Pět let v dobré víře s nesprávným příjmením
Novela zákona o matrikách č. 414/2023 Sb. přinesla do § 58 nový pátý odstavec. Užívá-li někdo v dobré víře nejméně pět let své jméno nebo příjmení v nesprávné podobě, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude dál užívat tvar uvedený v matričním dokladu, občanském průkazu nebo cestovním pasu. Řeší se tak případy, kdy se podoba jména v různých dokladech rozcházela a člověk o tom léta nevěděl. U společného příjmení manželů je k prohlášení nutný souhlas druhého manžela, popřípadě nezletilého dítěte staršího 12 let, a změna se vztahuje i na ně.
Pane Nováku, nikoli pane Novák
Čeština patří k jazykům, které si zachovaly vokativ, a oslovení příjmením v prvním pádě považuje Nový encyklopedický slovník češtiny za nezdvořilé. Uvádí škálu s klesající nezdvořilostí od prostého Novák přes Nováku a Františku Nováku až k pane Nováku. Internetová jazyková příručka vysvětluje tvary: příjmení zakončená na tvrdou nebo obojetnou souhlásku mají v pátém pádě koncovku -e, například Nezvale nebo Browne, končí-li však základ na k, g, h nebo ch, nastupuje -u, tedy Nováku, Balogu, Goghu. Hovorové pane Novák se šíří, spisovná norma však trvá na pátém pádě každé složky oslovení.
Otec a rodič na matričních tiskopisech
Vyhláška č. 174/2023 Sb., účinná od 1. července 2023, změnila vzory matričních tiskopisů. Na listech knihy narození, manželství a partnerství i na protokolech jsou místo slov otec a matka uvedeny podoby Otec/Rodič a Matka/Rodič, a při zápisu rodičů stejného pohlaví se slova otec a matka přeškrtnou. Vyhláška doplnila nový vzor rodného listu s údaji rodičů stejného pohlaví. Starší tiskopisy protokolů bylo možné používat do konce roku 2025, listy matričních knih až do konce roku 2033. Běžný rodný list podle vyhlášky č. 207/2001 Sb. zůstal beze změny.
Otčestvo a jméno v jazyce menšiny
Občan, který se hlásí k jiné než české národnosti, může podle Ministerstva vnitra požádat o uvedení jména a příjmení v jazyce národnostní menšiny, a to jen jednou a bez poplatku. Právo opírá o článek 11 Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin a o § 7 zákona č. 273/2001 Sb. Příslušník menšiny ruské, ukrajinské nebo bulharské může navíc prohlášením zvolit otčestvo, tedy jméno po otci, jako druhé jméno. Prohlášení nelze vzít zpět. U nezletilého staršího 12 let je nutný jeho souhlas, u společného příjmení manželů souhlas druhého manžela.
Jožin z bažin: lidožrout z Vizovic
Píseň Ivana Mládka vydaná roku 1977 dala češtině postavu, jejíž jméno zná i Polsko. Podle Wikipedie vzešel námět od zlínského Zdeňka Navrátila zvaného Kňučík, který chtěl zhudebnit vulgární básničku o exhibicionistovi z bažin; Mládek navrhl příběh proměnit v pohádku o netvorovi, který u Vizovic žere hlavně Pražáky, a slíbenou odměnou byl demižon slivovice. Jožin je domácká podoba jména Josef užívaná na Moravě a Slovensku, takže jméno netvora zní venkovsky a důvěrně. Rým bažin a Jožin určil celý text. V počítačové hře Europa Universalis V se objevil jako The Swamp Monster of Vizovice, čímž vizovické bažiny vstoupily do světové kultury.
Jestřáb: skautská přezdívka jako autorský podpis
Jaroslav Foglar vstoupil roku 1923 s bratrem Zdeňkem do 48. klubu oldskautů Jestřábi a podle Wikipedie právě odtud pochází přezdívka Jestřáb, kterou užíval také jako autorský podpis. Skautská tradice přezdívek dala českému jazyku nový typ jména: oddílové jméno, jež si nositel nevybírá a často je nosí celý život. Foglar vedle toho podepisoval texty šiframi J. F., FGR nebo -gl- a po válce i cizokrajnými pseudonymy J. Dimmock a Dug Savignan. Pro vedlejší postavy vymýšlel příjmení bez reálného předobrazu, například Tleskač, Losna, Mažňák nebo Šprundibour, která zní česky, a přitom je v matrikách nenajdeme.
Hurvínek: od Spejblíka k Hurvínovi
Menší kopii Spejbla vyřezal roku 1926 Gustav Nosek jako překvapení pro Josefa Skupu a loutka vystoupila 2. května 1926 v Nešverově hře Počestný dům. Podle pamětníků se jí zpočátku říkalo Spejblík nebo Spejblátko. Český rozhlas připomněl roku 2020 tři výklady jména: staročeské Hurvín, verzi Karla Kovala, podle níž sudičky daly chlapci do vínku třikrát hurá, a pikantnější podání, že jméno mělo v zákulisí jiné počáteční písmeno a zjemnila je až Skupova manželka. Wikipedie dodává, že slovo Hurvínek stojí na Skupově kresbě už z roku 1923. Miloš Kirschner později naučil dvojici jednadvacet jazyků, jména však zůstala všude stejná.
Hujer: od horníka k eurohujerovi
Příjmení Hujer je podle Wikipedie německého původu, pochází z nářeční podoby slova Häuer, tedy horník, a roku 2007 je nosilo sotva 500 lidí, hlavně na Jablonecku a Liberecku. Film Marečku, podejte mi pero z roku 1976 z něj udělal obecné slovo: večerní student Viktor Hujer v podání Václava Lohniského měl předlohu v posluchači, kterého Ladislav Smoljak učil ve večerní škole ve Staré Boleslavi. Hujer dnes znamená snaživce a šplhouna, od vstupu do Evropské unie se užívá odvozenina eurohujer, připisovaná Václavu Klausovi. Tentýž film dal Humpolci fiktivního rodáka Hliníka, jemuž město roku 2006 zřídilo recesistické muzeum HLINÍKárium.
Rychlost zvuku se měří jménem rodáka z Chrlic
Když pilot hlásí Mach 2, vyslovuje jméno brněnského rodáka. Podle Encyklopedie dějin města Brna se Ernst Mach narodil 18. února 1838 v Chrlicích u Brna a zemřel 19. února 1916 u Mnichova; Machovo číslo je bezrozměrný poměr rychlosti tělesa a rychlosti zvuku v témže prostředí. Jeho jméno nese také Machův úhel a Machův kužel. Na začátku roku 2008 navrhlo vedení Brna pojmenovat po něm letiště v Tuřanech; v Chrlicích má ulici i pamětní desku. Na odvrácené straně Měsíce po něm podle Aldebaranu zůstal kráter o průměru 174 km, největší z těch, které nesou české jméno.
Rudolfinum: dům pojmenovaný po korunním princi roku 1873
Rudolfinum je jedna z mála pražských budov, jejíž jméno vzniklo dřív než budova sama. Podle historie na webu Rudolfina rozhodla Česká spořitelna už roku 1873 pojmenovat svůj nový stánek umění po následníkovi trůnu, korunním princi Rudolfovi, a vyjádřit tak loajalitu k habsburskému domu; zároveň se myslelo na uměnímilovného císaře Rudolfa II. Stejné jméno neslo nábřeží i řetězová lávka, po níž první Pražané přešli koncem listopadu 1869 a která byla roku 1914 rozebrána. Princ Rudolf zemřel v Mayerlingu, lávka zmizela, nábřeží se přejmenovalo. Zůstala jen budova, v níž Antonín Dvořák 4. ledna 1896 dirigoval první koncert České filharmonie.
Purkyňovy buňky, vlákna, obrazy a jev: nejčastější český eponym
Žádné české příjmení se v mezinárodní vědě neopakuje tolikrát. Česká Wikipedie označuje Jana Evangelistu Purkyně za patrně nejfrekventovanější český eponym: Purkyňovy buňky v mozečku, Purkyňova vlákna v převodním systému srdce, Purkyňovy obrazy stínů cév na sítnici, Purkyňův jev posunu citlivosti oka za soumraku i Purkyňův následný obraz. K tomu podle portálu Aldebaran kráter Purkyně o průměru 48 km na odvrácené straně Měsíce a podle České astronomické společnosti planetka 3701. Lékař z Libochovic, který roku 1960 propůjčil jméno i brněnské univerzitě, je tak přítomen v učebnicích anatomie po celém světě, zpravidla bez háčku nad n.
Purkyňova místo Masarykovy: Brno 1960 až 1990
Brněnská univerzita nesla třicet let jméno jiného muže, než po kterém byla založena. Podle české Wikipedie ji zřídil zákon č. 50 z 28. ledna 1919 jako Masarykovu univerzitu, druhou českou univerzitu, o niž se první prezident zasazoval už od osmdesátých let 19. století. V letech 1960 až 1990 se z politických důvodů jmenovala Universita Jana Evangelisty Purkyně v Brně; fyziolog patrně posloužil jako nezávadná náhrada za zakladatele státu. Po listopadu 1989 se původní jméno vrátilo, v letech 1998 až 2005 s dodatkem v Brně, který byl roku 2006 vypuštěn. Jméno školy tak prošlo pěti podobami během jednoho století.
Soud jako poslední instance při volbě jména
Nedohodnou-li se rodiče na jménu dítěte do jednoho měsíce od narození, nebo jméno v této lhůtě vůbec neurčí, matriční úřad podle § 18 zákona o matrikách jméno nezapíše a učiní oznámení soudu. Stejně postupuje, zvolí-li rodiče jméno, které zapsat nelze, nebo nejsou-li známi. Občanský zákoník v § 861 stanoví, že je-li znám jen jeden rodič, určí jméno on, jinak soud. A podle § 864 určí soud i bez návrhu osobní jméno a příjmení dítěte, není-li znám žádný z rodičů. Odborná literatura uvádí jako typický příklad děti odložené do babyboxu.
Rodné příjmení podle zákona o matrikách
Rodné příjmení není jen příjmení, s nímž se člověk narodil. Zákon o matrikách v § 68 vypočítává, kdy se za rodné příjmení považuje i příjmení zapsané do knihy narození později: při určení nebo popření otcovství, při osvojení, v souvislosti se změnou pohlaví nebo při uzavření manželství rodičů po narození dítěte. Rodným příjmením je též příjmení uvedené v jazyce národnostní menšiny, příjmení po opravě zápisu nebo příjmení, které osoba po pěti letech užívání v nesprávné podobě prohlásí za své. Rodné příjmení se tedy může během života změnit, aniž by šlo o úřední změnu příjmení.
Pseudonym chráněný jako jméno
Občanský zákoník v § 79 přiznává každému právo přijmout pro určitý obor činnosti nebo i pro soukromý styk pseudonym. Právní jednání pod ním není neplatné, je-li zřejmé, kdo jednal. Vejde-li pseudonym ve známost, požívá stejné ochrany jako jméno. Autorský zákon k tomu v § 7 dodává, že totožnost autora anonymního nebo pseudonymního díla nesmí být bez jeho souhlasu prozrazena. Podle Nového encyklopedického slovníku češtiny patří pseudonym mezi fiktonymy, tedy jména přijatá k zatajení pravého jména, a do občanského průkazu se nezapisuje. K jeho užívání není třeba žádné povolení.
Příjmení ve svazku dvou žen od roku 2025
Zákon č. 123/2024 Sb. zavedl od 1. ledna 2025 partnerství osob stejného pohlaví podle občanského zákoníku, na něž se obdobně vztahují ustanovení o manželství. Informace Ministerstva vnitra č. 9/2025 proto výslovně uvádí, že pravidla pro dohodu o společném a připojovaném příjmení i pro zápis příjmení ženy v mužském tvaru platí od téhož data také při uzavření partnerství dvěma ženami. Partnerky si tedy mohou zvolit společné příjmení, ponechat si obě svá, nebo jedno připojit, a každá z nich může požádat o nepřechýlenou podobu. Dřívější registrovaná partnerství zůstala v platnosti.
