Svačina, Moučka a Sochor: věci a počasí ve jménech
Devátý motivační okruh v třídění Miloslavy Knappové tvoří příjmení podle věcí, abstrakt a přírodních jevů: Sochor, Kropáč, Moučka, Svačina, Dejmek, Mráz, Podzimek. Jak se člověk stane Svačinou, prameny nevysvětlují; mohl ji rád nosit, prodávat, nebo ji někomu snědl. Slovník Dobravy Moldanové doplňuje příjmení z podstatných jmen jako Kolář, z přídavných jako Pokorný, ze sloves jako Navrátil, z příslovcí jako Tedáček a ze spojek a částic jako Šak nebo Prej. Pokorný je přitom třináctým nejčastějším příjmením s 21 746 nositeli. Český jazyk tak proměnil v příjmení prakticky každý slovní druh, který měl po ruce.
Statistika příjmení zamrzlá v lednu 2017
Poslední veřejná databáze četnosti příjmení pochází z Ministerstva vnitra a zachycuje stav k lednu 2017, kdy evidovala 412 387 unikátních příjmení a 147 511 unikátních jmen, jak uvádí web KdeJsme. Od té doby ministerstvo podle Wikipedie i Seznam Média údaje neposkytuje. Český statistický úřad podobná data zveřejňovat neplánuje; jeho mluvčí Jan Cieslar podle webu aRecenze vysvětlil, že úřad nevidí poptávku veřejnosti ani veřejný zájem a zpracování statistik příjmení nepovažuje za účelné. Všechny dnešní žebříčky příjmení proto vycházejí z více než devět let starých dat, zatímco statistiku křestních jmen novorozenců statistický úřad vydává každý rok.
Růžička, Fiala a Konvalinka: květiny u domu
Růžička patří mezi nejčastější česká příjmení; Český rozhlas uvádí 19 620 nositelů, seznam z roku 2016 pak 19 511. Vzniklo jako zdrobnělina slova růže a motivací mohlo být domovní znamení, růžový keř u domu nebo časté červenání se; Dagmar Magincová je vykládá jako pohledného člověka. Fialu nosí 9 182 mužů a 9 448 žen a vedle názvu květiny mohla jít o fialovou barvu či znamení domu. Do téže zahrady patří Konvalinka, Jedlička nebo Višňák. Rozhlasový výklad připomíná i pány z Růže, tedy Rožmberky. Květina na štítu domu tak dala jméno desítkám tisíc lidí.
Procházka na mostě: císařova přezdívka a zběhlí poddaní
Šesté nejčastější příjmení nosí 32 498 osob a jako příjmení je doloženo od roku 1618. Antonín Kotík je roku 1894 vyložil jako toho, kdo se rád prochází, J. Š. Baar jako chodského řezníka vykupujícího dobytek po vesnicích. Ladislav Procházka v Naší řeči roku 1971 doložil z purkrechtních zápisů panství Komorní Hrádek, že přízvisko Procházka dostávali poddaní, kteří zběhli z gruntu a po čase se vrátili; jiní navrátilci dostali příjmení Navrátil. Krejčovský tovaryš Jan z Radlic je roku 1608 zapsán jako Jan Procházka a přezdívku Procházka dostal i císař František Josef po fotografii z Prahy s popiskem Procházka na mostě.
Šla Nanynka do zelí: jména v lidových písních
Lidová píseň je jedním z nejstarších svědků domáckých podob jmen. Zpěvník Jména v písních z roku 2017, který sestavila Marie Lišková, obsahuje 43 českých a moravských písní s křestními jmény v textu: Adámku náš, Až já půjdu od Běty, Bratře Kubo, Káča má, Marjánko, Marjánko, Šla Nanynka do zelí, Ta naše Bára, Ptala se Zuzana Kuby nebo Koukej, koukej, koukej Vašku. Přehled na Wikiknihách ukazuje, že nejčastějším ženským jménem v českých písních je Anna v podobách Andulka, Anička i Anka, a to od lidové Andulky šafářovy po Je ráno, Anno Václava Neckáře. Písně uchovaly tvary, které z matrik zmizely.
Svatojánská muška: světluška se jménem Křtitele
Světluška se v mnoha jazycích jmenuje po svatém Janu Křtiteli, protože se objevuje kolem jeho svátku 24. června a letního slunovratu. Ľubica Dvornická v časopise Kultúra slova z roku 2022 srovnala české svatojánská muška, lužickosrbské janska muška, německé Johanneskäfer a maďarské szentjánosbogár; jihoslovanské kresnica a krijesnica odkazují na druhou část světcova jména, křest. Slovenská nářečí znala i podoby svatojánská katerinka nebo svatoho Jana krava. Česká Wikipedie připomíná, že svátek navázal na starší oslavy slunovratu. Jméno světce tak dalo název drobnému broukovi, svatojánskému chlebu i noci, kdy se podle pověr otvírají poklady.
Poradit se s Vaňkem: útěk doložený roku 1589
Vaněk je stará domácká podoba Václava a rčení poradit se s Vaňkem znamená dát se na útěk. Podle Ludmily Stěpanovové bylo poprvé zaznamenáno roku 1589 a hojně je užívali spisovatelé devatenáctého století; známé jsou i varianty s Vaňkem potazu bráti, pospíchat na poradu s Vaňkem nebo potkat se s Vaňkem. Původ zůstává nejasný. Kniha Čeština všední i nevšední jej spojuje se zvukovou podobou německého wanken, kolísat či ztrácet odvahu, a Igor Němec připomněl, že německá skupina -nk- přecházela do staré češtiny jako -ňk-. Jméno tu zřejmě jen propůjčilo tvar cizímu slovu.
Panenko skákavá: zvolání po zaniklé poutní vsi
Zvolání panenko skákavá nemá nic společného s veselou dívkou. Podle Českého rozhlasu jde o zjednodušený název obrazu Panny Marie v kostele v obci Skoky, kdysi slavném mariánském poutním místě. Říkalo se Panna Maria Skokovská a lidově i Panenko Marie Skočická; druhou podobu používá posluhovačka na četnické stanici v Putimi v Haškově Švejkovi. Obec zanikla, ale výraz přežil díky literatuře a dodnes vyjadřuje údiv i tam, kde o Skokách nikdo neslyšel. Mariánské jméno poutního obrazu se tak proměnilo v citoslovce, jehož původ dnes zná jen málokdo z těch, kdo je denně vyslovují.
Rychlost zvuku se měří jménem rodáka z Chrlic
Když pilot hlásí Mach 2, vyslovuje jméno brněnského rodáka. Podle Encyklopedie dějin města Brna se Ernst Mach narodil 18. února 1838 v Chrlicích u Brna a zemřel 19. února 1916 u Mnichova; Machovo číslo je bezrozměrný poměr rychlosti tělesa a rychlosti zvuku v témže prostředí. Jeho jméno nese také Machův úhel a Machův kužel. Na začátku roku 2008 navrhlo vedení Brna pojmenovat po něm letiště v Tuřanech; v Chrlicích má ulici i pamětní desku. Na odvrácené straně Měsíce po něm podle Aldebaranu zůstal kráter o průměru 174 km, největší z těch, které nesou české jméno.
Rudolfinum: dům pojmenovaný po korunním princi roku 1873
Rudolfinum je jedna z mála pražských budov, jejíž jméno vzniklo dřív než budova sama. Podle historie na webu Rudolfina rozhodla Česká spořitelna už roku 1873 pojmenovat svůj nový stánek umění po následníkovi trůnu, korunním princi Rudolfovi, a vyjádřit tak loajalitu k habsburskému domu; zároveň se myslelo na uměnímilovného císaře Rudolfa II. Stejné jméno neslo nábřeží i řetězová lávka, po níž první Pražané přešli koncem listopadu 1869 a která byla roku 1914 rozebrána. Princ Rudolf zemřel v Mayerlingu, lávka zmizela, nábřeží se přejmenovalo. Zůstala jen budova, v níž Antonín Dvořák 4. ledna 1896 dirigoval první koncert České filharmonie.
Purkyňovy buňky, vlákna, obrazy a jev: nejčastější český eponym
Žádné české příjmení se v mezinárodní vědě neopakuje tolikrát. Česká Wikipedie označuje Jana Evangelistu Purkyně za patrně nejfrekventovanější český eponym: Purkyňovy buňky v mozečku, Purkyňova vlákna v převodním systému srdce, Purkyňovy obrazy stínů cév na sítnici, Purkyňův jev posunu citlivosti oka za soumraku i Purkyňův následný obraz. K tomu podle portálu Aldebaran kráter Purkyně o průměru 48 km na odvrácené straně Měsíce a podle České astronomické společnosti planetka 3701. Lékař z Libochovic, který roku 1960 propůjčil jméno i brněnské univerzitě, je tak přítomen v učebnicích anatomie po celém světě, zpravidla bez háčku nad n.
Purkyňova místo Masarykovy: Brno 1960 až 1990
Brněnská univerzita nesla třicet let jméno jiného muže, než po kterém byla založena. Podle české Wikipedie ji zřídil zákon č. 50 z 28. ledna 1919 jako Masarykovu univerzitu, druhou českou univerzitu, o niž se první prezident zasazoval už od osmdesátých let 19. století. V letech 1960 až 1990 se z politických důvodů jmenovala Universita Jana Evangelisty Purkyně v Brně; fyziolog patrně posloužil jako nezávadná náhrada za zakladatele státu. Po listopadu 1989 se původní jméno vrátilo, v letech 1998 až 2005 s dodatkem v Brně, který byl roku 2006 vypuštěn. Jméno školy tak prošlo pěti podobami během jednoho století.
Jméno cizince matrika neověřuje
Pravidla o správné pravopisné podobě jména v § 62 zákona o matrikách platí pro občany. Praktický průvodce Ministerstva vnitra uvádí, že u cizince se při zápisu jména do matriční knihy doklad o správné podobě jména nevyžaduje a jeho správnost se neověřuje. Matrika vychází z předložených cizozemských listin. Zákaz zkomolených a domáckých jmen, jména opačného pohlaví nebo jména žijícího sourozence se tak uplatní u dětí českých občanů, zatímco dítě dvou cizinců může dostat jméno, které by matrika Čechům nezapsala. Totéž platí o počtu jmen, který u cizinců není omezen na dvě.
Gardarsdóttir a Pauluskaitė v českém textu
Internetová jazyková příručka řeší i přechylování příjmení z jazyků, které mají vlastní ženské tvary. U řeckého Kedros s ženskou podobou Kedru lze v češtině psát Kedrosová, ponechat Kedru, nebo ve veřejné komunikaci připojit příponu i k ženskému tvaru, tedy Kedruová. Litevština rozlišuje dokonce příjmení svobodné a vdané ženy: od Pauluskas vzniká Pauluskaitė a Pauluskienė, česky Pauluskasová nebo původní tvar. Islandská patronymika typu Gardarsdóttir, utvořená z otcova jména, se podle příručky v češtině běžně přechylují na Gardarsdóttirová, přípustná je ale i původní podoba, kterou si Islanďanky ponechávají i po sňatku.
Garcia Weber před Soudním dvorem
Dne 2. října 2003 rozhodl Soudní dvůr ve věci C-148/02 Garcia Avello. Děti španělského otce a belgické matky žijící v Belgii měly obě občanství. Belgická matrika je zapsala jako Garcia Avello, zatímco podle španělské tradice jim náleželo první příjmení otce a příjmení matky, tedy Garcia Weber. Belgické úřady změnu odmítly a nabídly jen příjmení Garcia. Soudní dvůr dovodil, že právo Unie brání tomu, aby členský stát svým občanům s druhým unijním občanstvím odepřel příjmení podle práva a tradice tohoto druhého státu. Rozsudek ovlivnil matriční praxi v celé Unii.
Dvě jména pro občana, více jmen pro cizince
Zákon o matrikách v § 18 dovoluje zapsat dítěti dvě jména, která nesmějí být stejná. Dítěti, jež není občanem a jehož rodiče české občanství nemají, lze zapsat jmen více. Praktický průvodce Ministerstva vnitra doplňuje, že výjimku mají i děti občanů narozené v cizině. Kdo má zapsáno jedno jméno, může podle § 62 jednou provždy prohlásit, že bude užívat dvě, a kdo má dvě zapsána, je povinen užívat v úředním styku obě. Dva křestní patroni, jak je znal barok, tak zůstávají v českém právu horní hranicí pro většinu obyvatel.
