antonínu Dvořákovi (1841 až 1904), jehož dílo náleží k vrcholům světové hudby tohoto období. Obsahuje většinu Dvořákových notových rukopisů, důležité jím autorizované opisy skladeb a první vydání jeho děl, ale i soubor korespondence, diplomy, čestná jmenování a jiné. Je to svědectví o díle osobnosti, která přinesla jedinečné a inovativní postupy v hudební kompozici. Archiv je zároveň mimořádným svědectvím o hudební kultuře a postavení umělce ve druhé polovině 19. století, která byla klíčovou etapou pro vývoj moderního světa. "Archiv je považován za součást kulturního dědictví České republiky, protože je svědectvím o Antonínu Dvořákovi jako jednom ze zakladatelů české hudební kultury a o jeho díle, které je reflektováno veřejností jako příspěvek českých zemí do světového kulturního pokladu. Sbírku je možné si prohlédnout v Českém muzeu hudby – Národním muzeu v Praze," podotkla Awwadová. Mollova mapová sbírka představuje výjimečně rozsáhlý doklad sběratelství map z doby raného osvícenství. Zahrnuje mapy a veduty od konce 16. století do 60. let 18. století, geograficky pokrývá rozsáhlé území zhruba v hranicích následujících dnešních států Rakouska, České republiky, Slovinska, Německa, Švýcarska, Nizozemska, Lucemburska, Belgie, Itálie, Vatikánu, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Rumunska, Maďarska, Slovenska, okrajově také Moldavska, Bulharska, Ukrajiny a Francie. Řada plánů je rukopisných, jde tedy o unikátní vyobrazení daných území. Jedinečnost sbírky spočívá také v zachované původní promyšlené struktuře vytvořené v polovině 18. století a doložené i původními rukopisnými katalogy. V případě některých oblastí, zejména Uher, představují časově první soupisy kartografických zpracování daných území. Správcem sbírky je Moravská zemská knihovna v Brně. jir snm