Na výstavě v Jablonci mají stovky otisků z náhrobních kamenů bývalých Sudet
Jablonec nad Nisou 13. září (ČTK) - Otisky stovek náhrobních kamenů německých hrobů z bývalých Sudet jsou na nové výstavě galerie Nisa Factory v Jablonci. Jejich autoři z uměleckoprůmyslové vysoké školy v Praze otisky sejmuli na 19 hřbitovech v českém příhraničí, z toho polovina je ze zdejšího regionu, řekla dnes ČTK kurátorka výstavy Anna Habánová.
"Smysl výstavy je připomenout, v jakém stavu my ten fundus máme a také, a to je druhá podprahová linka, že se ti autoři, to znamená Jan Čumlivski, Filip Kraus a jejich studentky a studenti z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, zabývali typografii písma," uvedla Habánová. Na první pohled je podle ní zřejmé, jak rozmanité typy písma se při vytváření epitafů používali v 19. století a první polovině 20. století.
Tímto tématem se zabývali studenti i vedoucí Ateliéru tvorby písma a typografie UMPRUM. V předchozích třech letech na 19 hřbitovech v českém příhraničí dokumentovali německé hroby z doby před rokem 1945, o které se nyní nikdo nestará a často jsou velmi zuboženém stavu. "Z hrobových kamenů jsme grafitem přes papír pořídili otisky. Vznikly stovky frotáží, ve kterých jsme zachytili to, co bylo kdysi na náhrobních kamenech kameníky vytesáno," uvedl jeden z autorů projektu Jan Čumlivski.
Cílem ale nebylo jen zachování paměti na jednotlivé, dnes většinou neznámé osoby, ale s písmem také dál pracovat. "V zadní části výstavního prostoru může návštěvník vidět osm nových typů písmen, které z toho vzešly," dodala Habánová.
Tento výsledek považuje za přínosný prorektorka UMPRUM Ida Chuchlíková. "Ty fonty, když si je procházíte, tak jsou až sochařsky tvárné a kolegové z ateliéru typografie je dál rozvíjejí. Pracují s digitalizací fontů a s návrhem aktuálních fontů pro náhrobky jako připomínkou těch jemných detailů, které v historii prošly naší krajinou," uvedla. Spojení minulosti s budoucností se ji zamlouvá. "Já v tom vnímám obrovskou úctu vůči vyrovnání se s pamětí území i připomenutí hodnoty lidí, kteří už tady mezi námi nejsou, ať už šlo o původní Němce nebo další rodiny. A ten noblesní způsob vyrovnání se s vlastní historií je v tomto kontextu velice důležitý," dodala.
knt hj
V galerii v Liberci jsou díla česko-čínského páru a socha Jizerský Enti
Liberec 12. září (ČTK) - Na čínské umění s českou stopou je zaměřená nová výstava Oblastní galerie v Liberci. Jsou na ní malované porcelánové vázy malíře Jiřího Straky a hedvábná instalace jeho čínské manželky A Qin Strakové. Novinku má galerie i v zahradě, kde přibyla socha nazvaná Jizerský Enti alias Pastýř stromů. Z francouzského cementu ji vytvořil Matouš Lipus, řekla dnes novinářům kurátorka galerie Tea Záchová.
Díla manželů Strakových, kteří střídavě žijí v Česku a Číně, budou v galerii do 12. ledna příštího roku. Český malíř tam má kolekci porcelánových váz, jež jsou ozdobené technikou malby modrým kobaltem pod bílou glazurou. Je to výběr z let 2015 až 2024, který Straka vytvořil při pobytu v manufakturách jihočínského města Ťing-te-čen známým právě výrobou porcelánu. "Vybírám ty skutečně autentické tradiční tvary a na ně potom dělám svůj dekor, který s tím tradičním až zase tolik nesouvisí. A tím dosahuji nějakého napětí nebo kontrastu mezi tím tradičním tvarem a tím svým osobitým dekorem," řekl Straka. Motivy na jeho malovaných vázách, jež jsou vystavené v galerii, jsou psi, kobry, ryby, traviny nebo tvář ženy.
Jeho manželka má na výstavě obrazy namalované na hedvábí. Zachycuje na nich motivy čínské ženské všednodennosti. "Tu pro ni reprezentuje kupříkladu oblečení sušící se na na ramínkách u lidských příbytků po staletí," uvedl kurátor výstavy Martin Dostál.
Zatímco díla manželů Strakových budou v galerii dočasně, Lipusova socha v parku zůstane trvale. Stala se součástí postupně vytvářené venkovní galerie zvané Lázeňská zahrada. "Jde o dlouhodobý projekt, kdy některé sochy budou přibývat, některé se zas ztrácet, ale v průměru by jich tam mělo být deset až 15," uvedla Záchová. Nový přírůstek, který tvarem i strukturou připomíná stromového muže, má na výšku skoro 2,5 metru. "Socha je vytvořena z francouzského cementu, který je specifický hnědou barvou," dodala kurátorka. Už z dřívějška jsou v Lázeňské zahradě kolem budovy galerie plastiky Jiřího Davida, Čestmíra Sušky nebo Kurta Gebauera.
knt ver
