EU čeká legislativní smršť, bude řešit rozšíření, migraci i emise automobilů

Brusel 8. září (zpravodajka ČTK) - Evropskou unii čeká v příštích měsících legislativní smršť a rok plný výzev, v plánu je totiž i velké množství nejrůznějších vyjednávání a summitů. Důvod? V červnu příštího roku se uskuteční volby do Evropského parlamentu, které budou znamenat i novou Evropskou komisi. A jak říkají mnohé diplomatické zdroje v Bruselu, co se nestihne projednat či schválit do března 2024, úplně maximálně do dubna, to už se nestihne vůbec. A témat stále zůstává mnoho: rozšíření Evropské unie, migrace a pro Českou republiku například rovněž důležité nařízení Euro 7, které hovoří o nových emisních limitech pro osobní automobily, dodávky, nákladní auta i autobusy. Nynější Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové se přitom liší od těch předchozích v tom, že i po prázdninách a tedy necelý rok před koncem legislativního období stále předkládá další návrhy . Předchozí komise tak již nečinily. Může to ale souviset s tím, že práce unijní exekutivy byla přerušena pandemií covidu-19 a narušena i děním kolem války na Ukrajině. Na stole jsou nyní desítky návrhů a podle diplomatů není v lidských silách všechno uzavřít. Alespoň polovina by se ale stihnout měla. A každý se bude snažit prosadit "své" téma. Pokud jde o šéfku Evropské komise, očekává se, že plány na příští rok nastíní v tradičním projevu o stavu EU. Ten pronese ve středu 13. září v Evropském parlamentu ve Štrasburku. Protože půjde o nejspíš její poslední podobný projev ve funkci (pokud nebude i šéfkou příští EK), bude pravděpodobně zároveň hodnotit, čeho se za uplynulé čtyři roky podařilo dosáhnout. Jak v této souvislosti uvedl nejmenovaný diplomatický zdroj, velvyslancům při EU se von der Leyenová nedávno pochlubila, že pokud jde o navrženou legislativu, podařilo se splnit již 92 procent z toho, co si komise na začátku vytyčila. Španělské předsednictví, která potrvá do konce roku 2023, se nyní soustředí zejména na Ukrajinu, migrační balíček, ale i na větší sociální a ekonomickou spravedlnost a posílení jednoty EU. Tato témata jsou blízká České republice; Praha považuje za klíčové ještě téma rozšiřování unie. "Do konce roku nás čekají dvě řádná zasedání Evropské rady a jedno neformální ve španělské Granadě. Budoucnost EU, rozšíření či strategická otevřená autonomie budou hlavními tématy," řekla ČTK česká velvyslankyně při EU Edita Hrdá. "Do konce roku by také měla být dokončena revize víceletého finančního rámce EU, zahrnující i další finanční podporu Ukrajiny. V oblasti vnitřních věcí se soustředíme na pakt o migraci a azylu. Konečně u obchodní politiky očekáváme podpis dohody s Chile a pokrok v diskuzi s Austrálií, Indií, Mexikem a Mercosurem,“ dodala. Předseda Evropské rady Charles Michel na konci srpna uvedl, že EU musí být připravena přijmout nové členy do roku 2030. Svou řeč pronesenou na každoročním strategickém fóru ve slovinském Bledu, kterého se účastní řada lídrů ze zemí západního Balkánu, údajně Michel pronesl bez toho, že by ji konzultoval s šéfkou Evropské komise. Její tiskový servis na Michelova slova reagoval vyjádřením: "Nesoustředíme se na datum, ale na úzkou spolupráci s kandidátskými zeměmi, aby byly připravené na vstup do Evropské unie." Michel svým prohlášením nicméně naznačil, že právě rozšiřování EU je téma, o kterém chce, aby se nyní mluvilo. V této souvislosti vyvstává spousta otázek, jak pokud jde o země západního Balkánu, které o členství v EU usilují, tak pokud jde o Ukrajinu či Moldavsko. Jak často se s těmito zeměmi scházet? Čím je motivovat? Co jim můžeme nabídnout? Finance, nebo je už i začlenit do některých jednání v Bruselu? O tom všem se nyní na unijní úrovni debatuje. "Ukrajina bude i nadále hlavním tématem diskuzí v Politickém a bezpečnostním výboru, ať již jde o vojenskou pomoc, vymáhání sankcí, debatu o bezpečnostních závazcích či podporu desetibodového plánu ukrajinského prezidenta a komunikaci se zeměmi globálního jihu,“ uvedla velvyslankyně Jitka Látal Znamenáčková, která ČR reprezentuje právě v Politickém a bezpečnostním výboru (COPS). Za klíčová témata podzimu označila unijní perspektivu pro Ukrajinu, ale i pro Moldavsko a země západního Balkánu. Další zásadní debata souvisí s tím, že některé státy spojují rozšiřování EU s institucionální reformou současné sedmadvacítky. "Jsou země, které budou dělat všechno pro to, aby se nejprve uskutečnily změny smluv, a teprve potom rozšíření,“ uvedl nejmenovaný diplomatický zdroj. Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg ale nedávno naznačil, že Vídeň reformu základních smluv před přijetím nových členů nepodporuje. Jiné země, jako Německo a Francie, ovšem hovoří o tom, že změny budou potřeba, jinak se rozšířená EU stane neovladatelnou. Změny smluv by musely schválit všechny členské země EU, některé z nich v referendech, což znamená velmi dlouhý a náročný proces s nejistým výsledkem. Pokud jde o migraci, ministři vnitra členských zemí EU se již v polovině června shodli na reformě unijních migračních pravidel. Přijatý kompromis mimo jiné počítá s tím, že místo závazných kvót pro přerozdělování migrantů bude existovat povinná solidarita. Země si přitom budou moci vybrat, zda přijmou běžence, nebo využijí jiných variant. Těmi mají být finanční příspěvky na migranty nebo jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora. Česko si přitom spolu s dalšími státy přijímajícími uprchlíky z Ukrajiny vyjednalo výjimku z povinnosti finančně pomáhat přetíženým jihoevropským státům. Migrační balíček nicméně zatím nebyl schválen celý, takže se jím ještě na podzim budou ministři vnitra opět zabývat. O konečné podobě migračních pravidel bude pak Rada EU debatovat s Evropským parlamentem. Další pro Česko významné téma se týká automobilů. Evropská komise přišla loni v říjnu s návrhem nařízení zavádějícím nové emisní limity Euro 7 pro osobní automobily, dodávky (LDV), nákladní vozidla a autobusy (HDV). Nová pravidla přitom sjednocují dosavadní odlišnou úpravu pro osobní auta a dodávky (Euro 6) a nákladní vozidla a autobusy (Euro VI) a stanoví stejné limity bez ohledu na to, zda vozidlo používá benzín, naftu, elektrický pohon nebo alternativní paliva. V mnoha ohledem jde o zpřísnění předchozí legislativy. "Ještě během září nás čeká přijetí společné pozice členských zemí k návrhu nařízení Euro 7, kde ČR vede koalici stejně smýšlejících zemí ve snaze učinit návrh realistickým a proveditelným. V oblasti energetiky se budeme hlavně věnovat revizi uspořádání trhu s elektřinou a plynovému balíčku," uvedla k plánu na příští týdny Lucie Šestáková, která je novou velvyslankyní ve výboru COREPER I. Ten v EU řeší mimo jiné agendu dopravy, energetiky či životního prostředí. "Návrh jde naším směrem, určité posuny tam jsou, ale například u emisí výfukových plynů, tam bychom chtěli mít hodnoty, jako u nařízení Euro 6. Naší hlavní výtkou jsou rovněž krátké lhůty, chceme mít čas na přípravu, aby se na platnost nové legislativy mohl průmysl připravit," řekl novinářům nejmenovaný český diplomatický zdroj. Pokud se španělskému předsednictví podaří najít kompromis mezi členskými státy, pak by měla být dohoda o Euro 7 schválena na Radě EU pro konkurenceschopnost 25. září. Následně by se posunula do jednání s Evropským parlamentem, kde je jeho zpravodajem český europoslanec Alexandr Vondra (ODS). I v tomto případě Španělé doufají, že se jim legislativu podaří prosadit do konce jejich předsednictví. Tereza Šupová ank - sdílejte článek