Židovské matriky 1784 až 1949 v Národním archivu
Matriky židovských náboženských obcí z let 1784 až 1949 nejsou uloženy v oblastních archivech jako matriky křesťanské, ale v Národním archivu v Praze. Podle jeho webu byly všechny svazky digitalizovány roku 2011. Fond Matriky židovských náboženských obcí v českých zemích je zpřístupněn v aplikaci Archivní VadeMeCum a fond Židovské kontrolní matriky přímo na stránkách archivu. Počátek roku 1784 odpovídá josefínským reformám, které uložily vést matriky i rabínům. Pro pátrání po židovských předcích, jejichž příjmení vznikla patentem z roku 1787, jde o základní pramen přístupný z domova.
Zimmermann a Tesař: Benešova kniha o německých příjmeních
Josef Beneš zkoumal německá příjmení u Čechů celý život, kniha však vyšla až roku 1998 ve dvou svazcích. První má 359 stran, druhý tvoří rejstříky Marie Novákové na 242 stranách; původní rukopis přesahoval 700 stran. Nováková Benešovo třídění přepracovala do deseti oddílů a sestavila sedm rejstříků. Základním pramenem byl pražský adresář z roku 1910, doplněný telefonními seznamy ze šedesátých let. Beneš sledoval překlady Tesař, Řezník, Pekař, Kovář a Myslivec na Zimmermann, Fleischhacker, Bäcker, Schmied a Jäger i hláskové přizpůsobování. Recenze v Naší řeči označila dílo za první syntetickou práci o tomto tématu.
Zajíc jako O'Hare: amerikanizace příjmení 1925
Kněz J. B. Dudek z Oklahomy popsal v časopise American Speech v prosinci 1925, co se dělo s českými příjmeními za oceánem. Prvním krokem bývalo vynechání diakritiky, dalším zkomolení úředníky a sousedy: Doležal se stal Dalzellem, Diviš Davisem, Přibyl Preeblem. Jiní překládali: Krejčí na Taylor, Černý na Black, Mlynář na Miller, Votruba na Bran. Zajíc se podle Dudka stal irským O'Hare, Mráček skotským McLoud a Tichý Stillmanem. Kučera prošel cestou Kutcher, Kootcher až Curtis či Cook. Dudek dodává, že většina přistěhovalců si jména sama měnit nechtěla; změnu si vynutilo okolí.
Vrchlický, Březina a Olbracht: básníci pod jiným jménem
Česká literatura devatenáctého a dvacátého století stojí z velké části na pseudonymech. Jaroslav Vrchlický se podle Wikipedie narodil jako Emil Frída a své literární jméno proslavil natolik, že to občanské zná málokdo. Otokar Březina byl učitel Václav Jebavý, Ivan Olbracht se jmenoval Kamil Zeman a jeho otec Antal Stašek byl Antonín Zeman. Encyklopedický slovník češtiny připomíná i šifry a značky: Svatopluk Čech se podepisoval ABCD, Čestmír Jeřábek ABE. Dělničtí dopisovatelé Dělnických listů od roku 1872 skrývali totožnost pod jmény jako Josef Šizený nebo Antonín Nespokojený. Pseudonym tak byl literární maskou i politickou nutností.
Ježíšek a silvestr: dva zápisy téhož svátku
U dvou jmen připouští jazyková příručka oba způsoby psaní, protože se v nich prolíná osoba a událost. Ježíšek s velkým písmenem je malý Ježíš nebo Štědrý den, ježíšek s malým vánoční dárek či nadílka; věta „těším se na Ježíška“ může znamenat obojí. Silvestr je osobní jméno, silvestr zábava na konci roku a podle Slovníku spisovné češtiny i poslední den v roce. Příručka přiznává, že v praxi se často píše velké písmeno i v přeneseném významu, analogicky k větám „na Josefa sněžilo“ nebo „na Štěpána sněžilo“, kde jméno světce zastupuje datum.
Jdu, jdu, noci upiju: luciatství od roku 1804
Nejstarší tištěný doklad o obchůzkách na svatou Lucii pochází podle Českého rozhlasu z roku 1804, kdy Jakub Jan Ryba v knize Radovánky nevinných dítek o vánocích popsal rozmlouvání dětí o chození s Lucií, tedy o luciatství. Lucky byly dívky v dlouhém bílém rouchu, podle Ryby s plachetkou přes vlasy a obličejem pomazaným sádlem a obíleným moukou; v jižních Čechách měly někdy dlouhé bílé zobáky, jinde masku koňské hlavy. Průvod provázela říkanka Jdu, jdu, noci upiju. Jméno svaté Lucie, patronky předení, vychází z latinského lux, světlo, a pranostika Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá odráží starý kalendář.
Jawa: Janeček a Wanderer v jedné značce
Jedna z nejznámějších českých značek vznikla ze dvou jmen. Podle magazínu Moxy spojil František Janeček první slabiky svého příjmení a názvu německé firmy Wanderer, od níž roku 1929 koupil licenci na motocykl Wanderer 500 OHV. Ochranná známka Jawa byla v Československu zaregistrována 17. srpna 1929 pod číslem 37 525 u pražského patentního úřadu a o necelé dva měsíce později také v Ženevě. Janeček, narozený 23. ledna 1878 a přezdívaný motocyklový král, původně pracoval jako konstruktér v Kolbenově továrně a uvažoval o výrobě šicích strojů. Příjmení zakladatele tak dodnes vyslovují motoristé po celém světě, aniž by o něm věděli.
Jarda a Mirek z jednoho Jaromíra
Složená slovanská jména nabízejí dvě možnosti domáckého oslovení, protože každá polovina může žít vlastním životem. František Oberpfalcer uvedl roku 1931 pro Jaromíra podoby Jarda, Jardíček, Jarouš a Jarek od první části a Mirko, Mirek či Mirouš od druhé. Stejně se dělí Bohuslav na Bohuše a Slávu, Ladislav na Láďu a Slávu, Vladimír na Vláďu a Míru. Potíž je zřejmá: Sláva může být Jaroslav, Bohuslav, Ladislav i Květoslav a Míra se hodí ke Čestmírovi stejně jako k Vladimírovi. Domácká podoba tak často prozradí méně, než by posluchač potřeboval.
Tři znaky zdarma: překlep ve jméně na letence
Jméno na letence musí odpovídat dokladu a dopravci na tom vydělávají. Ryanair ve své nápovědě uvádí, že překlep do tří znaků lze opravit jednou bezplatně nejpozději 48 hodin před odletem a že prohozené pořadí, například Novák Petr místo Petr Novák, lze do 48 hodin od rezervace opravit zdarma. Změna více než tří znaků nebo celého jména podléhá poplatku. Wizz Air povoluje jednu bezplatnou opravu do tří hodin před odletem, včetně rozšíření zkráceného jména, například John T. Smith na John Thomas Smith. Prostřední jméno ani tituly obě společnosti nevyžadují. Tři písmena jsou hranicí mezi omylem a novým cestujícím.
Šest kódování pro jedno jméno: čeština v počítačích kolem roku 1990
Napsat Šťastný tak, aby to přečetl i sousedův počítač, bývalo uměním. Wikipedie v hesle Kódování češtiny uvádí, že norma ČSN 36 9103 z roku 1979 definovala osmibitový KOI-8čs, a kolem roku 1990 existovalo nejméně šest různých osmibitových kódování: KOI-8čs, ISO 8859-2, Windows-1250, CP852, Mac CE a kód Kamenických. Ten podle anglické Wikipedie vytvořili bratři Jiří a Marian Kameničtí, užíval se zhruba v letech 1985 až 1995 a písmeno č v něm stálo na místě francouzského ç, aby se zachovaly rámečky z původní tabulky. Jednotu přinesl až Unicode a UTF-8, na něž podle Wikipedie přecházely linuxové systémy od roku 2000.
Suvorov podle přepisu: řazení cizích jmen v českém seznamu
Jak zařadit do abecedy Suvorova psaného cyrilicí? Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český uvádí, že jména osob cizích národností lze řadit podle takzvané mezinárodní latinské abecedy, tvořené základními písmeny bez diakritiky, pozměněnými písmeny a spřežkami, a jména zapsaná jiným písmem se řadí podle stanoveného přepisu do latinky, Суворов tedy jako Suvorov. Norma ČSN 97 6030 podle Wikipedie stanoví pravidla pro sestavy obsahující česká i cizojazyčná hesla a za slovo považuje i řetězec s apostrofem a spojovníkem. Příjmení O'Hara a Saint-Exupéry tak mají v českém seznamu své jisté místo, dříve než je rozhází počítač bez české lokalizace.
Slafkovský s dlouhým ý: diakritika na dresu NHL
Jaromír Jágr neměl podle NHL.com za celou kariéru na dresu čárku nad á. Juraj Slafkovský, jednička draftu 2022, dostal v Montrealu jmenovku SLAFKOVSKÝ s dlouhým ý nad číslem 20 a podle Sportnet SME se stal patrně prvním slovenským hráčem s diakritikou na dresu v samostatné historii NHL, zatímco jeho krajan Filip Mešár nosil nápis Mesar. Boston Globe připomíná, že Montreal zavedl zásadu správného zápisu jmen roku 2013, kdy výstrojní manažer přidal Danielu Brièremu znaménko nad e. Diakritiku nosí také Tim Stützle, David Kämpf a Petr Mrázek. Jméno na zádech se tak vrací do podoby, jakou má v rodném listě.
Profousových patnáct tisíc místních jmen
Antonín Profous, narozený roku 1878 u Chrudimi, zpracoval přibližně 15 500 jmen českých měst a obcí v díle Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny. První díl A až H vyšel roku 1947, druhý roku 1949, třetí roku 1951. Autor zemřel roku 1953 a čtvrtý díl z roku 1957 dokončil Jan Svoboda; pátý svazek dodatků vydali roku 1960 Svoboda, Šmilauer a další. Dílo je nepostradatelné i pro výklad příjmení, protože nespočet příjmení vzniklo z místních jmen a naopak tisíce vesnic nesou jména dávných osob.
Pražské matriky od Týna po Německý matriční úřad
Archiv hlavního města Prahy má podle svého webu celou sbírku pražských matrik digitalizovanou a zpřístupněnou v Archivním katalogu. Dělí se na katolické matriky, matriky ostatních církví a civilní matriky. Mezi katolickými najdeme farnosti Matky Boží před Týnem, svatého Havla či svatého Jakuba, ale i Všeobecnou nemocnici, Zemský ústav pro choromyslné nebo Svatováclavskou trestnici. Civilní řady tvoří okresní správy politické do roku 1926, magistrátní úřadovny od roku 1927, úmrtní protokoly 1924 až 1939 a Německý matriční úřad Praha 1939 až 1945. Originály se už do studovny neobjednávají, badatel listuje snímky z domova.
Porta fontium: miliony snímků z Plzně a Bavorska
Státní oblastní archiv v Plzni buduje spolu s Generálním ředitelstvím státních archivů Bavorska přeshraniční portál Porta fontium. Podle archivu shromáždil od roku 2009 více než 5,6 milionu digitalizovaných archiválií a denně jej navštíví zhruba 1 300 lidí. Vedle matrik nabízí kroniky, sčítací operáty, přihlášky k pobytu, urbáře, pozemkové knihy i mapy. Inventář Sbírka matrik západních Čech 1531 až 1949 se každoročně doplňuje o nově převzaté knihy. Nejstarší plzeňská matrika z roku 1648 je dostupná i s opisem indexu. Pro rodiny z Chebska či Karlovarska jde o pramen, který spojuje české a bavorské záznamy.
Otakarus qui et Premisel: zdvojené jméno krále
Třetí český král vstoupil do dějin pod dvěma jmény. Doma mu říkali Přemysl, cizina ho od roku 1192 znala téměř výhradně jako Otakara a jméno Otakar nesly i jeho pečeti s výjimkou té první. Obě jména spojila královská kancelář poprvé na listině z roku 1212: Otakarus, dei gratia, qui et Premisel, tedy Otakar, který je zván i Přemysl. Jméno je německého původu z germánského Odowakar, vykládaného jako majetek střežící. Historik Josef Kalousek v devatenáctém století hájil pouhého Přemysla, dnešní historiografie podle webu Historická šlechta dává přednost podobě Přemysl Otakar I.
