Měny Polska a Maďarska zpevnily po zprávách, že EU těmto zemím uvolní peníze
Londýn/Varšava 15. prosince (ČTK) - Polský zlotý dnes na devizových trzích zpevnil po zprávách, že se Varšava dostane k penězům, které jí Evropská unie blokuje. Později ale zlotý zisky smazal. Z podobného důvodu se tento týden zvyšoval i kurz maďarského forintu, kde se ale růst zatím vyčerpal a měna dnes dopoledne oslabila. Evropská unie má k oběma zemím výhrady a tvrdí, že přijetím některých zákonů potlačují demokratické principy.
Euro se krátce po poledni prodávalo zhruba za 4,31 zlotého, a pohybovalo se tak v blízkosti hodnot ze čtvrtečního večera. Dopoledne euro kleslo až k hranici 4,30 zlotého, čímž se polská měna přiblížila kurzu 4,29 zlotého, maximu od jara 2020. Vůči maďarské měně euro přidávalo asi půl procenta na 381,10 forintu, zatímco do poloviny týdne kleslo až pod 378 forintů. Forint zůstává výrazně silnější proti konci loňského roku, kdy euro stálo více než 407 forintů.
Nový polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová dnes uvedli, že Brusel ještě do konce roku převede Polsku prvních pět miliard eur (zhruba 122 miliard Kč) jako finanční pomoc. Peníze byly zmrazeny kvůli výhradám komise vůči stavu právního státu v Polsku.
"Titulky se slovy jako 'Tusk', 'von der Leyenová' nebo 'fondy obnovy' jsou něčím, co mění rovnováhu sil ve prospěch zlotého," řekl jeden z obchodníků na devizovém trhu ve Varšavě. "Sledujeme politické možnosti, jak jsem pochopil, protože s Tuskem v Bruselu vyhlásíme miniúspěch..., i když je to stále velmi vágní a i když uplyne ještě mnoho měsíců, než ty peníze uvidíme," citovala obchodníka agentura Reuters.
Maďarský forint zpevňoval tento týden až do středy, kdy se růst jeho kurzu zastavil. Forint zpevňoval po oznámení Bruselu, že Evropská unie obnovuje Budapešti přístup k deseti miliardám eur (více než 244 miliard Kč) z unijních fondů. Brusel peníze blokoval na základě tvrzení, že Maďarsko podle něj nedodržuje například nezávislost justice.
spr
Papež vyzval k mezinárodní regulaci AI a varoval před technologickou diktaturou
Vatikán 14. prosince (ČTK) - Papež František dnes vyzval mezinárodní společenství k regulaci umělé inteligence (AI). Algoritmy nesmí nahradit lidské hodnoty, uvedla hlava katolické církve v každoročním poselství ku Světovému dni míru, letos nazvaném "Umělá inteligence a mír". Podle agentury Reuters také František varoval v souvislosti s AI před "technologickou diktaturou", která podle něj ohrožuje lidskou existenci.
Poselství ke svátku, který Římskokatolická církev slaví 1. ledna, papež tradičně předem zasílá světovým lídrů a mezinárodním institucím, jako je například OSN.
"Globální rozměr umělé inteligence jasně ukazuje, že vedle odpovědnosti svrchovaných států za vnitřní regulaci mohou při jejím využívání hrát rozhodující roli mezinárodní organizace," uvedl papež v poselství. "Vyzývám světové společenství národů, aby spolupracovalo na přijetí závazné mezinárodní smlouvy, která by regulovala vývoj a využívání umělé inteligence v jejích mnoha podobách," vyzval František.
Rovnováhu mezi plným využitím rychle se rozvíjející AI a její regulací se nyní snaží najít vlády po celém světě, přičemž řada států volá po nutnosti regulace na národní i mezinárodní úrovni. Evropská unie minulý týden dosáhla předběžné dohody ohledně pravidel, která mimo jiné stanovují omezení při využívání AI pro biometrickou identifikaci ze strany bezpečnostních složek.
Pozorovatelé se nicméně shodují, že státní orgány globálně nezvládají s technologickým vývojem AI držet krok.
Papež v poselství vyzval také k etické kontrole "cílů a zájmů společností vyvíjejících a vlastnících AI nástroje" a varoval, že některé aplikace AI mohou "představovat riziko pro naše přežití" či ohrozit naši planetu. "V obsedantní touze mít vše pod kontrolou riskujeme, že ztratíme kontrolu sami nad sebou; ve snaze o absolutní svobodu riskujeme, že se dostaneme do spirály 'technologické diktatury'," píše se ve zprávě.
Kanadský kardinál Michael Czerny na tiskové konferenci k poselství uvedl, že 86letý papež není žádný "luddita", čímž odkazoval na termín používající se pro ty, kteří odmítají nové technologie. František podle Czerného, rodáka z Brna, oceňuje technologický a vědecký pokrok, má však obavy ohledně "hazardu" s budoucností lidstva.
nim mka