Vláda schválila zpřísnění zákona proti praní špinavých peněz
Praha 12. dubna (ČTK) - Okruh subjektů, které prověřují klienty kvůli možné legalizaci peněz z trestné činnosti, se zřejmě rozšíří. Zároveň vzroste i horní hranice pokuty za porušení proti praní špinavých peněz. Vláda dnes schválila příslušnou novelu zákona proti praní špinavých peněz. Návrh nyní dostane k posouzení Sněmovna.
Zákon proti praní špinavých peněz, označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje identifikovat skutečné majitele firem, prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích, co jsou potenciálně zneužitelné pro praní peněz nebo financování terorismu. Týká se tak mimo jiné úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů či správců svěřenských fondů.
Novela rozšiřuje počet subjektů, na něž se povinnosti vztahují. Nově by klienty museli prověřovat i insolvenční správci a provozovatelé on-line loterií. Novela také explicitně jmenuje mezi povinnými subjekty obchodníky s drahými kovy, protože podle dosavadní úpravy nebylo jednoznačné, zda se na ně zákon vztahuje. Rozšíření působnosti zákona si podle ministerstva financí vyžádaly zkušenosti z dosavadní praxe.
Novela rovněž zvyšuje horní hranici pokuty pro jednotlivce, kteří zavinili neprovedení kontroly ze strany instituce, která zákonu podléhá. Dosavadní maximální pokuta byla 100.000 korun, podle důvodové zprávy k zákonu ale nesplňovala požadavek na to, aby byla dostatečně odrazující. Nová horní hranice pokuty by měla být milion korun.
Návrh přináší také možnost neprovést kontrolu klienta, pokud by tak vzniklo riziko, že tato kontrola bude fungovat jako varování před případným zásahem Finančního analytického úřadu (FAÚ). Subjekty podléhající zákonu ale budou muset v případě neprovedení kontroly ihned upozornit FAÚ na podezřelý obchod. Ministerstvo financí nicméně v důvodové zprávě k návrhu zákona podotklo, že využití tohoto ustanovení očekává jen výjimečně.
str rdo
MMF zhoršil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 2,8 procenta
Washington 11. dubna (ČTK) - Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil odhad letošního růstu globální ekonomiky. Podle aktualizované prognózy fondu se celosvětový hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o 2,8 procenta, zatímco v lednu MMF letošní růst odhadoval na 2,9 procenta. Nejisté náznaky z počátku letošního roku, že by světová ekonomika mohla dosáhnout měkkého přistání s pomalejší inflací a stabilním růstem, ustoupily kvůli trvale vysoké inflaci a nedávným otřesům ve finančním sektoru, uvedl MMF ve svém dnešním výhledu.
Letošní tempo růstu zpomalí z loňských 3,4 procenta. V příštím roce počítá fond se zrychlením růstu na tři procenta. Výhled na příští rok však MMF mírně zhoršil, v lednu čekal růst 3,1 procenta. V příštích pěti letech by se měl ustálit v průměru na pěti procentech, což je nejslabší střednědobá prognóza za několik desetiletí.
MMF upozornil, že inflace sice zpomalila, protože centrální banky zvýšily úrokové sazby a ceny potravin a energií se snížily, základní cenové tlaky ale přetrvávají a trhy práce jsou v řadě ekonomik napjaté. Začínají se také projevovat vedlejší účinky zvyšování úrokových sazeb, do popředí se dostala zranitelnost bankovního sektoru a vzrostly obavy z nákazy v širším finančním sektoru. Současně se zdá, že budou pokračovat hlavní síly, které formovaly světovou ekonomiku loni. Míra zadluženosti zůstává vysoká, ceny komodit se sice zmírnily, ale válka pokračuje a geopolitické napětí je vysoké.
MMF také varoval, že vzhledem k současným rizikům se výhled může zhoršit a šance na tvrdé přistání prudce vzrostla. Napětí ve finančním sektoru by mohlo zesílit a případné šíření nákazy by oslabilo reálnou ekonomiku, protože by se zhoršily podmínky financování. Válka na Ukrajině by také mohla zintenzivnit, což by způsobilo vyšší růst cen potravin a energií.
V případě alternativního scénáře s dalším napětím ve finančním sektoru by se globální růst mohl letos snížit až na 2,5 procenta. Byl by tak nejnižší od globálního poklesu v roce 2001, s výjimkou počáteční krize spojené s pandemií nemoci covid-19 v roce 2020 a globální finanční krize v roce 2009.
Výrazné zpomalení růstu čeká letos rozvinuté ekonomiky, a to na 1,3 procenta z 2,7 procenta v loňském roce. V případě alternativního scénáře by se růst vyspělých ekonomik snížil pod jedno procento. Růst ekonomiky Spojených států se letos podle aktuálního výhledu sníží na 1,6 procenta z loňských 2,1 procenta a eurozóny na 0,8 procenta z 3,5 procenta.
Ukrajinská ekonomika má podle MMF letos klesnout o tři procenta, loni se propadla o 30,3 procenta. Výhled na příští rok však MMF v případě Ukrajiny neposkytl. HDP Ruska se letos zvýší o 0,7 procenta po loňském poklesu o 2,1 procenta a příští rok zrychlí na 1,3 procenta.
MMF dnes také předpověděl, že celosvětová inflace v letošním roce klesne na sedm procent z loňských 8,7 procenta díky nižším cenám komodit.
Americká ministryně financí Janet Yellenová dnes uvedla, že vzhledem k pokračující válce na Ukrajině a tlakům v bankovním sektoru zůstává obezřetná vůči rizikům, kterým světová ekonomika čelí. Dodala nicméně, že celkově jsou vyhlídky globální ekonomiky "docela příznivé". "Nepřeháněla bych to s negativismem ohledně světové ekonomiky," řekla Yellenová v reakci na zhoršenou prognózu MMF.
Ministryně rovněž uvedla, že americký bankovní systém zůstává zdravý a že globální finanční systém je odolný díky reformám provedeným po finanční krizi z roku 2008. "Ekonomika USA si zjevně vede výjimečně dobře. Pokračuje solidní tvorba pracovních míst, inflace postupně klesá, spotřebitelské výdaje jsou silné," prohlásila. "Takže nepředpokládám pokles ekonomiky, ačkoli toto riziko samozřejmě přetrvává," dodal.
pmh irl ank jd
DALŠÍ ZPRÁVY
