Kdo sestavuje kalendář jmen
Mnoho lidí předpokládá, že kalendář jmen schvaluje nějaký úřad. Podle odpovědi služby Ptejte se knihovny v Česku žádný oficiální kalendář jmen neexistuje a o přiřazení jmen ke dnům rozhoduje vydavatel. Občanská kalendária se objevovala zřejmě po roce 1918. Snaha o jednotný necírkevní kalendář se podle Miloslavy Knappové projevila od padesátých let, kdy jména průběžně obměňovala komise při Obchodních tiskárnách v Kolíně. Po roce 1989 už kalendárium nikdo nekoordinuje. Řada vydavatelů vychází z návrhu Knappové, který však sama autorka nepovažuje za závazný. Jmeniny se v občanském kalendáři neuvádějí u státních svátků.
Josefínský patent o příjmeních
Příjmení se v českých zemích objevují od 14. století. Šířila se od nejbohatších a nejvlivnějších lidí k ostatním a dlouho se ještě mohla měnit, například sňatkem, stěhováním nebo změnou řemesla. Tečku za tímto vývojem udělal patent Josefa II. z roku 1786. Podle Nového encyklopedického slovníku češtiny stanovil povinnost mít stálé dědičné příjmení, protože stát potřeboval přesně evidovat obyvatele z hospodářských a vojenských důvodů. Česká Wikipedie uvádí přesné datum 1. listopadu 1786. Od té doby přecházelo příjmení z otce na děti a stalo se trvalým znakem rodu, jak jej známe dodnes.
Jména zděděná po rodičích
Statistici sledují i to, kolik rodičů dá dítěti vlastní jméno. Podle Českého statistického úřadu bylo v roce 2025 v celé republice nejčastěji děděným jménem Antonín, a to již čtvrtý rok po sobě. Krajská data přinášejí pestrý obraz. Ve Zlínském kraji pojmenoval syna po sobě téměř každý pátý otec jménem Jan, přesně 18,5 procenta, následovali Josef a Jiří. V Plzeňském kraji předal jméno synovi téměř každý třetí Václav. Matky jsou v tomto ohledu zdrženlivější: nejčastěji dědila dcera jméno Kateřina, ale jen asi u každé dvacáté matky tohoto jména.
Jiří a Jana v čele statistik
Podle posledních veřejně dostupných dat ministerstva vnitra z roku 2016, převzatých projektem Kde jsme, bylo nejčastějším mužským jménem v Česku Jiří s 296 090 nositeli. Těsně za ním byl Jan, dále Petr, Josef a Pavel. U žen vedla Jana s 264 944 nositelkami před Marií, Evou, Hanou a Annou. Česká Wikipedie připisuje četnost Jiřích velké oblibě jména zhruba od 40. do 80. let 20. století. Novější úplné údaje chybějí. Server CNN Prima News upozornil, že ministerstvo i statistický úřad informace o četnosti jmen a příjmení celkově několik let nezveřejňují.
Renata, Radka a Roman: generace na písmeno R
Český statistický úřad představil v roce 2026 přehled jmen typických pro jednotlivé generace. Pro Husákovy děti vybral podle Seznam Média mimo jiné Radka, Radku, Renatu a Aleše; silně zastoupeni byli také Robert, Roman a Libor. Téměř 73 procent dnes žijících Renat se narodilo v letech 1963 až 1982 a zhruba dvě třetiny Radek a Renat spadají do sedmdesátých a osmdesátých let. Pro souběh obliby jmen začínajících na R nemají statistici jednoznačné vysvětlení; patrně šlo o několik současných módních vln. Renata a Radka dnes v žebříčcích novorozenců chybějí, přestože jejich nositelky teprve vstupují do věku babiček.
Registr obyvatel a CENZIS: statistika jmen od roku 2022
Od roku 2022 vychází statistika dětských jmen ze záznamů základního registru obyvatel a zpracovává se v cenzovém informačním systému CENZIS, uvádí Český statistický úřad. Zahrnuje osoby narozené na území Česka v daném roce; historické srovnání od roku 1950 zahrnuje jen osoby narozené v Česku, které zde měly registrovaný pobyt ke konci sledovaného roku, takže zemřelí a vystěhovalí chybějí. Do roku 2024 úřad zveřejňoval pouze pořadí, od roku 2025 také počty narozených s daným jménem. Výsledky označuje za orientační a bez souvislosti se statistikou stavu a pohybu obyvatelstva. Teprve nová metoda umožnila říci, že Jakub vyhrál o osmnáct chlapců.
Praha: trojice nejčastějších jmen pro sedm procent dětí
Hlavní město má nejpestřejší jména v zemi. Podle Českého statistického úřadu dostalo v roce 2025 jedno ze tří nejčastějších jmen pouze sedm procent pražských chlapců a šest procent dívek; už roku 2023 měla Praha nejnižší podíl první trojice, 8,9 procenta u chlapců a 6,8 procenta u dívek, zatímco v Kraji Vysočina tvořili Jakub, Jan a Matěj 13,3 procenta chlapců a v Ústeckém kraji první tři dívčí jména 11,3 procenta. V Praze vedla roku 2025 Sofie a o první místo chlapců se dělili Adam s Matyášem. Aktuálně.cz vysvětluje pestrost mimo jiné podílem cizinců.
Plzeňský kraj: Matěj třetí a Anna roku 2022
Plzeňský kraj patří k regionům, kde se Eliška udržela. Podle krajské správy Českého statistického úřadu zde v roce 2025 dostalo jméno Eliška 78 dívek, Viktorie 73 a Anna 57; Eliška vede od roku 2023, v roce 2022 dominovala Anna. Mezi chlapci se narodilo 88 Jakubů, 81 Matyášů a 75 Matějů, zatímco Jan klesl na čtvrté místo. V první dvacítce se potkávají tradiční Jan, Václav a Antonín s novějšími Tobiášem, Oliverem a Sebastianem, mezi vzácnými jmény úřad uvádí Vincenta, Marka a Maxe, Laru, Zoru a Leu. Nejčastěji děděným ženským jménem byla Kateřina, kterou předala dceři asi každá dvacátá matka.
Dvacet sedm znaků: jméno vyražené na platební kartě
Jméno na kartě má přesně vyměřený prostor. Wikipedie v hesle Embosovaná platební karta uvádí, že jméno držitele se vyráží na přední stranu písmem OCR 7B o výšce 3,63 milimetru a smí mít nejvýše 27 znaků, stejně jako jméno společnosti na služební kartě. Manuál ČSOB pro obchodníky ze srpna 2023 řadí jméno držitele mezi chráněná karetní data vedle čísla karty a data expirace a dovoluje obchodníkovi při nejistotě požádat o průkaz totožnosti a porovnat jméno na průkazu se jménem na kartě, ve směnárnách a kasinech vždy. Jméno na plastu je tak zároveň identifikátorem i údajem, který se nesmí ukládat.
Dřívější jméno ve firmě a odvolaný souhlas: § 425 a § 428
Jméno ve firmě přežívá i vlastní změnu. Občanský zákoník v § 425 odst. 1 stanoví, že člověk se zapisuje do obchodního rejstříku pod obchodní firmou tvořenou zpravidla jeho jménem, a změní-li se jeho jméno, může ve firmě dál užívat jméno dřívější, změnu však musí uveřejnit. Podle § 426 mohou firmy v podnikatelském seskupení sdílet shodné prvky, veřejnost je však musí odlišit. Ustanovení § 428 dává tomu, kdo svolil k užití svého jména ve firmě právnické osoby, právo souhlas odvolat, má-li závažný důvod, například změnu povahy podnikání. Rodinné jméno na štítu firmy tak zůstává pod kontrolou toho, kdo je nese.
Devadesát osm jmen: první pražský telefonní seznam z roku 1882
První telefonní seznam byl vlastně seznam jmen bez čísel. Český rozhlas v listopadu 2014 připomněl, že vůbec první seznam vyšel ve Spojených státech roku 1878 a obsahoval 50 jmen, ale žádná čísla ani adresy, protože spojovatelky znaly účastníky zpaměti. V českých zemích vydala roku 1882 pražská telefonní společnost Jana Palackého seznam 98 držitelů aparátu a Praha vystačila s dvoumístnými čísly. Čísla se podle téhož článku ujala, když po epidemii spalniček musely v jedné americké ústředně zaskakovat nezkušené operátorky, které si účastníky očíslovaly. Telefonní číslo tedy vzniklo jako berlička pro ty, kdo neznali jména.
Čtyřicet omylů programátorů o jménech
Programátor Patrick McKenzie zveřejnil 16. června 2010 seznam nepravd, kterým programátoři věří o jménech. Napsal jej po letech práce v Japonsku, kde opakovaně rozbíjel systémy už tím, že do nich byl zaveden jako uživatel: za správných považuje šest podob svého celého jména a mnoho systémů nepřijalo ani jedno. Seznam začíná předpoklady, že člověk má právě jedno kanonické jméno, že je má po celý život a že se vejde do daného počtu znaků, a připomíná Johna Grahama-Cumminga, jehož příjmení systém odmítl kvůli neplatným znakům. Pro češtinu s háčky a pátým pádem platí varování dvojnásob. Jméno je identita, nikoli řetězec znaků.
Johanes dictus Zizka: jméno řečené v listině
První autentická zmínka o husitském vojevůdci pochází z 3. dubna 1378, kdy je v listině zapsán jako Johanes dictus Zizka de Trucznow, Jan řečený Žižka z Trocnova. Listina ze srpna téhož roku ho uvádí jako Ješka řečeného Žižku; Jan i Ješek jsou dvě podoby téhož křestního jména. Slovo dictus, řečený, prozrazuje, že Žižka bylo příjmí, nikoli dědičné příjmení. Přídomek z Trocnova měl povahu šlechtického predikátu a roku 1421 jej Žižka rozšířil o hrad Kalich, který si u Třebušína vybudoval. Novoměstská soudní kniha z roku 1414 zná jistého Janka Jednookého, vrátného krále Václava.
Jan Michalův z Husince, řečený Hus
V seznamu svěcenců z roku 1401 je budoucí reformátor zapsán jako Jan Michalův z Husince. Sám se podepisoval M. J. Hus z Husince, jak uvádí Jaroslav V. Polc. Krátké Hus tedy vzniklo z označení podle rodiště, pravděpodobně Husince u Prachatic, byť záznam o kraji Boleslavském připouští i Husinec u Prahy. Slovo zároveň znamenalo husu, čehož využívali přátelé i nepřátelé; anglicky se objevuje podoba John Goose. Pozdější vyprávění o snu saského kurfiřta mluví o české huse. Ve své době nešlo o dědičné příjmení, nýbrž o příjmí, jaké tehdy nosila většina Čechů.
Hloupý Honza, Jiřík a Maruška v pohádkách
Pohádky si pro hrdiny vybíraly nejběžnější česká jména a jejich domácké podoby. Alena Danyiová ve studii z roku 2024 rozebrala Erbenovu Zlatovlásku a pohádky Boženy Němcové O hloupém Honzovi, O perníkové chaloupce a O dvanácti měsíčkách. Honza je domácká podoba Jana odvozená přes německé Hans; když ho v pohádce přijmou do služby na zámku, začnou mu říkat Johanes. Sloužící Jiřík nese zdrobnělinu Jiřího, pracovitá Maruška zdrobnělinu Marie, zatímco její sestra se jmenuje Holena. Studie uvádí, že Jiří, Jan a Marie patří s počty kolem 260 až 296 tisíc nositelů k nejčastějším jménům v Česku.
Dánská královna Dagmar z Markéty Přemyslovny
Dcera Přemysla Otakara I. dostala doma jméno Markéta. Když se roku 1205 v Lübecku provdala za dánského krále Valdemara II., přijala nové jméno Dagmar, pod nímž ji Dánsko zná dodnes. Zemřela při porodu druhého syna roku 1212 nebo 1213. Roku 1683 byl v jejím hrobě nalezen byzantský kříž z přelomu desátého a jedenáctého století, dnes uložený v Kodani a nazývaný Dagmařin kříž; podle pověsti jí ho při loučení zavěsila na krk matka. Napodobeniny křížku podle Wikipedie dodnes nosí řada dánských žen. Jméno Dagmar se tak z Dánska vrátilo do českého kalendáře.
