Johanes dictus Zizka: jméno řečené v listině
První autentická zmínka o husitském vojevůdci pochází z 3. dubna 1378, kdy je v listině zapsán jako Johanes dictus Zizka de Trucznow, Jan řečený Žižka z Trocnova. Listina ze srpna téhož roku ho uvádí jako Ješka řečeného Žižku; Jan i Ješek jsou dvě podoby téhož křestního jména. Slovo dictus, řečený, prozrazuje, že Žižka bylo příjmí, nikoli dědičné příjmení. Přídomek z Trocnova měl povahu šlechtického predikátu a roku 1421 jej Žižka rozšířil o hrad Kalich, který si u Třebušína vybudoval. Novoměstská soudní kniha z roku 1414 zná jistého Janka Jednookého, vrátného krále Václava.
Jan Michalův z Husince, řečený Hus
V seznamu svěcenců z roku 1401 je budoucí reformátor zapsán jako Jan Michalův z Husince. Sám se podepisoval M. J. Hus z Husince, jak uvádí Jaroslav V. Polc. Krátké Hus tedy vzniklo z označení podle rodiště, pravděpodobně Husince u Prachatic, byť záznam o kraji Boleslavském připouští i Husinec u Prahy. Slovo zároveň znamenalo husu, čehož využívali přátelé i nepřátelé; anglicky se objevuje podoba John Goose. Pozdější vyprávění o snu saského kurfiřta mluví o české huse. Ve své době nešlo o dědičné příjmení, nýbrž o příjmí, jaké tehdy nosila většina Čechů.
Hloupý Honza, Jiřík a Maruška v pohádkách
Pohádky si pro hrdiny vybíraly nejběžnější česká jména a jejich domácké podoby. Alena Danyiová ve studii z roku 2024 rozebrala Erbenovu Zlatovlásku a pohádky Boženy Němcové O hloupém Honzovi, O perníkové chaloupce a O dvanácti měsíčkách. Honza je domácká podoba Jana odvozená přes německé Hans; když ho v pohádce přijmou do služby na zámku, začnou mu říkat Johanes. Sloužící Jiřík nese zdrobnělinu Jiřího, pracovitá Maruška zdrobnělinu Marie, zatímco její sestra se jmenuje Holena. Studie uvádí, že Jiří, Jan a Marie patří s počty kolem 260 až 296 tisíc nositelů k nejčastějším jménům v Česku.
Dánská královna Dagmar z Markéty Přemyslovny
Dcera Přemysla Otakara I. dostala doma jméno Markéta. Když se roku 1205 v Lübecku provdala za dánského krále Valdemara II., přijala nové jméno Dagmar, pod nímž ji Dánsko zná dodnes. Zemřela při porodu druhého syna roku 1212 nebo 1213. Roku 1683 byl v jejím hrobě nalezen byzantský kříž z přelomu desátého a jedenáctého století, dnes uložený v Kodani a nazývaný Dagmařin kříž; podle pověsti jí ho při loučení zavěsila na krk matka. Napodobeniny křížku podle Wikipedie dodnes nosí řada dánských žen. Jméno Dagmar se tak z Dánska vrátilo do českého kalendáře.
Marie vypadla z první dvacítky roku 2024
Jméno, které podle serveru Proženy vydrželo na výsluní téměř šedesát let a dominovalo padesátým létům, se v roce 2023 drželo na dvacátém místě a v roce 2024 se podle Českého statistického úřadu do první dvacítky nedostalo; spolu s ní chyběla podruhé za sebou Veronika a u chlapců vypadl Šimon. Marie přitom zůstává nejčastěji děděným ženským jménem: v roce 2024 ji dostala téměř každá desátá dcera matky jménem Marie. V celé populaci byla Marie podle dat ministerstva vnitra z roku 2016 druhým nejčastějším ženským jménem. Statistika novorozenců tak ukazuje konec jedné epochy, nikoli zánik jména, které nosí stovky tisíc žen.
Lucie, Tereza a Kateřina: jména dnešních matek
Jména rodičů novorozenců ukazují, kdo dnes zakládá rodiny. Český statistický úřad uvádí, že od ledna 1999 do ledna 2015 se nejvíce dětí rodilo matkám jménem Jana, poté převzaly vedení Lucie; v první dekádě tisíciletí byly na předních místech Lenka, Petra a Martina, postupně přibývalo Kateřin a naposledy Veronik. Mezi otci bylo dlouhodobě nejvíce Petrů, Martin se držel na druhém až čtvrtém místě a rostly počty Janů a Tomášů. Roku 2025 byli v Plzeňském kraji nejčastějšími otci Jan, Tomáš a Martin a matkami Lucie, Tereza a Kateřina. Jména rodičů tak zrcadlí žebříčky z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
Liberecký kraj: Sofie a Jan proti proudu
V Libereckém kraji vyhrála v roce 2025 Sofie, která se podle krajské správy Českého statistického úřadu posunula ze šestého místa v roce 2024 a v krátké čtyřleté řadě od roku 2022 zvítězila poprvé; za ní následovaly Viktorie, Eliška, Rozálie a Anna. Mezi chlapci vedl Jan před Jakubem a Matyášem, kteří se dělili o druhé místo, ačkoli v roce 2024 zde zvítězil Matyáš. Jan byl roku 2025 první ještě v Jihočeském kraji a jeho obliba podle úřadu klesá s velikostí obce. Liberecko tak spojilo pražský vkus u dívek s venkovským u chlapců.
Lednová hlášení matrik: jak se jména počítala do roku 2019
Dnešní žebříčky mají skromný původ. Český statistický úřad vysvětluje, že zdrojem statistiky dětských jmen býval výkaz Hlášení o narození, který posílaly matriční úřady v papírové nebo elektronické podobě. Jména dětí a rodičů se nezpracovávala strojově, ale ručním přepisováním, a proto se zjišťoval pouze leden. Lednová jména se sledovala od roku 1999 a podle prezentace úřadu se tato metoda užívala do roku 2019; v roce 2013 se údaje nezjišťovaly vůbec. Informace o jménech v devadesátých letech pocházely ze statistik Ministerstva vnitra. Starší srovnání proto zachycují jen děti narozené v lednu, nikoli celý ročník, a nelze z nich odvozovat počty.
Bielova kometa: první kometa objevená z českého území
První kometa nalezená na českém území nese jméno rakouského důstojníka s českými kořeny. Podle serveru komety.cz objevil Wilhelm von Biela, setník a potomek rytířského rodu z Bělé, kometu v roce 1826 v Josefově; nese pouze jeho jméno, přestože ji nezávisle našel i Francouz Gambart. Slovenská Wikipedie dodává, že se při návratu roku 1846 rozpadla na dvě části, a tak vešla do dějin astronomie podruhé. Biela se narodil 19. března 1782 v Roßle a zemřel 18. února 1856 v Benátkách. Podle Aldebaranu po něm na přivrácené straně Měsíce zůstal kráter o průměru 76 km.
Becherovka: jméno rodiny chráněné známkou od roku 1922
Karlovarský likér se jmenoval anglicky, německy i rodinně, než jeho jméno ochránil zákon. Podle historie na webu výrobce získal Josef Vitus Becher recepturu roku 1805 od doktora Frobriga a výroba běží od roku 1807; firmu v pravém smyslu založil syn Johann Nepomuk, jehož podpis je dodnes na každé láhvi. Prodávalo se pod názvy English Bitter, Karlsbader Bitter, Karlsbader Becherbitter nebo Johann Becher a teprve roku 1922 byly názvy Becherovka a Becher Bitter zapsány jako ochranné známky. Poslední z rodu, kdo znal recepturu, byla Hedda Becherová, která vedení převzala roku 1941. Rodinné jméno likér přežilo.
Barrandov: pražská čtvrť pojmenovaná po Francouzovi
Pražská čtvrť pojmenovaná po cizinci je výjimkou a tato nese jméno francouzského geologa. Joachim Barrande (1799–1883) strávil desítky let zkoumáním zkamenělin v okolí Prahy a podle německé Wikipedie určil přes 3 500 nových druhů, které pojmenovával převážně českými názvy. Pamětní deska na skále nad Vltavou byla odhalena 14. června 1884, čtvrť dostala jeho jméno 2. února 1928; dříve se lokalitě říkalo Habrová. Barrandov se díky filmovým ateliérům stal pojmem, jemuž rozumějí i lidé, kteří o trilobitech nikdy neslyšeli. Po Barrandovi je pojmenována také planetka (5958) Barrande z ledna 2000 a minerál barrandit.
Adolfpaterait: jméno minerálu zablokované na padesát let
Mineralogie má pro jména přísnější pravidla než matriky. Podle článku Plášila, Škáchy a Horáka v Bulletinu Národního muzea z roku 2014 byl minerál paterait, pojmenovaný po jáchymovském hutníkovi Adolfu Paterovi (1819–1894), diskreditován, protože vzorek byl směsí čtyř jiných minerálů. Podle pravidel Mezinárodní mineralogické asociace nesmělo být zneuctěné jméno dalších padesát let použito, a tak nový minerál z roku 2012 dostal složené jméno adolfpaterait. Jáchymovský revír s přibližně 420 uznanými minerály dal jméno i babánekitu, běhounekitu, mathesiusitu či štěpitu. Přípona -it tu přidaná k příjmení znamená pravděpodobně nejtrvanlivější poctu, jakou lze člověku udělit.
Kolář, Voráč a Pastyřík: zaměstnání v příjmení
Sedmý okruh v třídění Miloslavy Knappové tvoří řemesla, zaměstnání a lidská činnost: Kolář, Polesný, Pastyřík, Voráč, Žák. Kolář je 24. nejčastějším příjmením v Česku se 17 119 nositeli a připomíná dobu, kdy každá větší ves potřebovala výrobce kol. Josef Beneš zařadil Dvořáka mezi příjmení podle povolání a společenského postavení a totéž platí o Sedláčkovi. Josef Vintr našel ve Vídni 14 000 českých příjmení včetně Gretschi, tedy Krejčího, zapsaného německým pravopisem. Řemeslná příjmení mají obdoby ve všech evropských jazycích a Knappová připomíná překlad Mlynáře na Müllera. Kdo ví, co dělal předek, ví i to, proč se tak jmenuje.
Jelínek, Beran a Liška: zvěřinec v příjmeních
Jelínek je šestnáctým nejčastějším příjmením v Česku s 20 123 nositeli. Josef Beneš uvedl roku 1944 mezi častými příjmeními podle zvířat Vlčka, Vlka, Nedvěda, Lišku, Kocourka, Ježka, Zajíce, Zajíčka, Jelínka, Berana, Beránka a Karáska; mezi vzácnějšími Tetřeva, Tloušťě či Telátkovou. Miloslava Knappová doplňuje Kačera a Rybu. Motivem mohla být vlastnost člověka, jeho zaměstnání, domovní znamení nebo přezdívka po příhodě. Beneš varoval, že výklady musí stát na dokladech, nikoli na dohadech: Jelínek nemusel být plachý jako jelen, mohl bydlet U Jelínka nebo mít jelena ve znaku. Zvířecí příjmení tvoří jednu z nejpestřejších vrstev češtiny.
Jarábka, nebo Jarábeka: slovenská příjmení v češtině
Slovenská příjmení patří v Česku k nejčastějším cizím příjmením a Miloslava Knappová jim věnovala v Naší řeči roku 1988 samostatná pravidla. Skloňují se podle českých vzorů, zachovávají slovenský pravopis a připojují české koncovky: Ján Rusňák, Jána Rusňáka, s Jánem Rusňákem. U jmen na -ek se pohybné e obvykle vypouští, Jarábek, Jarábka, pokud by nevznikla obtížně vyslovitelná skupina, jako Pištek, Pišteka. Slovenština má sklon e ponechávat, Fusek, Fuseka, a oficiální rodinný úzus se respektuje i v češtině. Příjmení z rodinných přivlastňovacích tvarů, jako Jankech nebo Jurových, se skloňují podle vzoru pán: Jankecha, Jurovýcha.
Horváth, Kováč a Varga: slovenská první trojka
Na Slovensku se podle slovenské Wikipedie evidovalo roku 2003 celkem 185 288 příjmení mužů a žen. Žebříček vede Horváth s 30 813 nositeli, následují Kováč s 29 079, Varga s 21 650, Tóth s 21 604 a Nagy s 19 341. Do první desítky patří ještě Baláž, Szabó, Molnár, Balog a Lukáč; roku 1995 vedl Kováč. Horváth je maďarské označení Chorvata a také Tóth, Nagy, Szabó či Molnár jsou maďarská slova. Novák stojí na Slovensku až jedenáctý. Zatímco český žebříček vedou příjmení z povolání a postavení, slovenský ovládají jména maďarského původu.
