Obourodá jména Nikola a René
Zákon požaduje, aby chlapec dostal jméno mužské a dívka ženské. Existují však jména, která mohou nosit muži i ženy. Nový encyklopedický slovník češtiny uvádí jako příklady obourodých jmen Nikola, René, Saša a Sáva. Slovník doporučuje připojit k obourodému jménu druhé jméno, které je z hlediska pohlaví jednoznačné. Taková jména mohou podle stejného zdroje sloužit také jako přechodné jméno pro transsexuální osoby během léčby. Ministerstvo vnitra v metodice z roku 2024 upozorňuje, že domácké podoby mohou měnit gramatický rod, jako je tomu u podoby Evík od jména Eva. Zákaz jména opačného pohlaví však platí i pro ně.
Nguyen mezi nejčastějšími příjmeními
Vietnamské příjmení Nguyen se v Česku vyšvihlo mezi nejčastější. Podle dat projektu Kde jsme, která v červnu 2011 citovaly iDNES a Česká televize, bylo s 21 020 nositeli deváté v celkovém pořadí, hned za dvojicí Dvořáková a Dvořák. Nový encyklopedický slovník češtiny uvádí stejný údaj a dodává, že jde o součet mužské i ženské podoby, protože se nepřechyluje. Mluvčí ministerstva vnitra vysvětlil jeho četnost příchodem Vietnamců do Česka, jejich usazením a narozením dětí. Nguyen je podle článku nejčastějším zahraničním příjmením v republice. Ve Vietnamu patří rovněž k nejrozšířenějším příjmením, takže jeho obliba v Česku není náhodná.
Nepřechýlené příjmení od roku 2022
Do konce roku 2021 mohla Češka získat příjmení v mužském tvaru jen ve výjimečných případech, například když měla za manžela cizince, hlásila se k jiné než české národnosti nebo trvale žila v zahraničí. Novela zákona o matrikách tyto podmínky zrušila. Od 1. ledna 2022 může o nepřechýlené příjmení požádat každá občanka bez udání důvodu, a to při sňatku i při zápisu narození dcery. Ústav pro jazyk český ve vyjádření z 25. září 2024 připomněl, že zákon upravuje jen zápis v matrikách a úředních dokladech. Běžné ani mediální užívání neřídí a jedno univerzální doporučení podle ústavu vydat nelze.
Moldanové slovník Naše příjmení
Nejrozsáhlejší populárně naučný výklad českých příjmení napsala jazykovědkyně Dobrava Moldanová. První vydání knihy Naše příjmení vyšlo roku 1983 a obsahovalo asi 12 000 příjmení. Druhé, podstatně rozšířené vydání z roku 2004 zpracovává přibližně 30 000 příjmení. Recenzentka Zuzana Hlubinková v časopise Naše řeč uvádí, že autorka využila dříve nedostupný registr obyvatelstva a částečně i materiál svého otce, jazykovědce Josefa Beneše. Podle knihy vzniklo nejvíce příjmení z křestních jmen, další velkou skupinu tvoří jména odvozená od míst a z obecných slov. Nepřehlédnutelná jsou i příjmení cizího původu, nejčastěji německá.
Dvě třetiny příjmení z křestních jmen
Josef Beneš odhadl v Naší řeči roku 1944 na základě pražského adresáře, že příjmení z křestních jmen tvoří asi dvě třetiny všech příjmení. Slovník Dobravy Moldanové uvádí, že se jména obměňovala pomocí přibližně 150 českých přípon: z Tomáše vznikl Toms, z Jana Janda. Miloslava Knappová třídí tato jména podle původu základu: slovanská Bláha, Borek a Vaněček, hebrejská Bartůněk a Kubišta, řecká Filipovský a Jurajda, latinská Beneš a Havlíček, germánská Bernášek a Zikeš. Mezi třiceti nejčastějšími příjmeními roku 2016 najdeme Marka, Beneše, Vaňka, Urbana a Blažka. Kdo nese takové příjmení, nese vlastně křestní jméno dávného předka.
Černý a Niger: tmavovlasý mezi plavovlasými
Příjmení Černý nosí podle Českého rozhlasu 36 239 osob. Vzniklo z přídavného jména a označovalo člověka s tmavými vlasy nebo tmavší pletí, který mezi převážně světlovlasým slovanským obyvatelstvem působil nápadně. Táž motivace se objevuje i v latině: v Knize smluv města Prahy je k roku 1497 zapsán Izrael Černý, syn Azrielův, jako Israhel Judeus Niger, a odtud se odvozuje příjmení Niger. Miloslava Knappová ukazuje, že slovanský základ sdílejí slovenský Čierny, ruský Černyj, polský Czerny, srbochorvatský Crnić i bulharský Černija. Německý překlad Schwarz pak vznikal přímo v českých kancelářích, kde se zapisovalo německy.
Čermák, Straka a Kavka: ptáci podle domovního znamení
Čermák je 26. nejčastějším českým příjmením s 16 330 nositeli. Josef Beneš vyjmenoval roku 1944 početnou skupinu příjmení podle ptáků: Ptáček, Čermák, Červenka, Slavík, Čížek, Stehlík, Strnad, Špaček, Sojka, Straka, Kavka, Havránek, Vorel, Čáp, Čapek, Jeřábek, Kohout, Hrdlička a Holub. Některá vznikla podle vlastnosti člověka, jiná podle domovního znamení, jímž se domy označovaly před zavedením čísel popisných; která přesně, Beneš nerozhodl. K rodině kavky patří i příjmení Kafka, jehož varianty Kaffka, Kawka a Kavka uvádí Wikipedie a které proslavil pražský spisovatel Franz Kafka. Ve Vídni měl podle Josefa Vintra Čížek 25 pravopisných podob.
Císař, Kaplan a Poddaný: hodnosti jako příjmení
Král je patnáctým nejčastějším příjmením v Česku s 20 390 nositeli, a přesto žádný z nich královskou korunu nezdědil. Miloslava Knappová řadí do okruhu příjmení podle sociálního postavení, feudálních, vojenských a jiných hodností jména jako Vejvoda, Dragoun, Kaplan, Sedláček nebo Poddaný. Podobně vznikla příjmení Císař, Hrabě či Biskup. Motivem nebyla hodnost sama, ale vztah k ní: služba u pána, role v lidové hře nebo ironická přezdívka. Sedláček se 18 074 nositeli patří k nejčastějším; zdrobnělina může napovídat, že šlo o menšího hospodáře, nikoli o velkého sedláka. Jméno tedy neříká, kým předek byl, ale jak ho viděli ostatní.
Bielova kometa: první kometa objevená z českého území
První kometa nalezená na českém území nese jméno rakouského důstojníka s českými kořeny. Podle serveru komety.cz objevil Wilhelm von Biela, setník a potomek rytířského rodu z Bělé, kometu v roce 1826 v Josefově; nese pouze jeho jméno, přestože ji nezávisle našel i Francouz Gambart. Slovenská Wikipedie dodává, že se při návratu roku 1846 rozpadla na dvě části, a tak vešla do dějin astronomie podruhé. Biela se narodil 19. března 1782 v Roßle a zemřel 18. února 1856 v Benátkách. Podle Aldebaranu po něm na přivrácené straně Měsíce zůstal kráter o průměru 76 km.
Becherovka: jméno rodiny chráněné známkou od roku 1922
Karlovarský likér se jmenoval anglicky, německy i rodinně, než jeho jméno ochránil zákon. Podle historie na webu výrobce získal Josef Vitus Becher recepturu roku 1805 od doktora Frobriga a výroba běží od roku 1807; firmu v pravém smyslu založil syn Johann Nepomuk, jehož podpis je dodnes na každé láhvi. Prodávalo se pod názvy English Bitter, Karlsbader Bitter, Karlsbader Becherbitter nebo Johann Becher a teprve roku 1922 byly názvy Becherovka a Becher Bitter zapsány jako ochranné známky. Poslední z rodu, kdo znal recepturu, byla Hedda Becherová, která vedení převzala roku 1941. Rodinné jméno likér přežilo.
Barrandov: pražská čtvrť pojmenovaná po Francouzovi
Pražská čtvrť pojmenovaná po cizinci je výjimkou a tato nese jméno francouzského geologa. Joachim Barrande (1799–1883) strávil desítky let zkoumáním zkamenělin v okolí Prahy a podle německé Wikipedie určil přes 3 500 nových druhů, které pojmenovával převážně českými názvy. Pamětní deska na skále nad Vltavou byla odhalena 14. června 1884, čtvrť dostala jeho jméno 2. února 1928; dříve se lokalitě říkalo Habrová. Barrandov se díky filmovým ateliérům stal pojmem, jemuž rozumějí i lidé, kteří o trilobitech nikdy neslyšeli. Po Barrandovi je pojmenována také planetka (5958) Barrande z ledna 2000 a minerál barrandit.
Adolfpaterait: jméno minerálu zablokované na padesát let
Mineralogie má pro jména přísnější pravidla než matriky. Podle článku Plášila, Škáchy a Horáka v Bulletinu Národního muzea z roku 2014 byl minerál paterait, pojmenovaný po jáchymovském hutníkovi Adolfu Paterovi (1819–1894), diskreditován, protože vzorek byl směsí čtyř jiných minerálů. Podle pravidel Mezinárodní mineralogické asociace nesmělo být zneuctěné jméno dalších padesát let použito, a tak nový minerál z roku 2012 dostal složené jméno adolfpaterait. Jáchymovský revír s přibližně 420 uznanými minerály dal jméno i babánekitu, běhounekitu, mathesiusitu či štěpitu. Přípona -it tu přidaná k příjmení znamená pravděpodobně nejtrvanlivější poctu, jakou lze člověku udělit.
Pět let v dobré víře s nesprávným příjmením
Novela zákona o matrikách č. 414/2023 Sb. přinesla do § 58 nový pátý odstavec. Užívá-li někdo v dobré víře nejméně pět let své jméno nebo příjmení v nesprávné podobě, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude dál užívat tvar uvedený v matričním dokladu, občanském průkazu nebo cestovním pasu. Řeší se tak případy, kdy se podoba jména v různých dokladech rozcházela a člověk o tom léta nevěděl. U společného příjmení manželů je k prohlášení nutný souhlas druhého manžela, popřípadě nezletilého dítěte staršího 12 let, a změna se vztahuje i na ně.
Pane Nováku, nikoli pane Novák
Čeština patří k jazykům, které si zachovaly vokativ, a oslovení příjmením v prvním pádě považuje Nový encyklopedický slovník češtiny za nezdvořilé. Uvádí škálu s klesající nezdvořilostí od prostého Novák přes Nováku a Františku Nováku až k pane Nováku. Internetová jazyková příručka vysvětluje tvary: příjmení zakončená na tvrdou nebo obojetnou souhlásku mají v pátém pádě koncovku -e, například Nezvale nebo Browne, končí-li však základ na k, g, h nebo ch, nastupuje -u, tedy Nováku, Balogu, Goghu. Hovorové pane Novák se šíří, spisovná norma však trvá na pátém pádě každé složky oslovení.
Otec a rodič na matričních tiskopisech
Vyhláška č. 174/2023 Sb., účinná od 1. července 2023, změnila vzory matričních tiskopisů. Na listech knihy narození, manželství a partnerství i na protokolech jsou místo slov otec a matka uvedeny podoby Otec/Rodič a Matka/Rodič, a při zápisu rodičů stejného pohlaví se slova otec a matka přeškrtnou. Vyhláška doplnila nový vzor rodného listu s údaji rodičů stejného pohlaví. Starší tiskopisy protokolů bylo možné používat do konce roku 2025, listy matričních knih až do konce roku 2033. Běžný rodný list podle vyhlášky č. 207/2001 Sb. zůstal beze změny.
Otčestvo a jméno v jazyce menšiny
Občan, který se hlásí k jiné než české národnosti, může podle Ministerstva vnitra požádat o uvedení jména a příjmení v jazyce národnostní menšiny, a to jen jednou a bez poplatku. Právo opírá o článek 11 Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin a o § 7 zákona č. 273/2001 Sb. Příslušník menšiny ruské, ukrajinské nebo bulharské může navíc prohlášením zvolit otčestvo, tedy jméno po otci, jako druhé jméno. Prohlášení nelze vzít zpět. U nezletilého staršího 12 let je nutný jeho souhlas, u společného příjmení manželů souhlas druhého manžela.
